Euro je v krizi. Ať evropští politici dělají, co chtějí, nedokážou zastavit jeho propad. Investoři ve společnou evropskou měnu prostě ztratili důvěru a každý den přicházejí další a další zprávy, které je v jejich přesvědčení jenom utvrzují. Včera tak euro propadlo k dolaru na nejnižší hodnoty od 17. dubna 2006. Jedno euro se prodávalo za 1,211 dolaru. Tato hodnota leží přesně v polovině mezi maximem eura z roku 2008 a minimem z roku 2000, kdy euro stálo jen 82,3 amerického centu.

Později odpoledne se euro od svého letošního dna odrazilo a dostalo se zpět na 1,23 dolaru za euro.

Důvodem včerejších ranních výprodejů se stala zpráva deníku El País, že španělská banka Caja Madrid chce požádat o pomoc ve výši tři miliardy eur. Zpráva je potvrzením varování Evropské centrální banky (ECB), která jen den předtím uvedla, že banky v eurozóně budou muset kvůli dluhové krizi odepsat 195 miliard eur. To je více než třetina toho, co odepsaly evropské banky mezi léty 2007 a 2010.

I přes odpolední posílení se očekává, že měna 16 evropských zemí se bude dál propadat. Problémy eurozóny totiž nebude lehké vyřešit. "V zemích používajících euro se objevují stále nové a nové komplikace. Přestali jsme investovat do eura, dokud se nedostane někam ke své ,férové' hodnotě," řekl agentuře Bloomberg Gareth Fileding ze švýcarské investiční společnosti Quantum Global Wealth Management.

Otázka je, kolik tato správná hodnota eura vlastně je. Podle Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD) by euro mělo správně stát 1,17 dolaru. Společná evropská měna tak byla podle organizace dlouhodobě nadceněná.

Jenže je tu řada dalších faktorů, které mohou kurz eura poslat ještě výrazně níže.

Od eura se například začínají odvracet centrální banky. Poté, co se objevily minulý týden spekulace, že čínská centrální banka se zbavuje evropských dluhopisů, euro prudce oslabilo. Číňané sice tyto informace deníku Financial Times popřeli, ale jsou tu další centrální banky, které se eur skutečně zbavují nebo zbavovat chtějí. Přiznala to třeba korejská centrální banka, která vlastní jedny z největších devizových rezerv na světě v hodnotě 270 miliard dolarů. Tuto možnost zvažuje i Írán a že eura vyprodávalo, připustilo také Rusko.Pokud budou centrální banky eura prodávat, těžko se investoři dočkají růstu kurzu.

Podle měnových obchodníků se navíc společná evropská měna stává cílem takzvaných "carry trades". Jde o obchody, jež využívají nízko úročených měn. Ty si nejprve levně půjčí a potom je smění za měny v zemích s vyššími úroky. Po čase je zase vymění zpět. Pokud půjčená měna navíc mezitím oslabí, jejich zisk se ještě zvyšuje.

I tato taktika přispívá k dalšímu oslabování eura. "Investoři si půjčují eura a nakupují za ně jiné měny. Euro sice není tak levné jako třeba japonský jen, ale investice je bezpečnější, protože je u něj větší pravděpodobnost, že bude dál klesat," připustil John Taylor z americké FX Concepts, která obchoduje s měnami.

Svůj odhad pro kurz eura postupně snižují i analytici velkých bank. Podle deníku Wall Street Journal klesl průměrný odhad na hodnotu eura ke konci roku za posledních šest týdnů z 1,2775 na 1,19 dolaru za euro.

Sice se v minulosti objevily spekulace, že euro by mohla podpořit ECB. Jenže sami její představitelé tuto možnost popírají, navíc by se taková intervence mohla ukázat jako zcela neúčinná. Akce by totiž byla značně nákladná. Jak se navíc přesvědčili Britové v roce 1992, kdy na libru útočil finančník George Soros, proti trhu se dlouhodobě dá bojovat jen těžko a ECB by to stálo velké množství peněz.

A investoři zřejmě názor na euro jen tak nezmění. Alespoň do doby, než se změní situace v problémových zemích eurozóny. "Nejvíce překvapující na celé debatě o euru je fakt, že všichni se vyhýbají jádru problému. S jednotnou měnou je třeba na šoky v ekonomice reagovat poklesem relativní výše mezd. Mzdy v Řecku, Španělsku nebo Portugalsku musí v poměru k německým mzdám klesnout o 20 až 30 procent," prohlásil před časem ekonom a držitel Nobelovy ceny za ekonomii Paul Krugman.

Související