Po deseti letech soudních sporů našel právník Jaroslav Svědík konečně zastání. Ústavní soud (ÚS) v pondělí vyhověl jeho stížnosti na postup bývalého zaměstanavatele, který ho propustil kvůli kritice poměrů v zaměstnání. Podle ÚS jde o porušení práva na svobodu projevu garantovaného Ústavou ČR.

Obecné soudy Svědíkova základní práva neochránily. Případem se po pondělním verdiktu musí znovu zabývat Městský soud v Praze.

Svědík se na interní poradě právníků Zdravotní pojišťovny Ministerstva vnitra ČR vyjádřil kriticky o hospodaření. Zmínil údajně neúčelné investice a vyslovil podezření, že se nesprávné nakládání s finančními prostředky týkalo i fondů zdravotního pojištění. Nadřízení mu okamžitě ukončili pracovní poměr.

Výpověď: Ztratil jste důvěru pracovního kolektivu 

Rozvázání pracovního poměru bylo mimo jiné odůvodněno tím, že stěžovatel „v určeném termínu nesplnil mnou uložený pracovní úkol spočívající v konkretizaci tvrzení týkajících se údajného tunelování fondů pobočky ... Nemohu proto posoudit Vaše jednání jinak, než zlý úmysl, neboť hrubě poškodilo jméno pobočky, zpochybnilo pracovní kvality vedoucích pracovníků pobočky, vneslo neklid mezi ostatní spolupracovníky a bylo jimi odsouzeno jako velmi nekorektní. Za situace, kdy jste zcela ztratil důvěru pracovního kolektivu za způsob Vašeho jednání, nemohu připustit, abyste v tomto kolektivu nadále pracoval."  

Ústavní soud ale upozornil na to, že Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra ČR je rezortní pojišťovnou, která hospodaří s veřejnými finančními prostředky. "Proto každé stanovisko či kritiku upozorňující na případné nesrovnalosti v jejím hospodaření je z hlediska veřejného zájmu na zvýšení kontroly nakládání s těmito veřejnými finančními prostředky třeba považovat za žádoucí," uvedl ÚS.  

Právník se neúspěšně bránil u u Obvodního soudu pro Prahu 10, Městského soudu v Praze a Nejvyššího soudu. Proti němu svědčilo například to, že údajně nedokázal po výzvě nadřízených svá obvinění doložit. Na jeho stranu se postavil až Ústavní soud.

Výroky podle ústavních soudců nebyly veřejně publikovány, a proto nemohly mít dopad na zájmy a dobrou pověst pojišťovny. Pokud v novém řízení Svědík uspěje, mohl by například získat nějakou formu náhrady škody.

"Svoboda projevu jako taková se vztahuje nejen na tvrzení či stanoviska příznivě přijímaná či považovaná za neškodná nebo bezvýznamná, ale i na ta, která jsou považována za polemická, kontroverzní, šokující nebo třeba i někoho urážející," stojí v nálezu senátu se zpravodajkou Eliškou Wagnerovou.