Stále více hráčů na finančním trhu je přesvědčeno, že půjčka nabízená Řecku členskými státy eurozóny nebude stačit, přijde pozdě nebo vůbec nebude schválena. Výnosy z dvouletých řeckých dluhopisů, které mají inverzní vztah k jejich ceně, poskočily v pondělí o rekordní tři procentní body vzhůru. Je tu však i jiný unikát: podle americké banky Brown Brothers Harriman Řecko prolomilo světový rekord v nákladech na úvěry - je na tom hůř než Argentina (ta v minulosti nesplatila obrovskou část státního dluhu) nebo Venezuela (kde se zestátňuje majetek zahraničních investorů). Oba tyto státy jsou nyní schopny půjčit si levněji než Řecko.

Situace v mnohém připomíná americkou hypoteční krizi, pád Lehman Brothers a následné schvalování záchranného plánu. Připomeňme, že 15. března 2008 padla banka Lehman Brothers. Americká vláda se rozhodla to připustit především proto, že byla pod politickým tlakem. Už předtím zachránila ústav Bear Stearns a sanovala hybridní společnosti Fannie Mae a Fraddie Mac. Bylo před prezidentskými volbami a kabinet nechtěl vypadat jako měkký vůči Wall Streetu.

Pád Lehman Brothers měl být varováním pro ostatní. Jak to dopadlo, všichni víme. Krach domu způsobil infarkt amerického finančního systému. Nakonec musela vláda zachránit všechny další adepty bankrotu.

Jak by dopadl bankrot Řecka? Odmyslíme-li, že v rámci stávajících pravidel není možný odchod z eurozóny ani neexistuje manuál pro řízený úpadek státu, zbývají dvě možnosti: buď zůstane řecká nákaza relativně izolovaná a státní bankrot bude sloužit jako varovný příklad pro potenciální dlužníky, anebo se po eventuálním pádu Řecka stane, co se odehrálo po pádu Lehman Brothers - na bankrot budou brzo zralé také Portugalsko, Španělsko nebo Itálie.

Situace v německé politice zase připomíná americký Kongres. Ač tehdy americký ministr financí klečel před demokratkou Nancy Pelosiovou, záchranný balík nakonec neprošel. Reakce trhů ale byla tak hrozivá, že ideologie šla stranou a pomoc (mnohem masivnější než původní) byla rychle schválena.

Průchodnost půjčky pro Řecko německým Bundestagem je dnes podobně nejistá. Bavorská CSU chce odchod Řecka z eurozóny, exhibici lze čekat od FDP, CDU je rozpolcená a SPD žádá, aby půjčku spolufinancovaly banky (ty jsou však v Německu z valné části státní). Nic proti přísnosti, ale německý daňový poplatník bude platit účet v každém případě: buď skrze půjčky, nebo skrze sanaci německých bank, které si nakoupily řecké dluhopisy. Když už němečtí politici tak lpějí na pravidlech a nedotknutelnosti Lisabonské smlouvy, zapomněli jaksi vlastním lidem vysvětlit, že z eurozóny odejít nejde ani zní nelze vylučovat. Řecko by muselo rovnou odejít z unie.

A na závěr vzkaz pro čtenáře, kteří nechápou, proč pořád píši o Řecku. Protože jsem přesvědčen, že právě teď se v Evropě láme chleba. Buď v důsledku řecké krize vznikne v Evropě ekonomická vláda, nebo se unie začne rozpadat se všemi běsy, které k tomu patří.


Jan Macháček
Autor pracuje v týdeníku Respekt

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru