Případná nová daň na banky, o níž se nyní debatuje v Evropské unii, by mohla ročně evropských vládám přinést i kolem 50 miliard eur (1,3 bilionu korun). Píše o tom server EUObserver s odvoláním na studii Evropské komise.

Veřejné finance unijních států se potýkají se značnými problémy. Na tom se podílí i to, že státní kasy musely v řadě zemí přijít na pomoc finančním institucím kvůli krizi, která na ně dolehla.

"Finanční sektor musí přispět k nákladům za finanční stabilitu," řekl eurokomisař Michel Barnier odpovědný za služby a vnitřní trh.


Kromě toho, že by příjmy z této daně pomohly vládám poněkud "upravit" veřejné rozpočty, tak by tyto peníze mohly být také použity do fondu, z něhož by se v případě problémů poskytovaly bankám balíky finanční pomoci. Mohl by z něho ale třeba financovat i boj s klimatem nebo plnění různých rozvojových cílů.

Zavedení daně je ale jen jednou z řady "inovativních finančních možností", o nichž se komise ve svém materiálu zmiňuje. O návrzích by se měli ještě v dubnu bavit na neformálním zasedání v Madridu ministři financí zemí EU.


EU by pak chtěla přijít s jednotnou pozicí o "inovativních finančních nástrojích" pro setkání G20, které se v červnu uskuteční v kanadském Torontu.

USA už oznámily plán zdanit riziková aktiva, která drží největší finanční firmy v zemi. Také Švédsko už podobný systém má. V případě zavedení tamního modelu (sazby 0,036 procenta) by roční příjem byl například pro loňský rok kolem 13 miliard eur. V případě americké daně (0,15 procenta) by to ale bylo více než zmiňovaných 50 miliard eur.