Míra nezaměstnanost v eurozóně se v březnu zastavila na deseti procentech. V celé Evropské unii se růst zastavil na 9,6 procentech. Informoval o tom Eurostat. Roste ale počet lidí bez práce. V eurozóně jich přibylo 101 000 v celé sedmadvacítce 123 000.
V EU je tak v současnosti více než 23 milionů nezaměstnaných, z toho v eurozóně téměř 16 milionů. Ve srovnání se stejným obdobím loňského roku, kdy unie již silně pociťovala důsledky hospodářské krize, bylo letos v březnu o zhruba 2,5 milionů více lidí, kteří nemají žádné zaměstnání. V zemích platících evropskou jednotnou měnou bylo o téměř 1,4 milionu nezaměstnaných více.
"Nezaměstnanost je příběh o odlišnosti. Je sice na 11letém maximu, ale můžeme pozorovat rozdílné trendy. V Německu nezaměstnanost klesá a v místech jako je Španělsko neustále stoupá. Je to ukázka opravdové dvourychlostní Evropy," řekla agentuře Reuters Carsten Brzeski z finanční skupiny ING.
Srovnání zemí: nejhorší situace v Lotyšsku
S nejvyšší mírou nezaměstnanosti se v současnosti potýká Lotyšsko (22,3 procenta) a Španělsko (19,1 procenta). Nejnižší míru nezaměstnanosti má naopak Nizozemsko, a to 4,1 procenta. hned v závěsu se drží Rakousko s 4,9 procenty.
Ve srovnání se stejným obdobím roku 2009 však letos v březnu míra nezaměstnanosti klesla jen v jednom členském státě EU a ve zbylých 26 zemích vzrostla.
Jedinou výjimkou v unii je Německo, kde se míra nezaměstnanosti v březnu meziročně snížila na 7,3 procenta ze 7,4 procenta. S největším meziročním nárůstem se naopak potýkají Pobaltské státy, tedy Lotyšsko (ze 14,3 procenta na 22,3 procenta), Estonsko (ze 7,6 procenta na 15,5 procenta) a Litva (8,1 procenta na 15,8 procenta).
V Česku v březnu míra nezaměstnanosti činila 7,9 procenta a ve srovnání s únorem tak stagnovala, ve stejném období loňského roku však činila šest procent. Metodika, kterou používá Eurostat, se mírně liší od metodiky, jíž používá české ministerstvo práce a sociálních věcí, jehož data jsou v ČR využívanější.
