Řecko zahájilo v úterý rozsáhlou operaci namířenou mimo jiné proti korupci v daňové a celní správě. Jejím cílem je podstatně zlepšit příjmy z daňových plateb a obnovit transparentnost finančních úřadů, oznámilo v komuniké řecké ministerstvo financí. Řecko čelí hlubokému zadlužení, kterého se chce postupně zbavit pomocí výhodnějších půjček od zemí eurozóny a od Mezinárodního měnového fondu (MMF).

Ministerstvo odvolalo z funkcí dvacet ředitelů daňových úřadů zejména v metropoli Aténách a v druhém největším řeckém městě Soluni, protože nesplnili stanovené cíle ve výběru daní.

Zároveň dalo podnět k vyšetření asi 50 případů z možné korupce, na kterou upozornili plátci daní a do níž jsou údajně zapletení daňoví a celní úředníci. Už 70 jich bylo každopádně přeřazeno s cílem zajistit "lepší chod úřadů".

Ministerstvo také zahájilo kontrolu daňových přiznání a skutečných majetkových poměrů u 234 zaměstnanců finančních úřadů. Zároveň ve svém oznámení připomnělo, že občané mohou stále využívat jeho telefonického dispečinku k oznamování všech případů podvodů.

Vláda premiéra Jorgose Papandrea zahájila v polovině května tažení proti daňové nekázni, které slíbila ještě před přijetím tvrdých úsporných sociálních opatření, jež mají stát zachránit před bankrotem.

Kampaň zahájila zveřejněním jmen bohatých soukromých lékařů, jejichž deklarované příjmy neodpovídaly stavu na bankovních kontech. Ministerstvo financí se ovšem zaměřuje i na představitele dalších svobodných povolání, jako jsou umělci, vrcholoví sportovci (zejména fotbalisté), advokáti nebo majitelé nočních podniků.

Řecko musí během následujících tří let uspořit 30 miliard eur. Přitom 32 miliard státu dluží část občanů právě na nezaplacených daních. Vládní opatření zaměřená mimo jiné také na snižování platů státních zaměstnanců a důchodů vyvolalo rozsáhlé stávky a demonstrace.

V eurozóně a od MMF bylo Řecko nuceno si na tři roky půjčit 110 miliard eur (2,8 bilionu korun).