Stravenky v číslech

27 procent
českých zaměstnanců používá stravenky, což je 1,3 milionu lidí

60 tisíc
firem nabízí svým zaměstnancům stravenky

22 miliard
korun je hodnota stravenek, které se vydají za rok

Stravenky a rozpočet

0,6 až 1 miliarda
korun bude činit úspora státu při zrušení daňového zvýhodnění stravenek

1,3 miliardy korun
je přínos stravenkového systému do státního rozpočtu, zejména z DPH a daní v restauracích


312 milionů korun

je odhadovaný celkový přínos stravenkových systémů pro stát

Stravenkám, které v Česku používá téměř třetina všech zaměstnanců, opět zvoní hrana. Zrušit jejich daňové zvýhodnění chce nově vznikající vláda. Tím by se pro firmy staly neatraktivními. Státní kasa by tak nově získala od 600 milionů do jedné miliardy korun ročně.

Omezení daňového zvýhodnění zaměstnaneckých benefitů, kam kromě stravenek patří například režijní jízdenky, závodní stravování, rekreace či bydlení na ubytovnách, má přitom podporu napříč trojkoalicí. Kromě nejhlasitějšího odpůrce daňových výhod, místopředsedy TOP 09 Miroslava Kalouska, je chce zrušit i ODS. "Tyto kroky mají naši podporu. Nyní diskutujeme o tom, v jaké míře a kdy má k omezení výhod dojít," řekl HN Martin Kocourek, ekonomický expert ODS.

Se zrušením daňové výhodnosti benefitů počítají i Věci veřejné. Zatímco ostatní zaměstnanecké výhody by podle nich měly přijít o podporu hned, stravenky chtějí na přechodnou dobu zachovat. "Lidé jsou na to zvyklí, jde o citlivou věc," prohlásil nedávno Michal Babák, budoucí poslanec za Věci veřejné.

Miroslav Kalousek chce opět prosadit, aby se DPH ze zaměstnaneckých výhod stanovila z tržní ceny, nikoli z ceny snížené. Tím by se zvýšila samotná daň, o niž by se navýšila konečná cena. O tom, jak se budou stravenky danit, se ještě bude jednat.

Jejich konec by však postihl okolo 1,3 milionu zaměstnanců. "Sníží se příjem lidí s nejmenšími platy, kteří dávají skoro třetinu příjmu za potraviny," domnívá se Bruno Berthier, místopředseda Asociace provozovatelů poukázkových systémů. Ten se zároveň domnívá, že firmy nebudou chtít kompenzovat chybějící stravenky lidem v platu, protože by to bylo pro ně příliš nákladné.

Jeho názor sdílí mluvčí sítě knihkupectví Kanzelsberger Zdeněk Fekar: "Od firmy se nedá čekat, že bude stravenky poskytovat, pokud to pro ni nebude zajímavé."

Problém s koncem stravenek by přitom měly zejména malé a střední podniky do padesáti lidí, které kromě poukázek na jídlo nemají jinou možnost, jak zaměstnancům oběd zajistit.

Téměř osmimiliardový pokles tržeb očekává s koncem podpory stravenek i 25 tisíc tuzemských restaurací, které umožňují nákup jídla na poukázku. "Dnes chodí příjemce stravenek do restaurace v průměru dvakrát týdně. Průzkumy ukazují, že v případě jejich ztráty, dojde k dramatickému poklesu návštěv," tvrdí Bruno Berthier. Tuzemské restaurace přitom výrazně postihla ekonomická krize. Podle posledních údajů pracuje v hotelech a restauracích nejméně lidí za posledních sedm let.

V Česku je přitom daňové zvýhodnění stravenek relativně malé v porovnání s jinými evropskými státy. Zatímco tuzemská firma si může dát do nákladů nejvýše 55 procent na stravenku, což pro letošek činí 51,10 koruny, ve Španělsku jde o čtyřnásobnou sumu.

Podle zákona o DPH mělo vyšší zdanění benefitů fungovat už letos, poslanci nakonec daňovou výhodnost ponechali. Nově vznikající trojkoalice má ve sněmovně dostatečnou sílu 118 hlasů na její zrušení.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru