"Prezident balíček (reforem) odeslal kanceláři ministerského předsedy, aby jej předložil k lidovému hlasování," oznámilo v krátkém komuniké tiskové oddělení tureckého prezidenta.
Turecko trvá na vstupu, unie váhá - čtěte ZDE
Pravidla hry se změnila, Turecko za člena EU nechceme, uvedla Merkelová - čtěte ZDE
Cílem dodatků k ústavě jsou změny v soudní hierarchii a omezení pravomocí armády. Reformu už minulý týden schválil turecký parlament, nikoli však alespoň dvoutřetinovou většinou, která by umožnila schválení reformy i bez referenda.
Současná opozice se obává, že reforma umožní konzervativní vládě vzešlé z politického islámu získat více moci. Už minulý týden pohrozila, že se odvolá k ústavnímu soudu, aby referendum zablokovala. To by v zemi mohlo vyvolat politickou krizi.
Islamizace Turecka
Kritici obviňují vládní Stranu spravedlnosti a rozvoje (AKP), že využívá reforem k tomu, aby podminovala nezávislost soudnictví a aby jmenovala do vrcholných soudních funkcí své stoupence. Jde prý o součást dlouhodobé strategie AKP, jak islamizovat Turecko.
Dodatky omezují jurisdikci vojenských soudů a opravňují civilní soudy, aby v době míru soudily vojáky obviněné z pokusů o státní převrat či dalších trestných činů namířených proti bezpečnosti státu. Šéf armády a jeho čtyři zástupci mohou být v některých případech souzeni nejvyšším soudem.
Turecká armáda, která se považuje za garanta laického charakteru tureckého státu, svrhla za uplynulých 50 let čtyři vlády. V zemi je v současnosti vyšetřováno několik případů údajného spiknutí vysokých důstojníků armády s cílem svrhnout vládu AKP.
Současná turecká ústava byla přijata v roce 1982 po vojenském převratu. Změny v základním zákonu požaduje EU, jejímž kandidátem je Turecko od roku 1999. Vstupní rozhovory, které však postupují velice pomalu, byly zahájeny v roce 2005.
