Zmatky na letištích, stamilionové škody dopravců, přeplněné vlaky. Evropa zažívá největší letecký výpadek ve své historii. O tom, kdy a jak skončí, navíc stále nemají jasno letecké úřady, ekonomové, aerolinky ani meteorologové.

Mrak popela z islandské sopky Eyjafjallajökull včera už čtvrtý den po sobě ochromil leteckou dopravu na celém kontinentu, včetně Česka. Ruzyňské letiště zůstává uzavřeno nejméně do dnešního poledne.

"Krizový štáb se opět sejde ráno. Teprve tam se rozhodne, jak bude situace dál vypadat," řekla HN mluvčí pražského letiště Michaela Lagronová.

Komplikace se podle mluvčího Asociace českých cestovních kanceláří a agentur Tomia Okamury dotkly už nejméně 40 tisíc Čechů, kteří buď uvízli v zahraničí, nebo včas neodletěli na dovolenou. Nemají přitom automatický nárok na vrácení peněz, neboť sopečný prach je právníky považován za tzv. zásah vyšší moci.

Aerolinky volají o pomoc

Stejnou situaci zažívá celá Evropa, kde bylo od čtvrtka zrušeno přes 63 tisíc letů. Tak rozsáhlý výpadek ještě nikdy nenastal. Dokonce i po teroristických útocích z 11. září 2001 se nelétalo "jen" tři dny a navíc pouze v USA.

"Vulkanický prach vytvořil neslýchanou situaci," prohlásil včera předseda Evropské komise José Barroso a slíbil, že založí komisi, která zjistí dopady krize na evropskou ekonomiku.

Minimálně do pondělka se nelétá ve většině zemí včetně Británie, Francie, Rakouska či Polska.

Především situace aerolinek, které se jen obtížně vzpamatovávají z dopadů celosvětové finanční krize, se může stát nezvladatelnou. Výpadky tržeb se odhadují celkově na 200 milionů dolarů denně.

O desítky milionů korun přišly během víkendu i České aerolinie, Letiště Praha nebo společnost Řízení letového provozu.

Aerolinky již u Evropské komise začaly lobbovat za to, aby Brusel zjednodušil poskytování státní pomoci leteckým společnostem. Komise o tom skutečně začala uvažovat.

"Lobbing aerolinek byl obrovský a velmi efektivní," řekl listu Financial Times představitel komise.

Zkušební lety

Dokdy nepříznivá situace potrvá, nedokážou vědci předpovědět. Islandský meteorologický ústav uvádí, že vítr bude šířit sopečný prach zřejmě až do středy. Aktivita sopky však může opakovaně narušovat vzdušný prostor po mnoho měsíců.

Dnes budou proto krizi řešit i evropští ministři dopravy, kteří zváží, zda neuvolnit vzdušný prostor navzdory přítomnosti prachu. Evropské aerolinky včetně Lufthansy a Air France-KLM totiž tvrdí, že při jejich testovacích letech nevznikají žádné problémy. Pro zmírnění bezpečnostních opatření se vyslovilo i sdružení evropských letišť.

"Ta situace není udržitelná. Nemůžeme jen čekat, zda se prach nerozplyne," uznal včera komisař EU pro dopravu Siim Kallas s tím, že komise bude hledat kompromis. Dnes by se podle Kallase mohlo začít létat až nad polovinou Evropy.


Lucie Beranová
S přispěním Romana Šitnera a Jany Sotonové


Jak postihuje Evropu a Česko letecká krize

24 zemí dočasně či trvale uzavřelo vzdušný prostor

63 tisíc letů bylo od čtvrtka zrušeno, výpadky letecké dopravy postihly statisíce cestujících

200 milionů dolarů denně činí odhadovaná ztráta aerolinek