Jak Standard & Poor's měnila ratingy

Řecko

BB+

V úterý agentura snížila zemi hodnocení o tři stupně z BBB+ na BB+, což je první stupeň spekulativního pásma. Výhled ratingu podle S&P zůstává negativní.

Portugalsko

A-

Ve stejný den snížila jeho hodnocení o dva stupně na A- z dosavadního A+. To je čtyři stupně nad spekulativním pásmem. Výhled ratingu podle S&P zůstává negativní.

Španělsko

AA

Ve středu následovalo snížení ratingu Španělska o jeden stupeň z AA+ na AA. Jde však stále o dobrou úroveň, na celé stupnici známek jde o třetí nejlepší. Výhled ratingu zůstává negativní.

Jak je na tom Čeká republika

Rating podle S&P

A

Nákaza a dominový efekt. To jsou oblíbená slova novinářů, kteří chtějí barvitě popsat, jak obavy z vysokých vládních dluhů a státních bankrotů prostupují Evropou. Nic totiž nepopisuje současné dění výstižněji.

I když si za obtíže může z podstatné části každá země sama, nebýt bolavého místa na Peloponéském poloostrově, mohla proběhnout léčba příznaků jinde na kontinentě o poznání jednodušeji. A pokud nakonec Řecko padne, hrozí, že spustí dominový efekt, který položí další ohrožené země.

Padni, komu padni

Možných kandidátů na bankrot je přitom v Evropě víc - ve finančních kruzích se někdy označují PIIGS (Portugalsko, Irsko, Itálie, Řecko a Španělsko). Mají jedno společné - bobtnající rozpočtový schodek a nevalný ekonomický výkon.

Nejčastěji zmiňují ekonomičtí experti Portugalsko. Aby se země, která v uplynulých letech žila z velké části díky evropským fondům, udržela nad hladinou, bude si muset vláda letos půjčit nejméně zhruba 20 miliard eur. Cena, kterou bude muset Lisabon za tyto peníze zaplatit, přitom stoupá. Zčásti i kvůli zhoršenému úvěrovému ratingu, který zemi přidělila v úterý agentura Standard&Poor's. I když není Portugalsko zadlužené tolik jako Řecko, jeho ekonomika stojí na stejně vratkých základech. A stejně jako v Řecku se snahy o úsporná opatření setkávají s masivními protesty veřejnosti.

Značné rozpočtové problémy má také Irsko, komentátoři a ekonomové jej však nezmiňují tak často. Možná proto, že ostrovní ekonomika byla před pár lety brána za vzor a sloužila jako "výkladní skříň" Evropské unie. Dnes jsou její vizitkou prázdné kanceláře a domy - hodnota realit v řadě měst klesla až o polovinu. Lidé si v době boomu sjednali obrovské půjčky a teď je nedokáží splácet. Země má navíc nejvíc hrozivý schodek státního rozpočtu kolem 15 procent - víc než Řecko.

Španělsko je další zemí, jež tento týden dostala nižší ohodnocení od S&P. Největší hrozbou je vysoká nezaměstnanost, přesahující 20 procent. Co se týče ostatních ukazatelů, platí zatím několikeré prohlášení ministryně financí Eleny Salgado: "My nejsme Řecko!"

Itálie patří mezi kandidáty na bankrot pouze z poloviny - i když její dluh dosahuje 116 procent HDP a mírně převyšuje ten řecký. Finanční trhy si na to totiž už zvykly, italská ekonomika má navíc o něco pevnější základy.

Pomoc z evropské kapsy

V Bruselu se mezitím peče nový několikaletý program pomoci pro Řecko. Jeho přesná podoba má být oznámena během několika dnů. "Záchranný balíček by měl dát řecké vládě čas uprostřed tlaku finančních trhů nadechnout se, aby rozhodně uzdravila veřejné finance," uvedl bez bližších podrobností eurokomisař Olli Rehn. Na finanční pomoc by podle něj mohly dosáhnout i další země eurozóny, pokud se odhodlají k nápravě rozpočtových schodků.

Situace na finančních trzích se díky tomu včera po několika dnech plných nervozity trochu uklidnila. Většina evropských burz včera rostla, o půl procenta si polepšily i akcie na pražské burze. A euro zastavilo několikadenní oslabení proti dolaru a včera dokonce mírně posílilo na 1,324 dolaru za euro.

Jenže investoři reagovali na pouhá prohlášení. A takových už tu bylo. Až nadšení vyprchá, nervozita se vrátí.

Navíc stále není jasné, jak se zachovají Němci, z jejichž kapes vytáhne pomoc nejvíc peněz. A to přesto, že za rychlé prosazení pomoci se nově postavila i Angela Merkelová. Německá kancléřka dosud váhala, zřejmě však podle tlaku ze strany evropských politiků a ekonomů od Dublinu po Řím, aby eurozóna předvedla razantní akci. Její neochota podle některých komentátorů přispěla ke zhoršení situace.

Už dříve se země eurozóny dohodly, že Aténám půjčí v prvním roce 30 miliard eur, ke kterým dalších nejméně 15 miliard eur přihodí Mezinárodní měnový fond. Jenže nyní to vypadá, že záchranný balíček pro banky by v příštích třech letech mohl vyšplhat až na 120 miliard eur. Tři vlivné banky - Goldman Sachs, JPMorgan Chase a Royal Bank of Scotland - dokonce tvrdí, že na zastavení finanční krize bude třeba vynaložit až 600 miliard eur.

Po včerejšku to navíc vypadá, že Atény by mohly splnit jednu ze základních podmínek pro poskytnutí pomoci od eurozóny a MMF - přistoupí na výrazné snížení platů a zavedou další rázné škrty v rozpočtových výdajích. Silné řecké odbory alespoň prozatím uznaly, že neexistuje jiná možnost než souhlasit s požadavky vlády.

Věhlasný investor Mark Mobius ovšem prohlašuje, že Evropa jde, co se týče pomoci, špatným směrem. Tvrdí, že obavy z nákazy by nejlépe utišil řecký bankrot. Vynakládat desítky miliard eur ze společné evropské pokladny na záchranu "bohatého" Řecka podle něj nic nevyřeší, protože do fronty na státní pomoc si v Bruselu stoupne i některá z PIIGS. Nebo kterákoliv jiná - třeba Velká Británie dluží téměř bilión eur, tedy 68 procent HDP. A to je víc než třeba takové Španělsko.

 

Více o problémech zadluženého Řecka a dalších zemí eurozóny na www.ekonomika.ihned.cz