Jižní pobřeží USA zasažené následky havárie ropného vrtu BP v Mexickém zálivu dostalo druhý úder. Kromě odlivu turistů místní ekonomika začíná cítit pokles příjmů způsobený uzavřením několika desítek hlubokomořských vrtů.

Na havárii nyní doplácejí i ropné společnosti, které s BP a katastrofou plošiny Deepwater Horizon nemají nic společného. Původně jednotná fronta obřích těžebních společností se pod tlakem okolností, především hrozby prodloužení embarga na nové vrty, začíná rozpadat.

"Náš způsob práce a metodika se (od těch, které uplatňuje BP) liší," řekl pod podmínkou zachování anonymity listu Financial Times jeden vedoucích představitelů velké ropné společnosti, která v Mexickém zálivu také těží ropu. "Neříkám, že BP udělala něco špatně. Vše, co chci sdělit, je, že my mnoho věcí děláme jinak a máme pro to důvody," dodal manažer ropné společnost.

Obavy z embarga

Tato slova jsou znatelným posunem oproti vyjádřením z doby krátce po havárii na Deepwater Horizon. BP se snažila vykreslit nehodu jako technologický problém společný celému odvětví a diplomatická vystoupení představitelů dalších koncernů jim v tom pomáhala.

Experti na problematiku těžby ropy vyjadřují překvapení, že jednotný postup ropných gigantů vydržel tak dlouho.

"Spousta lidí bude na celý obor nahlížet stejnou optikou jako na BP. Pokud další firmy chtějí ve své činnosti pokračovat a případně těžbu rozšiřovat, musejí se ke kauze vyjádřit," řekl energetický expert Ken Medlock z Rice University. Další rozdíly mezi nimi vyplynou napovrch během slyšení, k němuž si americký kongres předvolal šéfy největších ropných společností, s jejichž akciemi se obchoduje na burzách. Již nyní se vedení olejářských firem v neveřejných vyjádřeních adresovaných investorům nebo politikům snaží od BP distancovat.

Embargo na vrty ve velkých hloubkách, tedy pod 150 metry, má trvat šest měsíců. To samo o sobě by nemuselo znamenat velký problém. Podobné výpadky se běžně stávají, jednak kvůli technickým potížím, někdy zase proto, že práce podstatně pozdrží špatné počasí v oblasti. Panuje však obava, že embargo potrvá podstatně déle. Jeho konec je totiž vázán na výsledky parlamentní vyšetřovací komise. A tyto komise málokdy dokončí svá šetření v předpokládaném termínu.

Lidé bez práce

Firmy zapojené do ropného byznysu chtějí podle konzultantské firmy Douglas-Westwood během následujících let do těžby ze mořského dna v hlubokých a velmi hlubokých vodách investovat celosvětově 170 miliard dolarů (více než 3,5 bilionu korun).

Pokud nebudou moci vrtat v Mexickém zálivu, přesunou velké koncerny své investice i některé existující ropné plošiny schopné těžit z velkých hloubek jinam, například k Brazílii, západoafrickým břehům, případně až do australských vod. Menší firmy tuto možnost mít nebudou a musely by proto zřejmě v oboru skončit.

Mnoho těžařů má problémy už nyní. Kvůli embargu je uzavřeno třiatřicet hlubokomořských plošin. Každá dávala práci 800 - 1400 lidem. Vzhledem k vysokým platům, které dostávají dělníci na vrtech, se ztráta na kupní síle počítá ve stamilionech dolarů. Podle guvernéra Lousiany Bobbyho Jindala jen v jeho státě uzavření vrtů připraví o práci až 6000 lidí a tento počet se může v následujících měsících téměř zdvojnásobit.


Operace, která snižuje únik ropy

Už více než polovinu unikající ropy z poškozeného vrtu v Mexickém zálivu odčerpává kryt, který společnost BP instalovala v kritickém místě. Vedení BP oznámilo, že na zvládnutí katastrofy už věnovalo jednu miliardu dolarů.

Související