Regulátoři v Česku

Energetický regulační úřad
přenos a distribuce elektřiny, poplatky za systémové služby, ceny elektřiny pro zákazníky

Ministerstvo financí a zemědělství
regulace cen ve vodárenství

Ministerstvo financí a ČNB
bankovní dozor, určování úrokových sazeb, udělování licencí

Český telekomunikační úřad
udělování licencí, určování propojovacích poplatků

Úřad na ochranu hospodářské soutěže
dohled nad zadáváním veřejných zakázek, zásahy proti kartelům a porušování hospodářské soutěže

Česká obchodní inspekce
kontrola kvality výrobků a dodržování bezpečnosti

Konkrétní návrhy


Čtvrtý mobilní operátor
Milan Urban ujišťuje, že ČSSD nechce jen regulaci, ale i větší konkurenci. „Uvažujeme o tom, že bychom pustili na trh čtvrtého mobilního operátora nebo virtuální operátory, ” uvedl Urban večer v debatě na ČT1.

Změníte banku, číslo účtu vám zůstane
Víc konkurence slíbil i Martin Kocourek z ODS. V téže debatě navrhl, aby se usnadnil klientům odchod od jedné banky ke druhé tím, že banky umožní přenést si čísla účtu, podobně jako je tomu u mobilů. Urban je pro, dříve ale tyto návrhy narazily na protesty bank.

Sociální demokraté myslí nedávno ohlášenou válku proti monopolům vážně. Pokud vyhrají volby, hodlají zcela změnit systém dohledu nad cenami v energetice, telekomunikacích a bankovnictví. Tvrdí, že tak dokážou výrazně srazit ceny ve všech třech segmentech služeb.

Hlavní novinkou, kterou ČSSD prosazuje, je zřízení Regulačního a cenového úřadu, jenž má na cenovou politiku energetických firem, telekomunikačních operátorů a bank dohlížet.

"Nebyl by to úplně nový úřad, ale instituce, která by převzala dosavadní regulační kompetence," vysvětlil místopředseda strany Milan Urban. Nový úřad by nahradil Energetický regulační úřad, Českou energetickou inspekci, Český telekomunikační úřad, některé kompetence ministerstev a České obchodní inspekce.

Urban tvrdí, že jen u energií by lepší regulace způsobila pokles cen o dvacet až třicet procent. V telekomunikacích má nový úřad podnítit větší konkurenci. Příchod nových mobilních či internetových hráčů podle ČSSD zvýší tlak na pokles cen. Lepší kontrola má také srazit ceny bankovních poplatků.

Nic neobvyklého

Podle některých expertů je společný kontrolní úřad pro různé segmenty nepraktický. "V Evropě není běžné, aby se ceny v různých oborech snažil regulovat jediný úřad," říká partner právní kanceláře White & Case Michal Dlouhý. "Energetika vyžaduje jinou odbornost než telekomunikace. Každá regulace si žádá fundovanou expertizu a nevím, jestli se něco získá, když se všechno hodí do jednoho pytle."

Evropská legislativa jediný cenový úřad pro různá odvětví nezakazuje. Například německá Bundesnetzagentur dohlíží současně na trhy s elektřinou a plynem, telekomunikační a poštovní služby a železniční přepravu. Důležitější než to, zda ceny a konkurenci v oboru hlídá jeden "superúřad", nebo několik institucí, jsou kompetence regulátorů, zákony určující mantinely pro podnikání a kvality regulačních úředníků.

Po Ficově vzoru

ČSSD si zjevně bere příklad ze Slovenska. Když tam převzala moc levicová vláda, lídr Robert Fico vytáhl do boje proti "nenažraným monopolům" - prodejcům elektřiny a plynu, jejichž zisky označil za "ekonomickou zrůdnost". Plynárenské firmě SPP nařídila vláda zavést sociální tarify pro důchodce, Slovenské elektrárne dostaly tvrdé cenové stropy na prodej domácnostem, do čela regulačního úřadu přišli noví lidé.

Tažení zčásti zabralo. Institut pro ekonomické a sociální reformy konstatoval, že se po roce 2006 výrazně zpomalil růst energií a vody právě díky tlaku vlády na podniky a posílení regulačních kompetencí úřadů.

Na druhou stranu majoritní vlastník Slovenských elektrární, italský Enel, napadl cenový diktát vlády z roku 2008 žalobou a Nejvyšší soud letos označil postup vůči Slovenským elektrárnám za protiústavní.

Francie, která u některých tarifů stanoví státní firmě EdF příliš přísné cenové stropy, čelí zase už od roku 2007 kvůli cenám pro podniky správnímu řízení u evropského regulačního úřadu.

Na trzích, kde není rozvinutá konkurence, Brusel vyšší míru regulace připouští. V energetice ale volná soutěž v Česku od začátku krize funguje lépe. Je to znát i na tom, že od loňska začali alternativní obchodníci s elektřinou a plynem nabízet služby i domácnostem, často výrazně levněji než zavedení silní hráči.

Ceny elektřiny v Česku padají - a ještě v příštím roce padat budou - bez ohledu na to, která strana zvítězí ve volbách. Kvůli krizi je proudu přebytek a ceny padají v celé Evropě podobně jako ceny plynu. Jediné, co může příští vládě zkazit dojem u voličů, je zelená elektřina. Pokud poplatky za obnovitelné zdroje příliš vzrostou, mohlo by to příznivý vývoj narušit.

Banky: lepší informace

Může ČSSD uspět se snahou srazit cenu dalších služeb? To, že by větší regulace snížila například tolik kritizované bankovní poplatky, netvrdí ani sami sociální demokraté. "Naším záměrem není regulovat poplatky, jde o lepší ochranu spotřebitele. Ministerstvo financí dohled nevykonává moc efektivně," říká stínový ministr financí ČSSD Bohuslav Sobotka.

Nereálné sliby, které už ČSSD vzala zpět

Důchody 15 000 Kč
Na konferenci k důchodové reformě slíbil místopředseda ČSSD Zdeněk Škromach, že pokud bude jeho strana u vlády, během čtyř let stoupne průměrný důchod až o polovinu, z 10 na 15 tisíc korun. Když HN spočítaly, že by tento slib přišel stát na 170 miliard, Škromach ze svého závazku vycouval. "Vy od nás berete všechno vážně," zlehčoval svá slova.

Daň místo pojištění
Když Ústavní soud zrušil tzv. redukční hranice, kvůli kterým měli lidé s vysokými příjmy nespravedlivě nízké důchody, předložil expert ČSSD Jiří Havel jednoduché řešení: pojištění se přejmenuje na důchodovou daň, do které už Ústavní soud nebude moci zasahovat. O víkendu se proti této úvaze vyjádřil někdejší předseda strany Vladimír Špidla a i Havel zkrotl: "Řešení budeme teprve sestavovat."

Podle něho by úřad měl tlačit na banky, aby zjednodušily informování klientů o produktech a službách a usnadnily klientům přechod ke konkurenci. Banky to často vítají: "To je fér. Transparentnost může jedině prospět, oddělí zrno od plev," říká například Lubor Žalman, šéf Raiffeisenbank.

Záměr ČSSD se líbí i Patriku Nacherovi, provozovateli serveru bankovnipoplatky.com, který ceny dlouhodobě kritizuje. "Informovanější a vzdělanější klient si bude víc vybírat, tím se zvýší konkurence a sníží ceny. Cenová regulace je ale nesmysl," říká.

Pochybnosti mají experti i o regulaci jako léku na vysoké ceny v telekomunikacích.

ČSSD si nejvíc slibuje od příchodu dalšího mobilního hráče a nástupu virtuálních operátorů. To ale cenám pomoci nemusí.

"Čtvrtý operátor velkou konkurenci nepřinese. Byla by to velká investice, jeho pozice by byla těžká. Český trh je hodně obsazený, nováček by dostal málo frekvencí a potíže by měl i s národním roamingem. Od čtvrtého operátora si nic zásadního neslibuji," říká odborník na telekomunikace Jiří Peterka.

Ani nový hráč U:fon podle něho s cenami nezahýbal, na ostatní operátory neměl zásadní vliv. Výraznější konkurenci by ale mohli přinést virtuální operátoři, jejichž příchod chce Urban umožnit změnou telekomunikačního zákona.

Současná legislativa je nastavena tak, že se případný zájemce o virtuální službu musí domluvit s mobilním operátorem. "Český trh není konkurenční a operátoři mezi sebe nikoho nepustí," říká Peterka.

 

Kolik se za elektřinu platí v Evropě (v eurech za 100 kWh)

S přispěním Olgy Skalkové, Renaty Havranové, Jana Beránka a Tomáše Hořejšího

Související

Peníze podle Leoše Rouska

Máte zájem o informace z ekonomiky v širších souvislostech?

Zadejte svou e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr informací, které se během týdne objevily v médiích. Těšit se můžete na komentář událostí od Leoše Rouska, hlavního analytika Hospodářských novin.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru