Penzijní reforma má šanci projít. Strany vznikající koalice ji opatrně podporují

Komise Vladimíra Bezděka po víc než čtyřměsíční práci představila jeden z nejdůležitějších dokumentů české politiky za posledních několik let: návrh důchodové reformy, která od zavedení v praxi bez nadsázky ovlivní život každého Čecha mladšího 40 let.

A má šanci uspět. Za "Bezděkovu" variantu penzijní reformy, kterou kromě něj podporuje i většina jeho důchodové komise, se totiž kromě TOP 09 postavila i ODS.

Už se ozvaly i Věci veřejné (VV), jejichž postoj bude v případě vzniku koalice klíčový. Předseda strany Radek John uvedl, že v otázce důchodové reformy a návrzích komise mezi stranami vznikající koalice sice panuje značná shoda. "Věci veřejné ale chtějí širší shodu na reformě než v rámci vznikající koalice. Dohoda by měla být i s ČSSD," řekl později John.

Místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek, kterému se varianta líbí, zase doplnil, že plánové změny jsou velmi razantní a jeho strana o nich ještě bude jednat.

Návrhy variant důchodové reformy

Varianta, která má největší podoru, počítá se snížením povinného důchodového pojištění z 28 na 23 procent pro všechny. Ze zbylých 23 procent si pak budou muset povinně všichni lidé mladší 40 let vyvést další tři procenta na svůj důchodový účet. Díky tomu si budou moci naspořit na důchod víc peněz, na druhé straně ale budou mít nižší státní důchody. Ti starší by se řídili současným průběžným penzijním systémem.

Výběr pojistného by v obou pilířích prováděla Česká správa sociálního zabezpečení. Investiční správu individuálních účtů by prováděly reformované penzijní fondy, investiční společnosti nebo asset manažeři podle výběru pojištěného.

"V rámci posílení důvěry veřejnosti lze uvažovat i o modelu, že v případě přání účastníka lze prostředky druhého pilíře investovat výhradně do českých státních dluhopisů," píše se ve zprávě. Tím by podle komise ručil za investiční riziko svou úvěrovou kredibilitou přímo stát.

Kromě těchto dvou pilířů by existoval ještě pilíř třetí, kam by patřilo životní pojištění a reformované penzijní fondy. Zachovala by se zde současná přímá podpora státu.

"Tento krok bude mít pozitivní dopad na trh práce a na ekonomický růst," píše se ve zprávě. Současně prý také sníží mezigenerační nespravedlnost i rozdíly v postavení podnikatelů a zaměstnanců při placení pojistného a omezí se motivace k vyhýbání se placení pojistného.

Reforma za 90 miliard

V případě zavedení reformy by výpadek v důchodovém systému, který HN spočítaly na 90 miliard korun, navrhuje Bezděkova komise zčásti nahradit sjednocením DPH na 19 procent. Což by přineslo veřejným financím zhruba 50 miliard.

Zbývajících 40 miliard by stát musel hledat jinde. Třeba v dividendách státních a polostátních podniků. "Jsme připraveni v maximální možné míře podporovat závěry Bezděkovy komise. Jako o náhradním finančním zdroji jsme ochotni uvažovat i o sblížení sazeb DPH až k jejich sjednocení," řekl HN místopředseda ODS a lídr strany Petr Nečas.

To je docela velká změna. Ještě před týdnem se totiž většinový návrh Bezděkovy komise ODS moc nelíbil. "Zdá se mi to velmi nevýhodné pro současné seniory. Protože ti ze snížení důchodového pojištění nemají nic, kdežto zvýšení DPH by na ně dopadlo radikálně," argumentoval minulý týden ekonomický expert ODS Martin Kocourek.

Je tak možné, že některé detaily Bezděkova návrhu bude chtít ODS ještě pozměnit. Nebo by - podobně jak to slibovala před volbami v roce 2006 - právě penzistům zvýšení cen základních potřeb nahradila zvláštním zvýšením důchodu.

Snížení důchodového pojištění o pět procent by v každém případě výrazně snížilo přímé zdanění. Jen pro představu: pokud by šlo dolů důchodové pojištění zaměstnanců, člověk s hrubým platem 30 tisíc korun by měsíčně ušetřil 1500 korun čistého. Tyhle peníze by si buď mohl uložit na důchod, nebo utratit, jak by chtěl. Pokud by mu bylo méně než 40 let, tak by mu měsíčně z dosavadních odvodů odešlo na jeho důchodový účet dalších 900 korun.

Navíc by nižší odvody lidí posílily spravedlnost penzijního systému, protože by bylo výhodné pro lidi s nadprůměrnými příjmy, kteří i podle nedávného rozhodnutí Ústavního soudu dostávají v poměru ke svým odvodům neúměrně nízké penze.

Pokud by šlo snížení důchodového pojištění z odvodů zaměstnavatelů, tak by to výrazně snížilo náklady na pracovní sílu, a zvýšilo konkurenceschopnost českých podniků.

Sjednocení DPH na 19 procentech by sice také mírně snížilo cenu většiny zboží, na druhou stranu by to ale výrazně zvýšilo ceny jídla, léků, ale třeba i hromadné dopravy.

"Návrh je radikálnější než program TOP 09. Osobně mi je velmi sympatický a jsem připraven o něm diskutovat. Pokud by se strany shodly, jsem mu nakloněn," říká první místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek.

"S principem důchodové reformy, jak ji navrhla Bezděkova komise, v zásadě souhlasíme. Ještě ale musíme propočítat, jak by dopadlo zvýšení základní sazby DPH na občany s nižšími příjmy a důchodce. Tyto skupiny totiž nebudou těžit ze snížení důchodového pojištění. Jestli tuto věc dořešíme, tak tuto důchodovou reformu podporujeme," řekl HN ekonomický expert za VV Kamil Jankovský.

KSČM i ČSSD jsou proti

Jednoznačně proti většinové variantě reformy jsou KSČM a ČSSD. "Nám se nelíbí, že tato varianta počítá s možností vyvést peníze ze státního systému do soukromých fondů. Zároveň zásadně nesouhlasíme se sbližováním DPH, na které by negativně doplatili lidé s nižšími příjmy a důchodci," vysvětluje první místopředseda ČSSD Bohuslav Sobotka.

Tomu je sympatičtější druhá varianta reformy, za kterou se ale z devítičlenné Bezděkovy komise postavil jen odborový expert Vít Samek. Menšinový návrh počítá s tím, že by lidé do státního systému odváděli 23 procent z hrubé mzdy.

Vedle něj by ovšem existoval i druhý pilíř, do kterého by si lidé na individuální účty posílali dobrovolně další tři procenta. Za to by jim stát přispěl stejnou částkou. Druhý pilíř by spravovaly penzijní fondy.

Prostředky, které by si lidé naspořili v obou variantách ve druhém pilíři, by se vyplácely formou doživotních plateb. V případě, že by člověk zemřel ještě před jejich čerpáním, převedly by se na penzijní účty pozůstalých.

Komise chce také zvyšovat věk pro odchod do důchodu a zrušit vdovské a vdovecké důchody. U žen by se navíc jeho tempo urychlilo, takže by se u nich do roku 2035 sjednotila věková hranice s muži. V návaznosti na to by se podle komise dalo uvažovat o zavedení zaměstnavatelských penzijních plánů pro riziková nebo zvlášť namáhavá povolání.

Neméně důležité je v plánech komise i snížení stropů pro placení pojistného. V současnosti se platí do výše šestinásobku průměrné měsíční mzdy, komise navrhuje snížení na trojnásobek. Po startu reformy, o kterém komise uvažuje v roce 2015, by se také měla zrušit doživotní výplata vdovských a vdoveckých důchodů.

Současný koncept se podle komise prý už přežil a je značně nákladný. To se ovšem netýká důchodů přiznaných do té doby. Změny by se ovšem dotkly i osob, kterým byl přiznán invalidní důchod. Komise počítá s tím, že by se pravidelně prováděla aktualizace definic invalidity a před přiznáním invalidního důchodu by se vždy posuzovala možnost efektivní rehabilitace.

Komise by vládě také omezila možnost stanovovat vyšší procento valorizace důchodů a do roku 2025 by se přešlo na cenovou valorizaci.