Posadil se před novinářem, na stole před ním ležel jeho dres s číslem 22. Už ho na sebe v příští sezoně nenavlékne. Robert Reichel ukončil hráčskou kariéru a stane se trenérem A mužstva společně s Jiřím Kučerou. "Dospěl jsem k tomu rozhodnutí po sezoně. Bylo to v klidu,“ prohlásil Reichel vyrovnaným hlasem na Zimním stadionu Ivana Hlinky.

Jaká byla vaše kariéra?
Kariéra nebyla neúspěšná a za těch pár let, co jsem hrál, mě to naplnilo.

Měl na vaše rozhodnutí nějaký vliv Jiří Šlégr, který také skončil a jde do politiky?
Musím narovinu říct, že Jirka neměl žádný vliv.

Tak jaké byly důvody pro konečné rozhodnutí?
Hokej jsem hrál od šestnácti let profesionálně, bylo toho už hodně. Nemyslím si, že bych byl unavený z tréninku nebo zápasů. Spíš jsem byl psychicky unavený. Měl jsem problém se psychicky připravit na zápas. Já už jsem poslední dobou seděl před zápasem a čekal jsem jen, až se hodí puk. Pak to ze mě spadlo, ale ta příprava před zápasem a psychika nebyly jako dřív. Byl jsem zvyklý přitom se připravovat na každý zápas.

Jak to myslíte?
Ono je to složité. Víte třeba, že pojedete na zápas autobusem několik hodin, máte pak ještě dvě hodiny do zápasu a musíte jít stejným rituálem a rozcvičkou, myslet na všechny úkony. Je to milion věcí, které když děláte tolik let, tak hlava řekne dost. Jednu chvíli to omrzí a i ten výkon je nemastný. Nevím, jak to vysvětlit někomu, kdo nehrál hokej takovou dobu. Už jsme to prostě nebyl já.

Jak dlouho takový stav trval?
Asi poslední sezonu.

Nepřemlouval vás někdo z klubu, abyste ještě vydržel?
To jsou takové řeči. Ale rozhodnutí dělám já sám. Udělal jsem to letos, nechtěl jsem to prodlužovat na další sezonu. Mám to za sebou, měl jsem hokej vždycky rád a snad budu mít do konce života. Věřím, že mi hraní nebude chybět, protože u něj budu pořád, jen trošku jinak. Pokud u toho vydržím jako trenér stejně jako hráč, tak budu spokojený.

Hrálo ve vašem rozhodnutí roli i zdraví?
Tělo si teď oddychne, že už nebude v takovém zápřahu. Ale budu dál trénovat, hodně běhám. Budu se udržovat. Břicho mi snad nenaroste.

Pocítil jste na sobě úbytek sil?
Dřív jsem dokázal porazit soupeře sám. To už teď nedokážu. Jsem starej, bude mi třicet devět.

Nemrzí vás, že se vám nepodařilo vyhrát titul, kvůli kterému se měli do Litvínova vrátit slavní odchovanci?
Ale vrátili se jen dva... Je mi to líto, byl to cíl. Bohužel se to nepovedlo. Vyhráli jsme spolu ale jiné turnaje - mistrovství světa a olympiádu. Škoda jen, že se to nepovedlo tady. Ale třeba se mi to povede v nové roli, soutěž je vyrovnaná, může vyhrát kdokoli.

Zmínil jste olympiádu v Naganu. Byl to nejhezčí moment vaší kariéry?
Ano, to byl asi ten nejhezčí. Ale hezkých momentů bylo víc. Určitě se mi vybaví třeba první zápas v extralize, první zápas v NHL, poslední zápas v extralize a řada dalších, třeba na mistrovství světa. Ale jsou to třeba i blamáže, třeba Světový pohár v Německu. To jsou také věci, na které nezapomenete, staly se a musíte se s tím naučit žít.

S trénováním nemáte prakticky žádné zkušenosti. Nebojíte se, že by to mohl být problém?
Ukáže čas, jestli budu úspěšný trenér, nebo neúspěšný. A třeba mě za dva měsíce nevyhodí. Věřím, že mám z čeho brát, vím, že se musím hodně učit. Chci to skloubit tak, abych byl úspěšný trenér. Když se to povede, věřím, že můžu být dobrý kouč.

Jaký budete vládce střídačky?
Zažil jsem hodně trenérů, ale musím zůstat svůj. Dám příležitost mladým, mužstvo se tady v Litvínově moc měnit nebude.

Neláká vás pracovat pro svaz, třeba na reprezentačním úseku?
Měl jsem sezení se svazovým šéfem Tomášem Králem. Vůbec se tomu nebráním, pokud bude vůle a budu moct pomoci. Ale nejde skloubit všechno. Konkrétní nabídka, která byla, je pasé, protože s trénovaním v Litvínově skloubit nejde. Čeká se, co bude, a všechno se bude odvíjet od konference svazu 26. června.

Proběhne vaše rozlučka s kariérou ještě na ledě?
Plánujeme jednu akci, rozlučkový zápas i s Jirkou Šlégrem. Měli by přijet hráči, s kterými jsem v kariéře hrál. V tichosti to neproběhne, rozloučíme se s fanoušky. Zápas by se měl hrát 30. července.

Podívejte se na Reichelův kuriózní moment v NHL - vlastní gól přes celé hřiště