Slovensko se zřejmě obrátí na mezinárodní instituce, pokud nový maďarský parlament schválí zákon o dvojím občanství. Novinářům to ve středu řekl slovenský ministr zahraničí Miroslav Lajčák po setkání s Jánosem Martonyim, který byl na post maďarského šéfa diplomacie nominován. Později Slovensko kvůli tomuto zákonu, který umožní Maďarům žijícím v zahraničí získat maďarské občanství, povolalo ke konzultacím svého velvyslance z Budapešti.

"Velmi pravděpodobně očekávám, že Slovenská republika se obrátí na příslušné mezinárodní instituce, kde budeme tlumočit ty výhrady a ty obavy, které k tomuto kroku máme," prohlásil Lajčák. Neřekl ale, na které instituce se případně Bratislava obrátí.

Martonyi odpověděl, že výhrady slovenské diplomacie chápe. Chystanou normu ale obhajoval. "Na základě tohoto zákona nikdo nedostane přímé občanství. Dostane jen možnost, když o to požádá," poznamenal budoucí maďarský ministr zahraničí. Dodal, že zahraniční Maďaři, kteří tak učiní, nebudou muset mít na území Maďarska trvalé bydliště.

Informaci o povolání slovenského velvyslance z Budapešti potvrdil ČTK mluvčí ministerstva zahraničních věcí Peter Stano. "Tento nástroj (povolání ke konzultacím) ve vztazích dvou zemí signalizuje znepokojení nad konkrétní oblastí nebo tématem," poznamenal. Slovenský premiér Robert Fico má ve čtvrtek ráno oznámit další kroky, jak bude Bratislava na maďarský zákon reagovat.

Možnost získat maďarské občanství mají všichni Maďaři na světě kromě Maďarů žijících v okolních zemích, řekl Martonyi. Podle něho se přijetím zákona zruší diskriminace Maďarů žijících v sousedních státech. Nová vláda neuvažuje o změně volebního práva. Martonyi naznačil, že zahraniční Maďaři s dvojím občanstvím se nebudou moci zúčastňovat maďarských voleb, pokud nebudou mít na území Maďarska trvalý pobyt.

Legislativou by se měl zabývat maďarský parlament na svém prvním zasedání, které je naplánováno na pátek. Podle Martonyiho však parlament přijme zatím jen usnesení, samotný zákon bude schválen později. Nepředpokládá se ale, že by neprošel, Fidesz totiž ve volbách získal v parlamentu ústavní většinu.

Maďarská extremistická strana Hnutí za lepší Maďarsko (Jobbik), která ve volbách skončila na třetím místě, chce rovněž poskytnout všem zahraničním Maďarům žijícím v sousedních státech občanství. Na rozdíl od Fideszu jim chce udělit i volební právo. Nacionalistický Jobbik má jako jeden z cílů znovusjednocení Maďarů, kteří byli rozpadem Uherska po první světové válce rozděleni do několika nástupnických států.

Související