Víkendové oznámení Číny, že umožní postupné uvolňování kurzu své měny, uvítali ekonomové spíše váhavým optimismem než jásáním. Část z nich se domnívá, že krok bude mít dramatický dopad na světovou ekonomiku - zejména v obrovském globálním kolísání, které bylo vidět již před krizí a jehož návrat nyní hrozí.

Podle vývoje cen kontraktů na budoucí kurz jüanu zpevní čínská měna k dolaru do konce roku o pouhých 2,3 procenta. Takovým tempem by mohlo Číně trvat více než dekádu, než odstraní nadhodnocení měny, které se nyní odhaduje v rozmezí 25 - 40 procent.

Opatrnost ekonomů pramení částečně z toho, že vnímají změnu kurzu jüanu jako prospěšnou, ale nikoliv dostatečnou. Minulá epizoda uvolňování kurzu čínské měny z let 2005 - 2008 byla doprovázena nárůstem přebytku běžného účtu platební bilance. Spotřební boom v USA a firmy přesouvající svoji výrobu do Číny pak dostatečně kompenzovaly mírnou ztrátu konkurenceschopnosti země.

Na trhu svobodných ekonomik má uvolnění kurzu měny vždy pouze dočasný účinek na posílení konkurenceschopnosti daného státu. Poté se ekonomika přehřeje a rostoucí mzdy a inflace zvednou kurz měny na reálnou hodnotu.

Profesor ekonomie z Čínského centra pro ekonomický vývoj Pekingské univerzity Jiping Huang nicméně argumentuje, že intenzivně regulovaný kapitálový trh, dotovaná energie pro průmysl a diskriminace pracovníků měnících často zaměstnání drží náklady firem a platy nízko. Tím brání běžnému procesu inflace, který narušuje čínskou konkurenceschopnost.

"Řešení tohoto problému vyžaduje komplexní postup. Výlučné zaměření na hodnotu kurzu měny může být kontraproduktivní," napsal nedávno Huang na webový server Vox-EU.

Zastánci měnové politiky Číny říkají, že země jde správným směrem. "Existuje celá skupina zásad, které jsou vhodné pro obnovení rovnováhy, včetně důchodů, vzdělání, zdravotní péče, přístupu k finančním prostředkům, pozemkové reformy či urbanizace. V každé z těchto oblastí se věci celkově hýbají správným směrem," říká Ardo Hansson, ekonom Světové banky, který se specializuje na Čínu.

Světová banka předpovídá, že přebytek běžného účtu platební bilance Číny, který v roce 2008 činil 11 procent hrubého domácího produktu, se letos sníží na 4,7 procenta.

Čínský vývoz se výrazně zotavil - v prvních pěti měsících letošního roku se exporty pohybovaly o deset procent výše než ve stejném období roku 2008, tedy před finanční krizí. Čínští vývozci tak dál získávají větší podíl na trhu. Jejich zisky však klesly kvůli růstu objemu dovozu a zhoršující se platební morálce.

Za importy stojí investice do státem vlastněné infrastruktury, nicméně někteří pozorovatelé se domnívají, že rozhodující roli hraje domácí spotřebitelská poptávka. "V Číně se děje řada věcí, které probíhají rychleji, než si naši zahraniční přátelé vůbec dokáží představit," říká Li Daokui, člen výboru měnové politiky čínské centrální banky. "Osobní spotřeba roste velmi rychle a vyhání do výše domácí poptávku," dodává.

Čína a Spojené státy však nejsou na světě samy. Podle Arvinda Subramaniana z Petersonova institutu ve Washingtonu mnoho států ve východní Asii a Latinské Americe podrželo kurz své měny nízko, aby se vyvarovaly ztráty konkurenceschopnosti vůči Číně a neutrpěly prudký a destabilizující příliv kapitálu.



Další články FT otištěné v HN www.ekonomika.ihned.cz/ft

Související