Wall Street možná prohrál několik bitev v dlouhosáhlé debatě o finanční regulaci finančního sektoru ve Spojených státech, neztratil však víru v to, že z války nakonec vyjde jako vítěz. Zatímco obě komory amerického Kongresu schválily nejrozsáhlejší reformu pravidel finančního sektoru od 30. let minulého století a nyní se snaží domluvit na její společné verzi, bankéři a lobbisté mají poslední šanci zmírnit svými ostrými argumenty konečnou podobu tohoto důležitého zákona. "Teď se hraje o vše. Nic není ztraceno, dokud prezident Obama svým podpisem zákon nestvrdí," svěřuje se vysoce postavený manažer z Wall Streetu.
Poté, co bankéři utratili miliony dolarů a věnovali tisíce hodin lobbování u politiků - například za změny v návrhu na zřízení nové vládní agentury, která by ochraňovala klienty bank - nyní finančníci svůj zájem zužují. Jejich pozornost se teď upíná především na pravidlo, které nutí banky odříznout jejich divize s deriváty od komerčního bankovnictví a převést je do samostatných jednotek s odděleným zdrojem financování. V uplynulých dnech pronásledoval takzvaný "dodatek Blanche Lincolnové", pojmenovaný po arkansaské senátorce, která s návrhem přišla, snad všechny významné finanční domy obchodující s deriváty, jako třeba JPMorgan Chase či Goldman Sachs.
Nejnovější strašák Wall Streetu Blanche Lincolnová a její příznivci argumentují tím, že opatření ochrání vklady klientů bank před případným ohrožením, dostane-li se derivátový trh do problémů. Bankéři a další lidé z praxe s tím ale rozhodně nesouhlasí a oponují, že takový krok donutí finanční skupiny účtovat si za obchody s deriváty více, čímž vysají z trhu peněžní prostředky. "Toto opatření by mělo ohromně nepříznivé vedlejší důsledky pro finanční systém. Vedlo by to k výrazným tržním poruchám a k odčerpání kapitálu z bank, který hraje zcela klíčovou roli při půjčování," říká šéf Mezinárodní asociace pro swapy a deriváty (ISDA) Conrad Voldstad.
Aby se rána celému odvětví ještě více prohloubila, obvykle dobře informované finanční instituce ani přes mnohé konzultace s kongresmany dodatek senátorky Lincolnové absolutně neočekávaly. Podle některých výkonných ředitelů finančních domů, kteří byli jednáním Kongresu přítomni, taková myšlenka nikdy předtím nezazněla, a zpráva o dodatku, která se objevila pouhý den před dubnovou největší výroční konferencí bankéřů, byla pro bankéře naprostým šokem.
Banky nejvíce rozčiluje skutečnost, že by se navrhovanou úpravou změnila protistrana uvedená v derivátových smlouvách - z původního bankovního domu na novou, daleko rizikovější jednotku. K takovému převodu ale může dojít výhradně se souhlasem klienta, který si swap koupil. To může být překážkou zejména pro kupce derivátů mimo finanční odvětví, jako jsou třeba průmyslové podniky, které se mohou smlouvy s podstatně rizikovějším partnerem zaleknout.
"A co se stane, pokud souhlas našich klientů nezískáme?" obává se následků Voldstad. "Nejpravděpodobněji budou tyto derivátové kontrakty hromadně ukončovány, což povede ke zmatkům na trhu a nepochybně i k řadě soudních sporů," dodává.
Deriváty ale nejsou zdaleka jediným bojištěm, kde bankéři těsně před přívalem mohutné laviny nových pravidel svazujících Wall Street stále vzdorují. Obludou, která bankéře mimo jiné trápí, je i takzvané "Volckerovo pravidlo", pojmenované po bývalém šéfovi americké centrální banky Fed Paulu Volckerovi, který je dnes šéfem poradního výboru Bílého domu pro hospodářské ozdravení. Pravidlo, schválené pouze Senátem, nikoliv Sněmovnou reprezentantů, bankám například zakazuje obchodovat s cennými papíry na vlastní účet a dále omezuje investice do hedgeových fondů a fondů soukromého kapitálu. Většina finančních skupin přitom přiznává, že by pro ně bylo velmi bolestivé přijít o zisky z investic do těchto fondů.
Finančníky není hladce přijímáno ani břímě v podobě fiduciární povinnosti - tedy zákonného požadavku na banku, aby pro svého klienta vykonávala to nejlepší. Finanční domy jako Goldman Sachs oponují, že pro ně jakožto tvůrce trhu je nemožné splňovat fiduciární povinnost pro obě obchodující strany zároveň.
Otázkou také stále zůstává, zda jde reforma dostatečně do hloubky ve všech směrech. Zklamáním pro mnohé je například to, jak málo řeší tolik potřebné zjednodušení regulatorní struktury finančního systému. I po zavedení navržených změn totiž zůstane organizační mapa stejně složitá, jako je při současném všeobecně kritizovaném nepořádku.
Reformu, která v nepříliš odlišných podobách úspěšně prošla oběma komorami Kongresu, by se nyní měli zákonodárci snažit co nejrychleji sladit, aby se zamezilo další zneklidňování trhů. Dokonce ani po podpisu nového zákona prezidentem Barackem Obamou ale nebude zcela vyhráno - až příliš mnoho totiž záleží na tom, jak budou nová pravidla uvedena do praxe.
FT
Co tvoří pilíře reformy Wall Street
Řízený proces likvidace
Senát chce, aby velké finanční instituce v nesnázích převzal stát a jejich likvidaci uhradil prodejem aktiv a z povinných poplatků od ostatních bank. Sněmovna navrhuje pouze zřízení 200miliardového fondu na úhradu těchto nákladů.
Ochrana spotřebitelů
Ustavení úřadu na ochranu spotřebitelů. Senát ho chce začlenit do centrální banky (Fed), Sněmovna preferuje samostatný orgán.
Regulovat mezibankovní trh
Obě komory Kongresu chtějí omezit trh s mimoburzovními deriváty (OTC). Obchody má regulovat clearingová centrála.
Volckerovo pravidlo
Objevilo se jen ve verzi Senátu. Zakazuje některé rizikové spekulativní obchody bank, v nichž stát ručí za vklady.
Dohled nad bankami
Obě komory počítají s ustavením dohližitelského orgánu spadajícího pod ministerstvo financí.
Vyšší kapitálové požadavky
Verze obou komor se shodují na zvýšení nároků na kapitál velkých finančních institucí.
Regulace hedgeových fondů
Oba návrhy požadují, aby se fondy registrovaly a otevřely kontrole. V konkrétních podmínkách se ale mírně liší.
Francesco Guerrera, Aline van Duyn
Zpracovala Jana Baumruková
další články FT otištěné v HN www.ekonomika.ihned.cz/ft
ROZHODNE OBAMA
Podle bankéřů není nic ztraceno, dokud zákon nepodepíše prezident Obama. Velkou šanci ale nemají.
FOTO: BLOOMBERG
