Izrael by mohl souhlasit s návrhem, aby pondělní zásah proti flotile směřující do Gazy vyšetřila komise, ve které by byl jako pozorovatel zástupce USA. Vyplývá to z vyjádření ministra zahraničí Avigdora Liebermana.

"Nemáme žádný důvod bát se jakékoliv komise nebo vyšetřování," sdělil v rozhovoru pro Rádio Izrael. "Ustavení takové komise je v našem vlastním zájmu, nepodléháme tlaku zvenčí," dodal.

List Jerusalem Post uvádí, že vlastní komisí s přítomností amerického pozorovatele by se Izrael mohl vyhnout mezinárodnímu vyšetřování, které většina představitelů i nadále odmítá, a zároveň přesvědčit svět, že to s prošetřením incidentu myslí vážně.

Soud: Vojáci chránili vlastní život

Pondělní události, které vedly ke smrti devíti lidí a desítkám zraněných, vyvolaly rozpory i na domácí scéně. Nejvyšší soud Izraele ve čtvrtek zamítl šest stížností podaných levicovými i pravicovými skupinami. Informoval o tom list The Jerusalem Post.

„Vojáci byli donuceni reagovat, aby si zachránili život. Ta akce bohužel skončila jinak, než se čekalo,“ konstatoval soud. Petice mimo jiné požadovaly obnovení policejní vyšetřování incidentu na lodi Mavi Marmara, které dříve zastavil hlavní státní žalobce Jehuda Weinstein.

Ministr obchodu a práce Benjamin Ben Eliezer naproti tomu v rozhovoru pro stanici Army Radio prohlásil, že nic nenamítá proti mezinárodní vyšetřovací komisi a dosavadní vývoj označil za "bezprecedentní a ostudné" selhání izraelské diplomacie.

Jeho spolustraník ze Strany práce a ministr obrany Ehud Barak ale odpověděl, že není důvod kritizovat diplomacii. Už dříve Barak konstatoval, že ačkoliv lituje ztráty životů, odpovědnost nesou organizátoři flotily.

Také ministr financí Juval Stenitz Army Radiu sdělil, že "není potřebné vyšetřování, které by někomu udělovalo lekci". 

Iránský přístav ve Středomoří

O možném zahájení vyšetřování událostí, které vedly ke smrti devíti lidí a desítkám zraněných, se v mimořádném televizním projevu ani slovem nezmínil ani izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Také on hájil zásah izraelské armády, který označil za akt sebeobrany.

„Už je to tu zase. Izrael čelí pokrytectví a zbrklému a zaujatému úsudku,“ prohlásil na adresu kritiků.

Po rychlém, nestranném a důkladném vyšetření pondělních událostí přitom volá mezinárodní společenství, žádá ho jak Rada bezpečnosti OSN, tak představitelé EU a USA. Britský premiér David Cameron přitom ve své kritice zašel ještě dál, když vyzval k ukončení blokády Gazy. To však Izrael razantně odmítá.

Netanjahu uvedl, že blokáda Gazy je nutností, která brání tomu, aby se do rukou Hamásu dostaly íránské rakety, což by bylo hrozbou nejen pro Izrael, ale i pro Evropu.

„Mezinárodní komunita si nemůže dovolit íránský přístav ve Středomoří,“ zdůraznil.
Navzdory opatrné kritice zůstávají vůči Izraeli nejvstřícnější Spojené státy. Podle listu Haarec navrhl prezident Barack Obama, aby Izrael ustavil nezávislou komisi pro vyšetření pondělních událostí, ve které by byl přítomný i americký pozorovatel. Tím by se Izraelci vyhnuli mezinárodnímu vyšetřování a zároveň garantovali jistou objektivitu vyšetřování.

Premiér Netanjahu se však zatím k této možnosti nepřiklání, podle informací deníku mimo jiné proto, že je proti ní i ministr obrany Ehud Barak.

Vítání hrdinů

Do Turecka a Řecka mezitím v noci přiletěly zvláštní letouny s vyhoštěnými aktivisty. V Istanbulu přistály tři letouny s několika stovkami hlavně tureckých aktivistů, mezi nimi byli i zbylí tři Češi. V prvním z letadel byla i těla devíti obětí pondělního zásahu.

Vyhoštěné aktivisty zde lidé vítali jako hrdiny. Místopředseda turecké vlády Bülent Arinç prohlásil, že se při cestě do Gazy "střetli s barbarstvím a útlakem, ale vrátili se s hrdostí". Vítání doprovázelo hlasité provolávání slávy Alláhovi.

Řecké letadlo s 35 lidmi přistálo na vojenské základně nedaleko Atén. Na jeho palubě byli kromě Řeků tři Francouzi a Američan. Tři aktivisté zůstali v Izraeli z "technických důvodů", které úřady židovského státu blíže neupřesnily.