Ve studii, kterou v úterý zveřejnilo odborné periodikum European Heart Journal, to uvádějí britští vědci. Jejich zjištění prý ještě neposkytují definitivní důkaz příčinné souvislosti, ale jasně naznačují, že tomu tak může být.
Vědci po jedenáct let sledovali 6000 britských státních zaměstnanců. Za tu dobu 369 sledovaných zemřelo na srdeční onemocnění a anginu pectoris. U těch, kdo pracovali tři nebo čtyři hodiny přesčas, bylo přitom riziko takového onemocnění o 60 procent vyšší než u ostatních. Práce hodinku či dvě navíc s sebou vyšší riziko nenesla.
"Zdá se, že je tu jakýsi práh, takže když pracujete třeba o hodinu déle, než je obvyklé, není to tak zlé," citovala agentura Reuters epidemioložku Mariannu Virtanenovou.
Větší výskyt srdečních problémů u lidí pracujících hodně přesčas přitom nesouvisel s dalšími rizikovými faktory včetně kouření, nadváhy nebo vysokého cholesterolu.
Virtanenová ale označila za možné, že životní styl lidí pracujících dlouho se postupně zhoršuje, například přichází špatné stravování, zhoršení metabolismu nebo zvýšená spotřeba alkoholu. Hlavně prý ale může působit stres.
Ze sledovaných pracovali hodně přesčas spíš muži než ženy, spíš muži mladší, než byl věkový průměr skupiny, a spíš vedoucí pracovníci.
Vědci ale také uvedli, že riziko srdečního onemocnění zřejmě není tak zvýšené u lidí, kteří mají svou práci rádi a mají tendenci pracovat déle jen pro potěšení.
