Evropský parlament včera schválil dohodu mezi Evropskou unií a Spojenými státy o předávání evropských bankovních dat Američanům. To by mělo pomoci v boji s terorismem.

Přechodnou verzi dohody smetli zákonodárci již v únoru ze stolu. Nezajišťovala prý dostatečnou ochranu dat. Výtky se podle lídra socialistů Martina Schulze týkaly třeba toho, že občané neměli mít právo být informováni o předávání dat či k nim mít přístup. Přechodné ujednání mělo platit devět měsíců, než se dojedná řádná dohoda a data by mohla být uchovávána až 90 let.

Levice se bála zbytečně


Podle nové dohody se údaje získané Američany budou moci uchovávat po dobu vyšetřování, pro které byly vyžádány. Data, která tamní úřady nezpracují, budou muset být nejpozději do pěti let vymazána.

"Někteří levicoví poslanci skrývali svůj antiamerický postoj s odůvodněním, že smlouva nedostatečně chrání osobní data. Připomínám, že tyto obavy jsou liché, neboť od osudného září 2001 není znám jediný případ zneužití osobních údajů Evropanů. Svým nezodpovědným postojem pak přivodili nejistý právní stav, který v oblasti kontroly finančních transakcí mezi EU a USA nastal," podotkla lidovecká europoslankyně Zuzana Roithová.

Přijatý kompromis by měl platit pět let s možností prodloužení, vždy však pouze o rok. "Dostali jsme prakticky vše, co jsme chtěli," komentovala ho nedávno eurokomisařka Cecilia Malmströmová. Včerejší schválení se tak všeobecně očekávalo.

"Nová smlouva zakotvuje přesné vymezení toho, jak budou Američané s údaji nakládat," podotkla Roithová. Dohlížet na předávání budou unijní experti, kteří si budou moci z Washingtonu vyžádat zdůvodnění použití údajů, zabránit jejich využití nebo dalšímu prošetřování.

Podle amerického prezidenta nově schválená smlouva lépe chrání "naše spoluobčany". "Teroristická hrozba, které čelí Spojené státy a EU, je stále přítomna. S touto dohodou budou všichni naši spoluobčané lépe chráněni," uvedl podle agentur Obama.

Smlouva se netýká transakcí mezi lidmi nebo firmami v rámci EU, nýbrž jen dat o finančních tocích mezi unií a třetími zeměmi. Nově bylo doplněno i to, že Evropané budou moci od Spojených států požadovat odškodnění v případech, že data budou nějak zneužita. Pro Spojené státy z toho plyne nutnost přijmout zákon, jež jejich právní systém nezná, který by poskytoval právo na nápravu bez ohledu na národnost žadatele.

Roithová podotkla, že systém zpracování dat podezřelých transakcí existuje pouze v USA. Pokud by byl i v EU, pak by smlouva byla zbytečná. Výměnou za podporu dohody europoslanci prosadili, že se v EU začne pracovat na evropské obdobě amerického systému a to nejpozději do roka.

Všechna data zasílaná do USA by podle nového textu měla být založena na protiteroristických vyšetřováních, a nikoli na náhodných kontrolách či profilování možných podezřelých. Američané budou mít ale i tak k dispozici řadu osobních informací, jako třeba kdo danou transakci odeslal a kdo ji přijal, jeho jméno, identifikační číslo či adresu.

Dohodě předcházel skandál


Europol (unijní policejní organizace) bude prověřovat, zda je žádost USA o předání dat odůvodněná. Pokud se bude domnívat, že nikoli, pak bude moci transfer dat zablokovat.

Databáze spravovaná společností SWIFT, která sídlí v Bruselu, zahrnuje bankovní data a údaje z asi 8000 finančních institucí ve 200 zemích.

Využívání informací z databáze SWIFT bylo už delší dobu v Evropě citlivou otázkou. Američané je začali využívat po teroristických útocích z 11. září 2001. Díky tomu prý byli schopni rozbít několik teroristických sítí. Na světlo světa se skutečnost, že je Spojené státy používají, dostala až v roce 2006, což vyvolalo skandál, připomněla agentura AFP.

Následovala tak první dohoda o ochraně osobního života z roku 2007. Po změně fungování databáze muselo následovat další vyjednávání a vznik prozatímní dohody, kterou v únoru europoslanci odmítli.Nová dohoda, která by měla dát využívání dat jasný právní rámec, vstoupí v platnost v srpnu.