Evropská unie se horečně snaží stmelit členské země k jednotnému boji s dluhovou krizí. Její ministři financí se na poslední schůzce v Bruselu shodli na tom, že státy hospodařící s více než tříprocentním schodkem veřejných financí, budou muset počítat s přísnějšími sankcemi než dosud.

"Sankcí za porušování rozpočtové kázně přibude," prohlásil na závěr čtyřhodinového "brainstormingového" jednání v Bruselu prezident EU Herman Van Rompuy. Ministři slíbili, že konkrétnější návrhy, zahrnující také změny v legislativě, připraví do letošního října.

Dosud platí, že zemi, které se nedaří dát do pořádku veřejné finance, hrozí pokuta ve výši odpovídající až 0,5 procenta HDP. Ale během jedenáctileté existence eurozóny na ni nikdy nedošlo, přestože rozpočtovou kázeň léta hrubě porušovaly četné země, včetně Německa a Francie.

Rychle to určitě nepůjde

Rozpočtovým hříšníkům v EU by v budoucnu měly hrozit také "nefinanční sankce". Ale cesta k jejich schválení bude velmi trnitá. S návrhem těchto postihů přišlo už před schůzkou Německo, ale mnozí jeho partneři k nim mají výhrady, sdělil novinářům v Bruselu náměstek českého ministra financí Tomáš Zídek, který zastupoval Eduarda Janotu.

"Obecně sankce mají velkou podporu, ale všichni řekli, že je na tom hrozně moc práce. Vlastně takhle, jak je to navržené, se to vzít nedá," podotkl Zítek. Podle něj celá řada zemí odmítá kvůli změně pravidel měnit i unijní smlouvy, o což usiluje právě německá vláda.

Změnu smluv by vyžadoval například návrh, že země, která opakovaně porušuje rozpočtová pravidla, by měla nejméně po dobu jednoho roku ztratit hlasovací práva.

Nejdále zašel slovenský ministr financí Ján Počiatek, který pro ty největší "hříšníky" navrhuje "trest smrti", tedy vyloučení z eurozóny.

Francouzská ministryně financí Christine Lagardeová míní, že EU nyní musí řešit mnohem naléhavější otázky, než jsou změny smluv. "Soustřeďme se na to, v čem lze dosáhnout pokroku rychle," zdůrazňuje Lagardeová.

Vývoj v Evropě sledují s obavami její klíčoví partneři. "Evropská dluhová krize může představovat hrozbu pro USA, neboť poklesne obchod a banky prodělají na svých investicích v Evropě," prohlásil guvernér americké centrální banky Danile Tarullo.

Projekt eura není ohrožen

Současné krize, kterou eurozóna prochází, nepředstavuje pro společnou měnu existenční hrozbu, shodli se účastníci včerejší debaty v televizním pořadu Otázky Václava Moravce. "Neznám žádnou zemi v eurozóně, která by uvažovala o vystoupení," řekl národní koordinátor pro zavedení eura Oldřich Dědek. Stejně tak by se neměl změnit český přístup k zavedení eura, které je teoreticky možné nejdříve v roce 2015. "Bylo by zásadní chybou, kdyby se takové koncepční rozhodnutí odvíjelo od nějakých momentálních nálad," dodal Dědek.


Rozpočtové schodky v Evropě

(vybrané země, údaje v procentech k HDP)