Jak se změní dozorčí rady státních firem

  - lidé se obměňují po třech letech namísto pěti
 - v malých podnicích stačí šest členů, ve větších devět a v největších i dvanáct
 - dozorčí rada schvaluje odměny generálního ředitele
 - ředitel a předseda představenstva je jeden člověk, bere jeden druh odměny
 - v dozorčích radách nejsou politici, ale lidé z byznysu
 - šéf dozorčí rady se práci věnuje alespoň 40 dní v roce

Odměny v dozorčích radách
- člen dostává desetinu základního platu ředitele firmy
- předseda má nárok na trojnásobek

 Maximální počet lidí v radě

Velké firmy (ČEZ, ČSA, České dráhy):
12

Střední firmy (ČEPRO, ČEPS, ČD Cargo, Letiště Praha):
9

Malé firmy (MERO):
6

Manažeři, kteří vloni na jaře zveřejnili platy

(základní měsíční plat za funkci ředitele)



Martin Roman, šéf ČEZ
500 000 korun

Petr Žaluda, šéf ČEPRO
500 000 korun

Jiří Borovec, šéf ČEZ
300 000 korun

Pavel Horák, ředitel VZP
250 000 korun

Petr Sedláček, šéf České pošty
250 000 korun
 
Svatopluk Sýkora, ředitel Lesy ČR
250 000 korun

Jaroslav Pantůček, šéf MERO
200 000 korun

Jiří Hynek, ředitel VOP
120 000 korun

Již na konci května by mělo být jasné, na jaké maximální platy a odměny budou mít nárok manažeři i členové dozorčích rad obřích státních firem, jako jsou ČEZ, České dráhy nebo ČSA.

Návrh na změnu odměn v dozorčích radách je už hotov a v prvním povolebním týdnu by měl ministr financí Eduard Janota dostat i podklady pro maximální odměny vrcholových manažerů. Změny mají vycházet z nové koncepce odměňování, kterou vláda schválila v únoru ve snaze ušetřit a zamezit excesům při vyplácení odměn. Zatím se ale zdá, že firmy podle nové koncepce příliš neušetří.

Odměny neklesnou, spíš naopak. Ale přibude i práce

První část - návrh přeměny dozorčích rad, již zpracovával šéf poradenské firmy Industrial Advisors a bývalý ředitel Škoda Auto Vladimír Kulhánek - je hotová. Pokud stát dá na jeho doporučení, odměny řadových členů rad zůstanou podobné a předsedové dozorčích rad si zřejmě dokonce spíše polepší. "Mají obrovskou odpovědnost a ručí celým majetkem. Mají-li v dozorčích radách působit schopní lidé, je potřeba je zaplatit," řekl Kulhánek. Předseda dozorčí rady má podle něho brát až třicet procent z toho, co ředitel firmy.

V případě ČEZ by to za stávajících podmínek znamenalo zhruba až 150 tisíc korun měsíčně, což je o 45 tisíc korun více než dnes. Běžný člen dozorčí rady, jenž má dnes 65 tisíc, by si ale nejspíše pohoršil, protože by měl podle Kulhánka dostat jen desetinu platu generálního ředitele.

Návrh však zároveň říká, že by se předseda dozorčí rady měl práci věnovat plných 40 dní v roce. To by pro některé lidi znamenalo více práce. Většina dozorčích rad se totiž schází jednou za měsíc a některé jen devětkrát do roka. Předseda dozorčí rady ČSA Michal Mejstřík návrh podporuje. "Předseda rady má víc práce než ostatní členové. Například já teď kvůli restrukturalizaci aerolinií pracuji tři dny v týdnu a dostávám asi 56 tisíc hrubého," řekl.

Konec benefitů?

Lidem v dozorčích radách hrozí, že přijdou o různé benefity, které nyní čerpají. Podle Kulhánka například nepotřebují služební auta nebo telefony a seškrtal by jim i výlohy na životní a úrazové pojištění. Tyto benefity jsou přitom v dozorčích radách běžné a nikde není dohledatelné, na kolik peněz ročně si díky nim dozorci státních podniků přijdou. Podle již schváleného návrhu nesmějí tyto "ostatní benefity" překročit 10 procent maximální odměny stanovené pro každou pozici.

Některé dozorčí rady by se podle Kulhánka měly zmenšit. Například ve společnosti MERO, v níž nad 115 zaměstnanci vykonává dohled 12 lidí, navrhuje snížit jejich počet na šest. Podle místopředsedy rady MERA Petra Macha by to neměl být problém. "Dovedu si představit, že by dozorčí rada bez problémů fungovala v šesti lidech. Nevidím v tom problém," uvedl.

Otázkou je, jak se k návrhu postaví ministerstvo. "Nyní o všech bodech auditu diskutujeme," řekl vrchní ředitel ministerstva financí Tomáš Uvíra, který koncepci připravoval.

Rozhodující vliv na výdaje státních firem bude mít ale studie, jež určí stropy pro odměny top manažerů státních firem, z nichž se budou odvozovat i odměny v dozorčích radách. Má je navrhnout společnost Hay Group ve spolupráci s Vratislavem Kulhánkem. Firmy dodají i návrhy stanov a smluv s jednotlivými manažery. Za zakázku dostanou dohromady dva miliony korun. "Návrhy pak porovnáme s realitou a poté vstoupíme v jednání s firmami," řekl HN Tomáš Uvíra.

Nové platové stropy ministerstvo stanoví podle toho, kolik peněz berou manažeři v podobných funkcích v privátní sféře. "Máme statistiky z Česka i ze zahraničí, z nichž dokážeme určit průměr i medián platu na daných pozicích," vysvětluje Petr Kadlec, konzultant firmy Hay Group. Výsledek nechce předjímat, ale platy v českých státních firmách jsou podle něho spíše o něco nižší než v soukromé sféře.

"Samozřejmě, na základě zkušeností vím o určitých excesech v některých firmách, ale celkově jsou manažeři ve státních firmách placeni spíše méně," řekl. Pokud by se však ukázalo, že mají manažeři ve státních firmách méně než v soukromých, ministerstvo jim odměny zvyšovat nechce. "S navýšením platů se nepočítá, ani kdyby se ukázalo, že v zahraničních podnicích management dostává víc peněz," uvedl již dříve vrchní ředitel ministerstva financí Tomáš Uvíra.