Po bitce s Romy padlo obvinění. Ve vesnici to vře, Kocáb ale na místo nepřijel

Hromadná rvačka mezi Romy a zbytkem venkovanů v severočeské obci Ředhošť má první dva obviněné. Policie bez dalších podrobností sdělila, že je podezřívá z výtržnictví. Zatímco pokračuje další vyšetřování, napjatou situaci ve vesnici státní úřady nijak neřeší. Na místo nepřijel dosud ani vládní zmocněnec pro lidská práva Michael Kocáb.

Informace o Ředhošti má jen zprostředkovaně. "V této věci kontaktuji opakovaně územní odbor Policie České republiky v Litoměřicích," sdělil HN Michael Kocáb. Podle jeho mluvčího Petra Koubka je konflikt věcí policie, nikoliv zmocněnce pro lidská práva.

Jenže rvačka nebyla jen obyčejná vesnická bitka, ale útok s jasnými znaky rasismu. Vypovídá o tom hned několik faktů, které lze v regionu zjistit.

Na internetových stránkách Litoměřického deníku, který o konfliktu informoval jako první, se v diskusi na Romy snesly desítky nadávek včetně výhrůžek vypálení domu, podobně jako se to stalo v severomoravském Vítkově. Kvůli rasistickým urážkám musel Deník diskusi zrušit. Navíc už v průběhu rvačky padaly podle místních rasové urážky jak ze strany Romů tak ostatních.

Podoba se sídlištěm v Janově

Ředhošť má několik věcí společných také s litvínovským sídlištěm Janov. Soukromníci a realitní kanceláře sem kvůli obchodům s byty nastěhovali Romy, kteří se s místními jen těžko snášeli. Jejich problémy obecní řad ani vládní instituce neřešili až všechno přerostlo ve vlnu násilí. A stejně jako do Janova sem jezdí radikálové s páskami dnes už zrušené Dělnické strany na pažích. Jenže v Ředhošti nikdo nenajde terénní sociální pracovníky, neziskové organizace či pobočku Charity. Rozhodují tu pěsti.

V obci nyní panuje strach. "Naše děti se bojí stát sami na zastávce autobusu, aby je někdo nezbil," popisuje Stanislava Brádková, jejíž syn byl jedním ze zraněných z hromadné rvačky. "My se bojíme jít i nakoupit. Jezdíme radši patnáct kilometrů do města," popisují Romové.

Rvačka se strhla v pátek 28. května. Jeden z místních slavil narození dítěte. S jedním z Romů, který podle místních dělá potíže často, se dostal do konfliktu, který skončil pěstmi. Místní v hospodě začali svého známého bránit, proti nim ale vyběhly desítky Romů z nedalekého domu.

"Na manžela hodili kámen"

Místním dochází trpělivost. "Pět let je tady tolerujeme. Chodili si k nám pro brambory, dávala jsem jim oblečení pro děti. Oni přesto ničili dětské hřiště, na mého manžela hodili kámen, ale vždycky jsme to přešli. Teď už to takhle dál nepůjde," říká Stanislava Brádková.

Romové jsou uzavření ve své komunitě, s nikým se bavit nechtějí. "Můžeme říkat stokrát pravdu, ale nikdo nám neuvěří," mávnou rukou. Napjatou situaci odnášejí paradoxně i ti Romové, se kterými místní problém neměli.

Místní už mluví o tom, že se vystěhují. Jejich domy ale ztratily na hodnotě, nikdo je prý nechce koupit. Romové zase chtějí zůstat. Z Ředhoště tak může být za pár let romské ghetto.

Starosta spádové obce Mšené–lázně a bývalý poslanec Josef Bíža (ODS) ale připouští, že nemá recept na to, jak situaci řešit. "Chtěli bychom zřídit obecní policii, ale je to dost nákladné. Možná si budeme půjčovat strážníky z některého města," uvažuje. Ve vesnici zatím hlídá státní policie.

Lidé z Ředhoště chtějí také založit občanské sdružení, které má problémy řešit. Těžko ale předpokládat, že se do něj připojí i Romové, už jen kvůli problémům s místními.