Na volebním plakátu je německý Spolkový sněm za slunečného dne, na azurově modrém nebi pluje pár bílých mráčků. Zdánlivou idylu ale něco ruší. Moderní skleněnou kupoli nahradila kupole zlatá, podobné kupole jsou také po stranách, takže budova připomíná spíš mešitu. Dojem uceluje i dav v popředí, mnoho mužů má na sobě bílý kaftan a ženy hlavy pokryté šátky. Nad tím vším se tyčí nápis "Berlín 2030 - jde to rychleji, než si myslíte".

S tímto plakátem se Strana republikánů, kandidující v zemských volbách v Severním Porýní-Vestfálsku, snaží říci: Pokud se něco nezmění, bude naší zemi vládnout islám.

Zaostřeno na imigranty

"Něco takového jsme tu ve volebních kampaních zatím neměli," říká na to znechuceně 30letá Conny z Düsseldorfu. "Bohužel to ale není žádná výjimka," dodává.

Přistěhovalci či lépe řečeno cizinci v letošních volbách v nejlidnatější spolkové zemi hrají důležitou roli pro většinu stran. Pro pravicové extremisty jsou terčem, jedna z hlavních velkých stran, sociální demokraté (SPD), se je naopak snaží aktivně oslovit a získat jako voliče. Turné po mešitách dokonce přijel podpořit i šéf strany Sigmar Gabriel. Není divu, z 18 milionů obyvatel je desetina cizinců a téměř pětina obyvatelstva má kořeny v zahraničí.

V těchto volbách navíc platí, že potřeba je každý hlas. Volební účast bývá nízká (naposledy 62 procent), volby ale mají dopad i na politiku v Berlíně. Jejich výsledek letos bude jakýmsi vysvědčením pro novou černo-žlutou vládní koalici, ale také ovlivní rozložení hlasů ve Spolkové radě.

Pokud v Severním Porýní-Vestfálsku vládu převezme SPD, ztratí kancléřka Angela Merkelová a její Křesťanskodemokratická unie (CDU) většinu. O důležitých rozhodnutích, jako je daňová reforma, zdravotnictví či jaderná energie, by tak musela vyjednávat s SPD.

"Zprostředkovat nějaké zásadní poslání se ale velkým stranám zatím nedaří. Předvolební kampaně navíc dost zastínila celá ta diskuse o Řecku," tvrdí Conny, která pracuje jako nákupčí v jedné módní firmě. Volit se chystá tradičně CDU. "I když musím přiznat, že ve spolkových volbách jsem dala hlas i liberální FDP. Ta mě ale svým "výkonem zklamala," vysvětluje.

SPD cítí šanci

Z tohoto zklamaní z dosavadního politikaření celoněmecké vládní koalice se snaží profitovat opoziční SPD v čele s hlavní kandidátkou Hannelore Kraftovou. Tato 48letá politička, jejíž ambicím se ještě před několika lety mnozí vysmívali, má nyní dobrou šanci CDU oplatit porážku z roku 2005. Tehdy se šéfovi CDU Jürgenu Rüttgersovi podařilo ukončit téměř 40 let vlády sociální demokracie, což dokonce vedlo i k předčasným volbám spolkovým.

Kraftová ve své kampani sází především na podporu rodin, zlepšení vzdělávacího systému a finanční podporu obcím, z nichž jsou mnohé vysoce zadlužené.

S financováním měst bojují obě velké strany - SPD chce pomoci finančně, CDU naopak nabádá k větším úsporám. Která z těchto dvou metod se nakonec prosadí, je zatím ve hvězdách.

Podle dosavadních průzkumů v nedělních volbách hrozí patová situace, obě strany mají společně se svými koaliční partnery podporu kolem 45 procent. Jednou z variant, o níž ale obě velké strany nerady mluví, je proto i velká koalice.

Možná se ale štěstí přece jen přikloní k jedné z velkých koalic, koneckonců ještě 37 procent voličů nemá definitivně jasno, komu dá svůj hlas.


Barbara Bublíková
od naší spolupracovnice z Německa