Nízkonákladový letecký dopravce easyJet vyzkouší novou technologii, která má pilotům umožnit vyhnout se mraku sopečného prachu. Vyplývá to z tiskové zprávy společnosti rozeslané novnářům

Systém AVOID (Airborne Volcanic Object Identifier and Detector - Identifikátor a detektor vzdušných sopečných objektů) vyvinul Fred Prata z norského Institutu pro letecký výzkum.

Mrak jako mrak

Součástí systému AVOID je umístění infračervené technologie na letadlo. Ta bude poskytovat mapy sopečného prachu pilotům a řídícímu středisku letového provozu. Tyto mapy umožní pilotům vidět prachový mrak až 100 km před letadlem a ve výškách mezi 1500 m a 15 km. Díky tomu budou piloti moci změnit plánovanou trasu letu a vyhnout se sopečnému prachu. Tento princip je velmi podobný konceptu používanému u meteorologických radarů, které se běžně využívají u komerčních dopravních letadel, uvádí se v tiskové zprávě.

Britský Úřad pro civilní letectví (CAA) easyJet ve výzkumu podpořil.

"Je nezbytné, aby odvětví letecké dopravy spolupracovalo na vývoji řešení na minimalizaci přerušení provozu v případě, že by se problém se sopečným popelem opakoval. Úřad pro civilní letectví je potěšen tím, že letecké společnosti zvažují inovace, jako je tato a my uděláme vše, co je v našich silách, abychom jim to usnadnili,“ řekl Andrew Hianes, výkonný ředitel britského CAA.

První testovací let bude proveden pod záštitou easyJet během následujících dvou měsíců, a to na testovacím letadle Airbus 340. V závislosti na výsledcích tohoto testu se easyJet rozhodne použít tuto technologii na svá další letadla. Výsledkem by mělo být užití technologie na dostatku letadel tak, aby se minimalizovalo případné přerušení provozu kvůli prachu, informuje dopravce.

Aerolinky chtějí kompenzace 

Velká část evropského vzdušného prostoru byla téměř celý týden po 15. dubnu uzavřená kvůli sopečnému prachu v ovzduší a obavám úřadů o bezpečnost cestujících.

Mezinárodní asociace letecké dopravy (IATA) odhadla ztrátu aerolinek kvůli sopečné krizi ve výši 1.7 miliard dolarů. Společnostem vznikly náklady navíc za ubytování klientů v hotelích či zajišťování náhradní dopravy.

EasyJet přišel kvůli zákazu létání o částku mezi 50 a75 miliony eur a jeho ředitel Andres Harrison oznámil, že připravují společnou žalobu s dalšími leteckými dopravci, ve které chtějí žádat o kompenzaci nákladů, které jim vznikly uzavřením leteckého prostoru evropskými orgány. Domnívají se, že úzávěry takového rozsahu nebyly nutné.

O kompenzace již dříve požádala německá Lufthansa, německá vláda to ale odmítla.