-10,3% propadu pražské burzy
Akcie na pražské burze tento týden citelně ztrácely. Index PX se tak propadl na 1146,6 bodu. Akciové trhy se kvůli řecké krizi propadají po celém světě.
20,43 koruny za dolar
Česká měna oslabila vůči americkému dolaru v týdnu o více než sedm procent až na 20,732, v pátek mírně korigovala. Koruna tak byla vůči dolaru nejslabší za poslední rok.
1,2711 dolaru za euro
Problémy členského státu eurozóny ženou investory pryč od evropské měny. Euro se ve čtvrtek vůči dolaru propadlo na nejnižší hodnotu za 14 měsíců. V pátek díky vývoji na Wall Street mírně korigovalo.
Nákaza ze zadluženého Řecka se šíří světem. Trhy panikaří, kurz eura, ale i koruny se propadá, burzy se řítí dolů, zlato roste na rekordy. Investoři jsou nervózní, že stejnou pomoc jako Řecko by mohli potřebovat třeba Španělé. Vysoké dluhy mají i Italové nebo Portugalci.
Na místě je tak otázka: Mohlo by to, co se stalo Řekům, hrozit i Česku?
Odpověď na to dal včera guvernér České národní banky Zdeněk Tůma. "Česko je v dobré kondici i jeho vnímání na trzích je dobré. Je tady ale jedno poselství, které z toho vyplývá. A to je velmi silný vzkaz, že je třeba dodržovat rozpočtovou disciplínu i v krizové situaci," prohlásil guvernér.
Dluh roste rychle
Na pohled je na tom Česko proti státům jižní Evropy, ale třeba i Velké Británii, skutečně mnohem lépe. Pro srovnání náš dluh v poměru k HDP byl loni "jen" 35,4 procenta, deficit rozpočtů 5,9 procenta. To Řekové se dostali do problémů, když se jejich dluh loni vyhoupl přes 115 procent HDP při loňském deficitu 13,6 procenta.
Velkou výhodu má Česko i ve struktuře dluhu. Český dluh drží víc než ze tří čtvrtin domácí banky, a tak se nemusí tolik obávat vyššího zadlužení jen kvůli oslabování kurzu koruny.
Jenže všechna fakta nejsou tak lichotivá. Jak podotýká ekonom Jaromír Šindel ze Citibank, vděčí Česko za nízkou úroveň zadlužení jen rychle rostoucí ekonomice v minulých letech (tedy před rokem 2008) a posilující koruně. Po očištění o hospodářský růst bude navíc Česko letos zřejmě spolu s Polskem, Irskem a Lotyšskem jednou z mála zemí unie, jejíž rozpočtový deficit k HDP vlastně vzroste
"Nerad slyším některé politiky tvrdit, že my nemáme dluh sto procent HDP, a proto jsme v bezpečí. V historii byly i země, které musely vyhlásit bankrot s dluhem pod 100 procent HDP," komentuje situaci hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil.
"Česko určitě není bezprostředně ohroženo bankrotem. Nicméně, tempo růstu dluhu je vysoké, a pokud budoucí vlády nepředstaví kredibilní program pro snížení deficitů a dluhů, tak nás mohou trhy velmi snadno potrestat. Neříkám krachem jako v případě Řecka, ale postupným růstem nákladů na dluh," dodává.
Koneckonců již teď výnosy z českých dluhopisů - i když hlavně kvůli nervozitě na trhu, která je způsobena řeckými problémy - rostou. Ministerstvo financí se tak zatím rozhodlo posečkat s vydáním dluhopisů v eurech.
Co ukážou volby?
Není překvapivé, že o tom, jak hodně se Řecku můžeme přiblížit nebo od něj nakonec utéct, rozhodnou volby. Politické strany se přitom snaží ujistit voliče, že dluh se snižovat bude. Zatímco ODS slibuje, že sníží schodek veřejných financí pod tři procenta HDP (což je hranice nutná kvůli přijetí eura) už v roce 2012, ČSSD s tím počítá jen o rok později. Problém je, že ani jedna strana zatím před volbami neříká, jak toho konkrétně dosáhnout. Oba největší favorité voleb mají konkrétní plán jen pro rok 2011.
HN před týdnem spočítaly, že ČSSD by mohla příští rok při dodržení všech slibů snížit schodek zhruba o 15,4 miliardy, ODS pak o 16,5 miliardy. Zatímco sociální demokraté by dosáhli mírného snížení schodku hlavně díky zvýšení daní a pojištění nejbohatším lidem a firmám, ODS daně zvyšovat nechce a hodlá snižovat schodek hlavně díky škrtům v provozních a investičních výdajích státu.
Díky růstu ekonomiky by se obě strany mohly i přes rostoucí výdaje na důchody a na státní dluh dostat s úsporami zhruba na 25 miliard, což by snížilo deficit veřejných financí pod 4,8 procenta HDP. A to je přesně schodek, který na příští rok Češi slíbili Evropské unii.
Samozřejmě zcela zásadní otázkou zůstává, zda své sliby dodrží.
Nicméně tak jako tak se řeckým problémům nemusí Česko úplně vyhnout. I guvernér Tůma připouští, že by za určitých podmínek mohly potíže zemí, jako je Řecko či Španělsko, způsobit zpomalení ekonomického růstu v Evropě a následně i v Česku.
A některé katastrofické odhady jdou ještě dál. Třeba podle Davida Marka z Patria Finance může vést rozšíření paniky a obavy, že kvůli státním bankrotům utrpí další ztráty banky, k zamrznutí peněžních trhů, zvýšení rizikových prémií, zastavení úvěrů firmám i lidem a návrat recese.
Jan Sochor
S přispěním Petra Vaška
Česko vs. Řecko
