Manifest Ztohoven

Vrátil jsem se z míst, odkud jsem spatřil sebe a pochopil, že jde především o nás! My všichni jsme společnost, my všichni vytváříme systém a hlídáme se navzájem. Všichni se podílíme na strachu, který nás drží na uzdě. Kvůli nám všem jsem vstoupil tam, kam se ostatní bojí a viděl jsem tu marnost, tu absurditu poslušnosti.

Jak křehké a lehce zneužitelné je to, co by nám prý mělo sloužit. Nejsme čísla, nejsme biometrické údaje, tak tedy nebuďme ani figurkami velkých hráčů na herním poli této doby. Jestli se nechceme bát vlastního obličeje, musíme si zachovat svou tvář!

Občan K.

(zdroj: zhotoven.com)

Od nového projektu provokativní skupiny Ztohoven, proslulé například atomovým výbuchem v přímém přenosu ČT, se čekala další pecka, ale tentokrát to nevyšlo.

V prostoru bývalé lahůdkárny za obchodním domem Kotva v Králodvorské ulici v Praze dnes v podvečer členové této skupiny otevřeli výstavu Občan K. Nejprovokativnější se ale jeví právě ta lahůdkárna.

Mladí umělci, kteří dosud vystupovali v anonymitě, nyní odkryli prostřednictvím obří videoprojekce své tváře. Chtějí tak dodat vážnost svému manifestu, inspirovaným Kafkou. (viz box v levém sloupci)

Tváře na plátně se proměňují, obličej jednoho umělce se vpíjí do druhého. Autoři tak naznačují proměnlivost identity. V manifestu se bouří proti všudypřítomné státní kontrole obyvatel a ve své improvizované galerii ukazují, jak se bránit - vystavují své občanky, tedy své osobní údaje. Jenže přístroj opodál - Inkognitor - ukazuje, jak snadné je z průkazky vyjmout fotografii.

Odhalení umělců se tedy nekoná, vystavené občanky mají zřejmě prohozené fotografie. Jestli je to pravda, riskují umělci zase nějaké to policejní stíhání. Jenomže koho tohle provokuje?

Manifest Ztohoven tak zůstává  trochu upovídaným výkřikem mladých intelektuálů.

Občan K. se zdá být poněkud krotký hlavně v porovnání s jejich minulými akcemi: byli to oni, kdo zakryl polovinu srdce svítícího na Pražském hradě, umělecký objekt Jiřího Davida. Vznikl tak neonový otazník, který tehdy korespondoval s blížící se volbou prezidenta.

Jindy zaútočili na všudypřítomnou manipulující reklamu, když v pasáži metra Dejvická "vyloupili" všechny citylighty a do světelných skříní umístili vlastní antireklamní plakáty. Projekt pojmenovali Znásilněný podvědomí.

Nejslavnější se ovšem stala tři roky stará akce nazvaná Mediální realita, kdy se umělcům podařilo "nabourat" do vysílání České televize. V pořadu Panorama běžel jejich několikaminutový záznam výbuchu atomové bomby. Za obecné ohrožení a šíření paniky se pak členové Ztohoven ocitli před soudem. Po dvou letech však obžaloba vyzněla naprázdno.

 

Související