Hlavní město může být vzorem v zodpovědném hospodaření, ubezpečuje primátor Pavel Bém. Korupční nálepku, kterou magistrát získal i kvůli skandálu s elektronickou kartou Opencard, Praze podle něj "přišili" hlavně opozičníci a média. V rozhovoru s HN hovoří Bém také o svých vztazích s šéfem dopravního podniku Martinem Dvořákem, budoucnosti projektu na zavedení turniketů do metra nebo o překvapivém navýšení peněz pro Technickou správu komunikací.

HN: Byznys hlavního města je často vnímán přes průšvihy - viz Opencard. O co opíráte své tvrzení, že Praha je naopak podnikatelsky úspěšná?

Vezměte v úvahu, že republika je v nejhorší ekonomické situaci za posledních dvacet let, že podíl deficitu státního rozpočtu dosáhl 5,6 procenta na HDP, že veřejný dluh Česka roste - a Praha má nejen vyrovnaný rozpočet, ale ještě splácí své historické závazky. Takže si troufnu tvrdit, že Praha je vzorovým příkladem, jak by se měl veřejný subjekt chovat.

HN: Praha má ale tak výjimečné postavení, že ji můžete jen těžko s něčím srovnávat...

Srovnávat ji můžeme s kterýmkoliv jiným naším krajem, regionem Evropské unie či s ostatními metropolemi. Praha je například pátý nejbohatší evropský region.

Praha dokáže splácet staré závazky

HN: To ale nevypovídá o tom, zda je management těch regionů, nebo konkrétně ten pražský, skutečně tak schopný.

I v Praze teď kvůli krizi dochází k výpadku daňových příjmů kolem 15 procent, jako v celé zemi. Český stát to řeší tak, že se zadluží, vytvoří historicky největší dluh od roku 1989. Praha se nezadlužila, naopak svůj starý dluh splácí i v době krize. I letos tak splatíme 3,7 miliardy korun. Teď si položte otázku, proč se všichni ostatní zadlužili, a Praha ne.

HN: Tu otázku si kladu trochu jinak: Jak se může městu tak ekonomicky dařit, když má magistrát pověst zatíženou korupcí, hovoří se o souboji různých lobbistických klik na radnici...

Nebudu živit lži, které vytváří opozice, ani nepravdivé mýty, vytvářené médii. Budu odpovídat fakty. Je to možné proto, že od roku 2006 jsme systematicky začali uskutečňovat program zeštíhlování veřejné správy. Udělali jsme 69 auditů, dotkli se všech městem zřizovaných organizací. Snížili jsme počet tabulkových míst o 2250. Uspořili jsme každoročně 1,5 miliardy na mandatorních výdajích - což je vzhledem k provoznímu rozpočtu města ve výši 30 miliard korun hodně významné.

HN: Jak si ale máme tyhle výsledky srovnat s případem předražené karty Opencard? Nebo je problém Opencard jen vyvolaný opozicí či médii?

Opencard má tři roviny. První je věcná. A ptám se: Jak můžete hodnotit efektivitu, popularitu projektu, který je teprve v jedné třetině svého zrodu? Můžete se podívat na rozestavěný dům, a už hodnotit jeho konečnou krásu a účelnost?

HN: Dívám se na Opencard z pohledu, kolik peněz už bylo na projekt vynaloženo a jak se vyplatily...

Ale stejně jako ten dům, řekněme mrakodrap, může mít sto pater, tak Opencard má mít ve finále až 36 funkcí. A tomu musíte investičně přizpůsobit už základy, které u Opencard vyžadují i kvůli bezpečnosti extrémní nároky. Teď má Opencard pět funkcí, od elektronické jízdenky po vstupenku do některých institucí. Od června začne sloužit jako slevový kupon pro turisty.

HN: Kdy bude těch 36 aplikací?

Zhruba v roce 2012.

HN: Kolik to ještě bude stát?

Ekonomika Opencard je druhá rovina. Náklady na tuto kartu, jichž se podle smlouvy vydá 650 tisíc, představují asi 1270 korun. Je to nejlacinější karta tohoto typu v zemi, v celé Evropské unii. Navíc jde o projekt, o němž dnes najdete všechny informace veřejně dostupné. Je to neuvěřitelná lenost sdělovacích prostředků, že si to neověří. A ještě jsme si sami na sebe nechali udělat forenzní audit, a pak ještě další dva audity. Vše visí na internetu. Neexistuje průhlednější projekt.

Nazajímá mne, komu patří firma Haguess

HN: Veřejnost například vůbec nemohla vědět, kdo stojí za firmou Haguess, která zakázku získala.

To nevíte v případě veřejných zakázek u stovek firem v Česku. Mě v zásadě nezajímá, kdo za firmou stojí. Pro mě jsou důležité funkční a ekonomické parametry projektu. A ty jsou ve výhledu do roku 2012 skvělé. Třetí rovina případu Opencard je politická, kdy na projekt opoziční zastupitelka Jana Ryšlinková podala trestní oznámení. Je to naprosto destruktivní přístup, ale nakonec jsem rád, že se i touto cestou všechno prošetří.

HN: Říkáte, že vás nezajímá, kdo stojí za firmou, jež získává zakázku. Například pražský dopravní podnik zadává velké zakázky plzeňské Škodě. Nevidíte problém v možném střetu zájmů - zakázku může přece získat třeba váš známý?

Praha ročně zadává desetitisíce veřejných zakázek. Já jsem se poprvé v životě setkal s problémem transparentnosti vlastnictví v případě Opencard. Jakmile se ale otevřel problém kolem tohoto projektu, stala se otázka vlastnictví firmy skutečně klíčová, a bez projasnění vlastnické struktury by neměla Opencard šanci na další život. Proto jsme to dali jako zásadní požadavek.

HN: Když kolem zakázky není problém, tak vás tedy vlastník firmy nezajímá?

Žijeme v právním státě, který definuje rovné postavení všech firem při zakázce. Kdybychom někoho vyloučili, porušíme zákon.

HN: Mám na mysli současné tažení politiků za průhlednost veřejných zakázek. Váš stranický kolega z ODS Ivan Langer na nedávném Fóru Hospodářských novin prohlásil, že firmy by se při zakázkách měly z pohledu vlastnictví "svléknout do naha".

To je jiná věc. Opencard otevřela obrovské spekulace, jak je garantováno právo veřejnosti znát, komu se prostředky přerozdělují. Na to říkám jasně: Ano, pokud se dostanu do sněmovny, zvednu ruku pro návrh zákona, který bude měnit legislativní prostředí.

HN: Do té doby větší transparentnost nebudete požadovat?

Jasně jsem řekl, že musím dodržovat zákon. My děláme pro transparentnost maximum Zveřejňujeme na webových portálech všechny naše zakázky nad 500 tisíc korun. Praha - o níž tvrdíte, že je nehospodárná a je zrcadlem jakéhosi prokorupčního prostředí - má tyto weby: "e-tender" a "Zakázky pod lupou", už dva roky. Na rozdíl od všech politických stran, které to teď slibují před volbami. Ďáblův advokát ve mně vyslovuje hypotézu, jestli ta korupční nálepka Prahy není způsobena tím, že každý na naše zakázky vidí a může o nich spekulovat? Až to budou dělat všichni, může se těch spekulací objevit spousta jinde.

HN: Jasně řečeno - vy nevnímáte korupci na magistrátu jako problém?

Vnímám problém korupce všude tam, kde se přerozdělují veřejné prostředky. Dávám jasný návod, jak s ní bojovat. Zaprvé minimalizovat výši přerozdělovaných peněz. Zadruhé maximálné možné hledání transparentnosti - to už děláme. Třetí je tvrdý postih, pokud se korupce prokáže.

HN: Jak korupci postihujete?

V Praze nebylo prokázáno jediné obvinění z korupce. To je fakt, ne spekulace.

HN: Nedávno jste provedli změny ve vedení dopravního podniku. Pravomoci šéfa Martina Dvořáka jsou omezeny. Mimochodem - už loni v létě jste mi omylem poslal onu SMS zprávu, v níž jste avizoval snahu o jeho odvolání. Chystáte teď jeho odvolání? A v čem je váš hlavní problém s dopravním podnikem?

Náš dopravní podnik je podle ratingu čtvrtý nejlepší přepravce v Evropě. Je manažersky panem Dvořákem velmi slušně řízen. Dopravní podnik ovšem zároveň konzumuje 31 procent provozních nákladů Prahy. Neexistuje žádné jiné město na světě - kde by přepravce "snědl" takový podíl. Jiná města proto mohou dávat víc na školství, kulturu.

Dvořákova chyba - tendr bez posvěcení

HN: Dvořák ale připomíná, že propustil skoro 1500 lidí. A víc už prý šetřit nemůže, má také mandatorní výdaje.

Uznávám, že to management zvládl skvěle, spolu s odboráři. Zvýšili efektivitu.

HN: To Dvořákovi vyčítáte, že pracoval skvěle?

Nechte mě prosím domluvit. Do provozu podniku vstupují nové projekty, které jeho hospodaření zatěžují dalšími náklady. To byl i ten důvod oné SMS zprávy. Už loni jsme přece věděli, že v krizi může mít město problém - a pan ředitel projekty nestáhl.

HN: Takže vás "nadzvedl" jeho projekt zavedení turniketů do metra, který má stát skoro tři miliardy korun?

Pan ředitel udělal tu strašnou chybu, že vypsal výběrové řízení bez posvěcení a mandátu primátora, i představenstva dopravního podniku. Nikdy jsme nedostali žádnou relevantní analýzu výnosnosti.

HN: Jak mohl vypsat tak významný tednr bez vašeho svolení?

Právně, jako tehdy ještě předseda představenstva, mohl. Z hlediska slušnosti, štábní kultury a garance, že na projekt bude mít peníze, si to ale dovolit nemohl.

HN: Jste tedy proti projektu, tendr bude zrušen?

Není to černobílé. Metrem projede ročně 1,2 miliardy cestujících. Dvacet procent z nich jsou černí pasažéři, přestože jsme zvýšili desetinásobně počet revizorů. Něco pravdy na Dvořákově projektu je. Ale dvě až tři miliardy jsou enormní prostředky. Vyzval jsem ho, aby předložil schůdnější projekt. To neudělal.

HN: Co si z toho můžeme vybrat - bude projekt, nebo ne?

Pan ředitel si nedal tu práci, aby sám propočítal náklady, a nechává to na nabídkách tendru. Což je trochu nekorektní. Je tu pravděpodobnost, že výběrové řízení bude zrušeno - ale pan ředitel bude za peníze jeho účastníků vědět, jakou tržní cenu by mělo. Ale může se i stát, že nabídka v tednru bude tak rozumná, že ji akceptujeme a projekt se dotáhne do konce.

HN: Co je pravděpodobnější?

Já jsem skeptik. V rozpočtu se chováme vzhledem k celkové situaci extrémně opatrně. Možná až do roku 2013 totiž zřejmě budeme mít stále propad ve výběru daní. S velkou pravděpodobností tak projekt turniketů bude muset počkat na časy hojnosti.

HN: Dvořák přišel o post šéfa představenstva, zůstává jen ředitelem. Kuloární spekulace říkají, že změny vyvolalo i to, že Dvořák neuspokojil některé vlivné podnikatele, napojené na magistrát. Trváte na tom, že změny byly vyvolány především snahou, aby podnik více šetřil?

Správně to nazýváte spekulací. Změny mají logiku. Především odešel z představenstva podniku radní Radovan Šteiner, a stal se šéfem jeho dozorčí rady. Někdy totiž jako člen představenstva figuroval ve smlouvách na straně města i podniku, a to není možné. Pan Dvořák má do jisté míry omezené pravomoci. Potřebujeme garantovat, že nedojde k rozběhnutí dalších expanzivních projektů, na něž město nebude mít peníze.

HN: Bude Dvořák odvolán?

Proběhne audit ve statutárních orgánech podniku, podobně jako probíhají nyní ve velkých státních akciovkách. Jsem strašně zvědav, jaká budou doporučení. Změny v managementu tedy nejsou konečné.

HN: Takže odejde?

Určitě bych v této chvíli nespekuloval. Měl své představy o svých projektech, nechme tomu prostor. Určitě není naším cílem jakkoliv jitřit situaci, vyvolávat nějaké stávkové pohotovosti. Podnik je stabilní.

HN: Dvořák ovšem svůj tendr turniketů spojil s ještě ambicióznějším projektem, totiž vytvořit pro metro, ale i veškerou povrchovou městskou dopravu zcela nový systém elektronického jízdného, jenž by byl založen i na Opencard. To se zdá jako velmi chytrý záměr, jenž mimo jiné umožňuje i magistrátu "rehabilitovat" Opencard v očích veřejnosti. Nepřipadá vám, že to byl smysluplný projekt?

Mimořádně smysluplný. To je myslím přesně ten cíl, který by Dvořák rád dokončil. Něco nám k němu ještě chybí: Jiné nastavení pásmových jízdenek, do budoucna i zdražení - tady zdůrazňuji, že určitě nezdražíme letos. A návaznost na příměstské spoje. A ekonomičtější musí být i další činnost podniku. Disponuje obrovským množstvím majetku, který nespravuje dobře. Tady nám vypadává významná část příjmů.

HN: Máte už takový komplexní projekt?

Na Opencard nebo turnikety podklady jsou, je třeba je ale provázat s těmi dalšími výše zmíněnými záměry. Počítám, že začátkem června bychom to mohli mít.

HN: Vy jste o tomto datu s Dvořákem mluvil? A není pro něj naopak demotivující, že jste mu oklestili pravomoci?

Na projektu pracuje. Je pravda, že každá změna kompetencí u člověka jako on - jenž je jako téměř každý úspěšný manažer trochu narcistní - může být vnímána ne zcela lehce. Ale myslím si, že jako výjimečný manažer nás pochopil a že chce úspěšně dokončit svoji misi.

HN: S dopravou souvisí i další nedávné rozhodnutí magistrátu - nevídané navýšení peněz pro Technickou správu komunikací (TSK). Dostane 1,5 miliardy korun, zhruba desetinásobek toho, co dříve. Není to "malá domů" pro firmy, které pro TSK na zakázku pracují?

Celé Česko včetně Prahy zasáhla extrémní sněhová kalamita. Komunikace byly přitom ve špatném stavu už dřív, a teď potřebují rychlé opravy. Je to nejčastější požadavek Pražanů. Všechny zakázky přitom musí být řádně vysoutěženy. Patřil jsem k radním, kteří se hlasování zdrželi. Ne, že bych pochyboval o nutnosti úprav, ale proto, že mi to dělá jako správci pražské pokladny tvrdý zásah do rozpočtu.


Pavel Bém 46

Primátorem Prahy je od roku 2002, od roku 2008 vede pražskou ODS. Původem lékař, věnoval se drogovým závislostem. Komunální politickou kariéru začal v roce 1998 jako starosta Prahy 6. V posledním období byl rivalem šéfa ODS Topolánka. Bémovi se vyčítá, že rázně nezatočil s korupcí na magistrátu, a přátelil se s lobbistou Romanem Janouškem. Bém je ženatý, má dvě děti, miluje horolezectví i další sporty a hudbu.


30 miliard korun

jsou zhruba roční náklady na provoz české metropole. Třetinu z toho přitom spolyká Dopravní podnik hlavního města Prahy.

Související
Newsletter

Byznys

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější z byznysu a finančních trhů?

Každý pátek od nás dostanete souhrn klíčových událostí doplněných o kontext. Autory jsou přední osobnosti Hospodářských novin: Jaroslav Mašek, Luděk Vainert, Milan Mikulka, Jana Klímová a Martin Ehl.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem příjmu newsletteru. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru