EU: v krizi využijte více talentu žen

Klíčem k vyvedení Evropské unie z krize jsou prý ženy, tedy navýšení jejich množství v čelných pozicích. Uvádí to březnová zpráva Evropské komise. Takové prohlášení vyvolává zejména v postkomunistických zemích, kde nemá politika rovných příležitostí tradici, rozpaky. Brusel upozorňuje, že mezi deseti členy představenstev největších evropských společností figuruje v průměru jedna žena. Guvernéry centrálních bank EU jsou výhradně muži. Podle zprávy komise by ale hospodářství prospělo, kdyby na vyšších pozicích bylo víc žen. "Chce-li se Evropa dostat z krize a stát se konkurenceschopnou, musí využít i talent žen," uvádí prohlášení.

Výjimkou v nepoměru žen a mužů v top pozicích je v Evropě Norsko, kde je na takových postech 42 procent žen a krizí je téměř nedotčeno. Země se zastoupením žen ve vedoucích pozicích ve vládě efektivněji než muži řeší legislativní otázky týkající se zdraví, vzdělávání a vědy. To má dlouhodobě pozitivní vliv na společenský a ekonomický vývoj země. Třeba poté, co v Keni deset žen získalo parlamentní křesla, byla uzákoněna legislativa týkající se prevence a potlačení domácího násilí. Ženy se tak emancipovaly v práci a tím byla podpořena ekonomika.

Postupná změna k lepšímu

Zastoupení žen mezi hlavami států, v parlamentech, vládách a dalších úřadech po světě postupně roste. Vyplývá to z celosvětového průzkumu společnosti Deloitte, která poskytuje auditorské, účetní a právní služby. Zveřejněn byl v březnu.

Greg Pellegrino, vedoucí globálního oddělení pro veřejný sektor Deloitte, uvádí, že ženy stojí v čele deseti procent členů Organizace spojených národů. Ovšem pozice prezidenta nebo generálního ředitele zaujímají jen ve třech procentech z první tisícovky největších nadnárodních společností. Ženám připadá v celosvětovém měřítku téměř 20 procent parlamentních křesel, zatímco 13,5 procent žen je ve vedení prvních 500 firem ve Spojených státech.

Veřejná správa tak jde v progresivních zemích příkladem soukromým firmám, kterým nelze nařizovat poměrné zastoupení žen ve vedení. Motivací zejména pro firmy může být skutečnost, kterou prokázal průzkum: společnosti se ženami ve vedoucích pozicích mají vyšší výkonnost a vykazují lepší ekonomické výsledky než společnosti bez nich. V průzkumu se firma Deloitte zabývala první 500 nadnárodních společností, které měly alespoň tři ženy v představenstvu. Tyto firmy vykázaly návratnost vlastního kapitálu ve výši 16,7 procenta. Ty s ryze mužským managementem dosáhly pouze 11,5procentní návratnosti.

Češi zůstávají tradiční

V tuzemsku se ženy na top postech veřejné správy i ve firmách počítají na desítky. V managementu českých firem ze zebříčku Czech Top 100 jsou ženy zastoupeny sedmi procenty, což je ve srovnání s Norskem málo.

Nakonec i průzkumy veřejného mínění už dvacet let prozrazují, že kolem 75 procent Čechů, mužů i žen, je pro tradiční dělení rolí. Nejde však jen o změnu společenského pohledu. "Vytvoření vhodných podmínek pro ženy vyžaduje součinnost a podporu státu, ale i firem a celých týmů v nich," připomíná Diana Rádl Rogerová, partnerka Deloitte ČR. Ženy ke své škodě málokdy drží při sobě tak jako muži. Jejich cesta nahoru bývá draze vykoupená, proto se ostýchají pomoci dalším.

V zahraničí je v korporátních firmách běžný "networking". Ženy si zde vyměňují zkušenosti, jsou si navzájem mentorkami. Podobnou "službu" lze v Česku najít například v Asociaci manažerek a podnikatelek, nebo ve Fóru žen.

!

V Norsku jsou na vedoucích postech ženy zastoupeny 42 procenty, v Česku pouze sedmi.