Náladu může v nynější nejisté době finačním trhům zkalit prakticky cokoli. Stačí i pár "přehnaných" výroků maďarských politiků, že se jejich země řítí tam, kde je Řecko, a padá nejenom budapešťská burza a forint, nýbrž trhy v celé střední a východní Evropě.

Budapešťská akciová burza během minulého týdne ztratila zhruba pět procent a forint spadl vůči euru na roční minimum. Ztráty v rozmezí od dvou do tří procent za týden hlásí burzy v Praze, Varšavě a Bukurešti. A vyhlídky jsou krajně nejisté, neboť všude chybí jasná strategie vedoucí ke zmírňování schodků.

"Jste-li manažerem fondu třeba v americkém státě Connecticut a vidíte, jak jde východní Evropa dolů, snažíte se tam všeho zbavit," říká Neal Shearing, ekonom londýnské firmy Capital Economics.

Stín padá také na Polsko, které loni jako jediná země v EU dosáhlo hospodářského růstu (o 1,8 procenta). Polsko příští rok čekají parlamentní volby. A před nimi se špatně bojuje s hlubokým rozpočtovým deficitem, který loni odpovídal 7,1 procenta HDP a letos se bude podle předpovědi OECD stále pohybovat kolem sedmi procent.

"I když se kvůli poznámkám maďarských politiků o možném defaultu zkalil pohled investorů na celou střední a východní Evropu, přece jenom je znát, že mezi jednotlivými zeměmi více rozlišují," vyjádřil se pro agenturu Reuters Andreas Kolbe sledující tento region v britské bance Barclays.

Česko, jehož celkový veřejný dluh je ve srovnání s Maďarskem méně než poloviční (loni 35,4 procenta HDP ve srovnání se 78 procenty v Maďarsku) je na tom relativně lépe. Vyplývá to i ze zprávy agentury Fitch Ratings, která zdejší ekonomice v pátek potvrdila velice slušný rating A+ a hlavně zlepšila její výhled ze "stabilního" na "pozitivní".

"Existuje velice vysoká pravděpodobnost, že volby povedou k vytvoření koaliční vlády se silným mandátem a rozpočtový deficit se proto bude snižovat rychleji, než jsme dosud předpokládali," zdůvodnil rozhodnutí agentury jeden z jejích ředitelů David Heslam.

Podle něj by takový vývoj upevnil důvěru investorů v to, že české veřejné finance se podaří "ve střednědobém výhledu" stabilizovat. Česko by se tak mohlo během 18 - 24 měsíců dočkat dokonce lepšího ratingu. Stát by si tak mohl na kapitálových trzích půjčovat levněji, neboť investoři by se spokojili s nižšími úroky z dluhopisů.

Jak připomíná agentura Bloomberg, Česko letos hodlá emisí státních dluhopisů získat rekordních 280 miliard korun, včetně papírů denominovaných v eurech.

"Má-li stát udržet letošní schodek do 5,3 procenta HDP, musí stát seškrtat výdaje o dalších 10 miliard korun. To je prioritou vládního hospodaření pro letošní rok," uvedl ministr financí Eduard Janota ve včerejším pořadu České televize Otázky Václava Moravce.

Snížení platů ústavních činitelů, včetně soudců, o pět procent by podle ministra mohlo státní pokladně přinést 7,5 miliardy korun.

Související