Bývalá nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešová se za svá slova o "justiční mafii" omlouvat nemusí. Soudce Vojtěch Cepl ml. u Krajského soudu v Praze v pondělí potvrdil svůj předchozí verdikt. Ze sedmi žalobců tak omluva od Benešové náleží pouze náměstkovi pražského vrchního státního zástupce Liboru Grygárkovi.

Přední představitelé justice v čele s nejvyšší státní zástupkyní Renatou Veseckou či bývalého ministra spravedlnosti Petra Němce ve sporu požadovali omluvu po stínové ministryni spravedlnosti za ČSSD Marii Benešové za to, že je v souvislosti se stíháním někdejšího vicepremiéra Jiřího Čunka označila za justiční mafiány.

Verdikt je zatím nepravomocný, obě strany sporu mají právo se proti němu odvolat. Právní zástupce Vesecké Tomáš Sokol oznámil, že to pravděpodobně udělá. Naopak Benešová se už podle svých slov kvůli omluvě Grygárkovi pravděpodobně odvolávat nebude.

Jeden či více výroků?

Benešovou v lednu 2008 společně zažalovali Vesecká, exministr spravedlnosti Pavel Němec, místopředseda Nejvyššího soudu Pavel Kučera, Vesecké náměstek Karel Černovský, náměstek pražského vrchního státního zástupce Libor Grygárek, šéf jihomoravských státních zástupců Petr Coufal a státní zástupce Arif Salichov. Dva posledně jmenovaní vzali loni v dubnu své žaloby zpět, takže ve druhém kole sporu už nemají postavení účastníků řízení.

Benešová o nich totiž v prosinci 2007 v pořadu Českého rozhlasu řekla, že fungují jako zákulisní justiční mafie, která se justici snaží plně ovládnout, aby sloužila zájmu vládnoucí garnitury, a že se snaží ovlivňovat kauzy v zákulisí, což se jim zatím daří. 

Vesecká a spol. protestovali (a Vrchní soud jim v tom dal za pravdu) proti tomu, že Cepl vzal při předloňském odůvodnění rozsudku do kontextu veškeré výroky Benešové na adresu justiční mafie. A argumentují tím, že žalovali pouze jeden jediný výrok Benešové v rozhlase. A že tedy jinými tvrzeními se Cepl neměl vůbec zabývat. Uvedené výroky přitom Vesecká a spol. také do žaloby uvedli - ovšem pouze jako dokreslující a omluvy za ně nechtěli.

Licoměrnost a advokátní trik

Cepl toto označil za licoměrné a za advokátský trik. "Strana má právo dělat advokátské triky a soud má právo si jich nevšímat. Soud považuje za nemožné skutková tvrzení uvést do žaloby a pak říct že to není předmět žaloby," uvedl.

A poukázal na to, že i podle rozhodnutí Ústavního soudu je nutné posuzovat vše v kontextu. 

Soudce znovu zopakoval že označení "mafie" neodkazuje ke skupině lidí, kteří i za použití fyzické síly likvidují své oponenty, ale snaží se v pozadí ovlivňovat některé kauzy, v tomto případě vyšetřování údajné korupce tehdejšího ministra Čunka.

Paralela s Vondráčkovou

Cepl v této souvislosti poukázal i na žalobu zpěvačky Heleny Vondráčkové. Ta požadovala omluvu po kritikovi Janu Rejžkovi za jeho výrok v Lidových novinách, že vděčí za úspěch také kontaktům na mafiány z normalizace. 

Vrchní i Nejvyšší soud Vondráčkové nejdříve daly zapravdu a Rejžek se jí musel omluvit. Kritika se však dodatečně zastal Ústavní soud - a uvedl, že je rozdíl mezi hodnotovým soudem, který učinil Rejžek, a tvrzením skutečnosti. "V žádném případě nemůže průměrný čtenář, který čte zmiňovaná slova v kontextu celého článku, chápat kritiku že je zpěvačka v kontaktu se členy mafie, tedy "mezinárodní zločinecké organizace," uvedl tehdy.

A kauza justiční mafie je v tomto podle Cepla podobná případu Vondráčkové. Benešová se hájila tím, že z pozice političky měla právo žalované výroky pronést. Právníci žalobců zase tvrdili, že Benešová u soudu neprokázala pravdivost svých výroků, a neunesla tak důkazní břemeno. Podle Cepla šlo ale o hodnotící soud, který není nutno dokazovat tak jako v trestním řízení. "Stačí, že se mohla a měla plné právo domnívat, že činnost žalobců je nestandardní," vysvětlil soudce Cepl ve zdůvodnění pondělního verdiktu.

Sice nevhodné, ale pravdivé

 A i když podle Cepla Benešová zbytečně silné a „nevhodné“ výrazy, na tom, že vyšetřování kauzy Čunek a její přehazování v rámci justice bylo netransparentní, to nic nemění. „Byly zjištěny nedovolené intervence, profesní šikana, zneužití delegace a zejména kombinace těchto prvků,“ zopakoval Cepl svůj předloňský verdikt.

A uvedené skutečnosti zevrubně popsal - především schůzkami Kučery, Němce a Vesecké s šéfkou ostravských žalobců Zlatuší Andělovou. Podřízení Andělové na případu Jiřího Čunka pracovali a chtěli jej obžalovat, ale poté jim jej Vesecká odebrala a předala jej jihlavskému Arifu Salichovi, který vyšetřování obratem zastavil.

Cepl přitom neuvěřil tvrzení žalobců, že se scházeli kvůli přátelským vztahům. Schůzky se podle něj konaly z iniciativy žalobců a účastnili se jich lidé, kteří s kauzou neměli nic společného - zejména Němec. V Čunkově případě tak podle Cepla intervenovali a mohli kauzu ovlivnit. „Žádný jimý motiv schůzek s Andělovou se nepodařilo zjistit,“ podotkl Cepl.

Ceplovi vrátil případ Ústavní soud  

Prakticky stejný verdikt - jen v některých momentech méně vysvětlený - vydal Cepl již předloni v červnu. Proti tehdejšímu rozsudku se tehdy odvolaly obě strany sporu.

Vrchní soud jim vyhověl a navíc při vrácení udělal bezprecedentní krok: Přikázal, že napříště se jím musí zabývat někdo jiný než Cepl, protože prý závažně chyboval a nepřípustně spekuloval.

Benešová však v reakci na toto rozhodnutí podala stížnost k Ústavnímu soudu. A ten loni na podzim řekl, že není naopak přípustné, aby byl případ odňat jeho zákonnému soudci – a vytýkané nedostatky má proto Cepl opravit sám.


Přehled hlavních událostí kolem kauzy justiční mafie:

20. prosince 2007 - Stínová ministryně spravedlnosti ČSSD Marie Benešová v souvislosti s údajným korupčním případem tehdejšího předsedy KDU-ČSL Jiřího Čunka v rozhovoru pro Český rozhlas označila některé představitele justice v čele s nejvyšší státní zástupkyní Renatou Veseckou za "zákulisní justiční mafii", která se podle ní snaží ovlivňovat některé kauzy.

Benešová kromě Vesecké jmenovala jejího náměstka Karla Černovského, náměstka vrchního státního žalobce Libora Grygárka, šéfa jihomoravských státních zástupců Petra Coufala, žalobce Arifa Salichova a místopředsedu Nejvyššího soudu Pavla Kučeru. V souvislosti s plýtváním na ministerstvu spravedlnosti se zmínila také o bývalém ministrovi Pavlu Němcovi (US-DEU).

17. ledna 2008 - Šest zmíněných představitelů justice podalo na Benešovou žalobu na ochranu osobnosti.

17. března 2008 - Kauzou se začal zabývat Krajský soud v Praze.

5. června 2008 - Soud rozhodl, že Benešová se žalujícím představitelům omlouvat nemusí. Podle soudu výroky Benešové o ovlivňování kauz měly skutkový základ. Justiční funkcionáři podle soudce Vojtěcha Cepla mladšího nepovoleně intervenovali nejen v Čunkově případu, ale i v dalších. Cepl uznal pouze Grygárkovu žalobu.

20. června 2008 - Šest justičních představitelů se proti rozhodnutí soudu odvolalo. Odvolání podala i Benešová.

23. února 2009 - Pražský vrchní soud zrušil Ceplův verdikt z června 2008, případ vrátil k novému projednání a kauzu mu s odkazem na mnohočetná pochybení odebral.

26. března 2009 - Bylo oznámeno, že o sporu bude místo Cepla rozhodovat soudce Krajského soudu v Praze Vladimír Soukup. Kauzu měla původně převzít soudkyně Milena Tatíčková, ta však spor odmítla kvůli podjatosti.

16. dubna 2009 - Právník Benešové Petr Hála podal k Ústavnímu soudu (ÚS) stížnost kvůli odebrání kauzy Ceplovi.

22. dubna 2009 - Benešová potvrdila, že dva žalobci (Arif Salichov a Petr Coufal) vzali v polovině dubna zpět své žaloby. Své rozhodnutí zdůvodnili tím, že nechtěli být předmětem politických úvah.

22. října 2009 - ÚS zrušil rozhodnutí, jímž Vrchní soud v Praze kauzu odňal Ceplovi.

13. ledna 2010 - Krajský soud odložil na neurčito druhé kolo kauzy kvůli námitce podjatosti proti soudci Vojtěchu Ceplovi mladšímu. Námitka souvisela především s tím, jak se soudce o případu vyjadřoval v médiích.

20. dubna 2010 - Pražský vrchní soud námitku podjatosti neuznal.

3. května 2010 - Podle deníku Právo poslal právník Jaroslav Ortman, který zastupuje Pavla Kučeru, Ústavnímu soudu stížnost na podjatost soudce Cepla. Podle deníku Ortman ve stížnosti napadl dvě věci - verdikt vrchního soudu a údajnou podjatost Cepla, o které se prý žalobci dověděli až před třemi měsíci. Cepl jim podle Ortmana v dopise sdělil, že byl v minulosti místopředsedou právní komise Unie svobody, přičemž předsedou komise byl Pavel Němec, který je zároveň jedním ze žalobců.

7. června 2010 - U Krajského soudu v Praze začalo druhé kolo sporu mezi představiteli justice a bývalou nejvyšší státní zástupkyní Marií Benešovou.

14. června 2010 - Soud rozhodl, že se Benešová se má omluvit Grygárkovi za to, že jej veřejně označila za člena justiční mafie. Ostatním žalobcům, včetně Vesecké a Němce, se omlouvat nemusí.