Německo chce do roku 2014 ušetřit až 80 miliard eur (asi 2,1 bilionu Kč), a to tak, že sníží výdaje na sociální zabezpečení, zavede nové daně a zruší více než 10.000 pracovních míst ve státní správě. Po dvoudenním mimořádném zasedání německé vlády to v podnělí oznámila kancléřka Angela Merkelová.

Německo chce jít zároveň příkladem ostatním evropským zemím, které mají státní finance ve špatném stavu a měly by samy začít s úsporami.

"Německo, jako největší (evropská) ekonomika, má výjimečný úkol jít příkladem," řekla Merkelová. "Musím říci, že posledních několik hodin bylo pozoruhodnou ukázkou jednotného přístupu; do roku 2014 je nutné ušetřit zhruba 80 miliard eur, aby naše finanční budoucnost opět stála na pevných základech," dodala.

Přestože Německo má své finance v lepším stavu, než část jiných zemí eurozóny, jeho rozpočtový deficit se stále drží nad hodnotami, které jako strop stanovují pravidla Evropské unie.

Merkelová také uvedla, že banky by měly pomoci zaplatit  náklady krize "prostřednictvím daně z finančních transakcí, kterou se snažíme protlačit na úrovni Evropy i celého světa."

Merkelová chystá "pevné otěže"

Vláda potvrdila, že za současné koalice už se nepočítá s žádnými novými daňovými úlevami, a zdroje z koalice říkají, že rozpočtová opatření do roku 2014 sníží strukturální deficit asi o 26,6 miliardy eur (zhruba 688,7 miliardy korun). Například se počítá i se snížením příspěvků lidem, kteří si založí rodinu.

Vládní dokument rovněž uvádí, že dalších asi 12 miliard eur bude do roku 2013 uvolněno na vzdělání a výzkum. Počítá se ale i se zdaněním zisků provozovatelů jaderných elektráren, a to v rozsahu 2,3 miliardy eur ročně. K tomu je třeba připočíst rovněž "ekologickou" daň z vnitrostátní letecké dopravy.

"Poslední měsíce v souvislosti s Řeckem a dalšími státy eurozóny ukázaly, jak velký význam mají pevné finance. Že jsou podmínkou k tomu, aby bylo možné žít ve stabilitě a prosperitě," podotkla k plánům kabinetu Merkelová.

Podle ekonoma Eckart Tuchtfeld z pobočky Commerzbank ve Frankfurtu by ale Merkelová mohla při prosazování úsporného programu zjistit, že jeho "provedení je obtížné udržitelné." Ekonom uvedl pro agenturu Bloomberg, že jsou jasné úspory ve výši asi 50 miliard EUR, a ty, co jsou naplánované na pozdější léta ohodnotil jako "mlhavé". 

"Geithner (pozn. ministr financí USA) se nemusí nechat zmást tímto program a jeho případným negativním dopadem na hospodářský růst," podotknul Tuchtfeld s opukazem, že "nanejvýš HDP bude každý rok menší o 0,5 procentního bodu v případě, že by byl program realizován v plném rozsahu."

Schuldenbremse již je v ústavě

Německo loni mělo rozpočtový deficit 3,1 procenta hrubého domácího produktu, letos ale prognózy hovoří o schodku přesahujícím pět procent HDP. Maastrichtská kritéria přitom hovoří maximálně o třech procentech HDP, Berlín nicméně slibuje, že veřejné finance dá do souladu s pravidly do roku 2013.

Německo si ještě před vypuknutím finanční krize dalo do ústavy takzvanou "dluhovou brzdu", která vládu v následujících letech zavazuje k postupnému snižování dluhu. Celkové výdaje jsou v letošním rozpočtu plánovány na 319,5 miliardy eur (asi 8,3 bilionu Kč).

Koalice pravého středu, v jejímž čele je Merkelová, se dostala k moci v říjnu loňského roku. Přestože původně slibovala například snižování daní, nedávno tyto sliby dala minimálně na dva roky k ledu.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru