Pokud sociální demokraté zvítězí ve volbách a ujmou se vlády, chtějí přísněji kontrolovat ceny energií. Zvlášť se zaměří na elektřinu.

"Chystáme tři hlavní kroky," říká místopředseda strany a stínový ministr průmyslu Milan Urban. "Zaprvé, chceme přitlačit na větší regulaci ceny, nevylučujeme ani legislativní úpravu, která by Energetickému regulačnímu úřadu (ERÚ) zlepšila podmínky. Chceme zavést fixaci cen elektřiny na kratší období, než je rok. A konečně chceme vytvořit jakýsi společný dům, který zastřeší českou a slovenskou přenosovou soustavu. Aby se lépe propojily a daly koordinovat trhy obou zemí".

HN: Co si představit pod silnější regulací cen? Chcete výrazně změnit systém, jakým se u nás ceny elektřiny či plynu v posledních letech tvoří?

Uvedu příklad. Když se v roce 2004 schválil zákon o výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů, byla určena výkupní cena energie ze solárních elektráren zhruba na 7 korun na kilowatthodinu. Regulační úřad pak připustil, aby do letoška stoupla výkupní cena solární elektřiny na víc než 12 korun - a to i přesto, že náklady na pořízení solárních elektráren za tu dobu klesly skoro na polovinu.

HN: Sami lidé z ERÚ si ale stěžují, že jim sněmovna úpravou zákona znemožnila snižovat cenu zelené elektřiny o víc než pět procent ročně. Celé měsíce lobbovali za změnu zákona, ta zatím stále není definitivně schválena.

Já vím, že se na tom i sněmovna trochu podepsala. Ale regulační úřad nechal v prvních letech tu cenu zbytečně stoupat. To je příklad, že ERÚ nefunguje vždycky nejlépe. A přesně to chceme zlepšit.

HN: Máte další příklady špatného fungování ERÚ?

Mám třeba pochybnosti o tom, jak se do cenového modelu započítává cena elektřiny ve špičkách (elektřina vyráběná na vyrovnávání výkyvů v rozvodné síti je dražší než stabilní produkce elektráren - pozn. red.). Nevím, jestli není cena "špiček" zbytečně vysoká, protože se stanoví jaksi virtuálně, dopředu, jen podle odhadů a pak už se neověřuje, jestli ty odhady sedí.

HN: Jinými slovy podle vás ERÚ dostatečně nehlídá, zda si ČEZ jako výrobce elektřiny nezapočítává do svých cen nadsazené náklady?

Takhle odvážně bych to neřekl. Ono to chce pečlivou analýzu, která by na to měla dát odpověď. A politická reprezentace na lepší kontrolu musí také tlačit. ČEZ říká, že se cena elektřiny tvoří na burze, že ji nijak neovlivňuje. Ale třicet procent elektřiny prodané na pražské energetické burze pochází z produkce ČEZ! Právě tahle firma je největší účastník burzy, takže tam může ovlivnit docela dost věcí.

HN: Je třeba podle vás vyměnit vedení ERÚ, nebo spíš změnit podmínky pro jeho práci?

Regulační úřad je nezávislá instituce, funkční lhůty jejích šéfů jsou dány zákonem. Navíc si myslím, že pokud ERÚ nefunguje dobře, tak je důvodem asi z 80 procent legislativa, jen z 20 procent jde o lidský faktor.

HN: Jaké jsou další návrhy ČSSD, které by měly zlevnit elektřinu?

Cena elektřiny by se neměla stanovovat na rok, nebo dokonce - jak se to dělalo při rozjezdu burzy - na dva roky dopředu. Měla by se určit jako u plynu vždy na čtvrtletí. Jen díky tomu by už dnes měli Češi elektřinu až o 30 procent levnější. A cena by jim klesala už nejméně rok.

HN: Ale jakmile začne cena po odeznění krize stoupat, zase by to o to rychleji pocítili na fakturách.

Nemyslím, že ceny budou po odeznění recese stoupat tak rychle, jako stoupaly ty poslední roky v období před krizí.

HN: Nakolik podle vás trh ovlivňuje samotná firma ČEZ?

Byl to ČEZ, kdo vymyslel energetickou burzu. A Martin Říman (ministr průmyslu v Topolánkově vládě) tuto fintu považoval za dobrý nápad. Jenomže burza není místem, kde se tvoří tržní cena, je to instituce, která má firmě ČEZ dávat alibi, že cena jako tržní cena vypadá. Za burzu se dá leccos schovat.

HN: Měla by být tedy podle vás zrušena?

Pokud nebudou fungovat jiné mechanismy k narovnání ceny, které jsou na řadě první, pak bychom se snažili prosadit rozhodnutí státu jako většinového vlastníka, aby ČEZ odešel z burzy. Je tam největší hráč, bez něj by skončila. Ale to je krajní řešení, spíš bych byl pro inovaci burzy, aby se zvětšil trh, pro který se v Praze obchoduje.

HN: Podle Eurostatu jsou ceny elektřiny pro české domácnosti 20 procent pod průměrem EU. Problém je spíš v cenách firem, ty platí víc než jejich evropští konkurenti.

Problém je i s těmi domácnostmi. Kdyby bylo Česko i výkonem ekonomiky a výší mezd 20 procent pod průměrem EU, tak bychom to nemuseli řešit. Ale naše mzdy jsou ještě nižší. Taky bych to chápal, kdybychom neměli dostatečnou vlastní výrobu elektřiny a museli drahou energii dovážet z ciziny. Ale ani tak to přece není. Vyrábíme levněji než Němci.

HN: Má sociální demokracie jasno v tom, jaký podíl v ČEZ by si měl stát zachovat? Předseda Paroubek připouští prodej až 15 procent akcií, místopředseda Sobotka je proti privatizaci...

Neřešíme to ve volebním programu. Řeknu to diplomaticky. Stejnou váhu, jako názor prodávat, má názor neprodávat ani malý podíl ČEZ. Ani já nemyslím, že prodat část akcií by bylo správné. Alespoň v horizontu dvou let. Zaprvé - pro prodej akcií není optimální období, za druhé, snížili bychom si výnos z dividendy.

HN: ČSSD chce z loňského zisku ČEZ odčerpat superdividendu. Jaký podíl ze zisku by firma měla odvádět akcionářům v příštích letech?

Dovedl bych si představit variantu, že by se v příštích letech dividenda z ČEZ převáděla na zvláštní účet, kde by se kumulovaly peníze pro penzijní reformu. Na dividendu nelze rozdělovat celý zisk, firmě musí zůstat prostředky na investice. Dovedu si představit zhruba o deset miliard vyšší dividendu než letos, ne víc. Ale spíš myslím že by se dividenda měla držet na současné, zhruba 25, možná 30miliardové hranici. Tu hranici je třeba velmi pečlivě zvažovat, firmu nelze dusit přemrštěnými požadavky.