Západní investoři a analytici často házejí střední a východní Evropu do jednoho pytle. Projevilo se to i během světové finanční krize - Česko dostalo od investorů "na zadek" i kvůli problémům druhých. "Je chyba, že část analytiků řadí všechny středoevropské země do jedné skupiny, protože mezi ekonomikami regionu existují velké rozdíly. Česku se ve srovnání s okolními zeměmi daří držet inflaci pod pokličkou. Skoro jako by nebylo součástí regionu," říká Constantin Vayenas, který ve švýcarské bance UBS šéfuje oddělení, jež se zabývá výzkumem rozvíjejících se trhů. To, že je na tom Česko lépe, než některé okolní země, už ale podle Vayenase není zas tak dobrou zprávou pro pražské akcie.

HN: Tvrdíte, že Česko skoro "stojí" mimo středoevropský region. Berete tedy zemi při svých analýzách stále jako rozvíjející se ekonomiku?

Z mojí perspektivy je už Česko v podstatě vysoce rozvinutý trh. Do tohoto klubu vstoupila země hlavně díky nízké inflaci, kterou je schopna udržet dlouhodobě, a nízkým úrokovým sazbám. Navíc čekáme, že i nadále se bude dařit Česku držet inflaci v přiměřených mezích. Koncept, který země rozděluje na rozvíjející se trhy a vyspělé, ale vzniká pro potřeby investorů v New Yorku a závisí na tom, aby akciové trhy i fondy splňovaly určité podmínky. A tomu se musí všichni přizpůsobit.

HN: Co z toho, že Česko jaksi "vybočuje", vyplývá pro akciové trhy? Povede se pražským akciím lépe, než dalším trhům v regionu?

Akciové trhy - obecně - jsou nyní ve fázi oživení a je podle nás pravděpodobné, že půjdou ještě více nahoru. Co se týče střední a východní Evropy, pokud se podíváme na ocenění jednotlivých trhů v regionu: Rusko je zcela nejlevnější - a tudíž potenciál pro růst je velký, navíc mu nahrávají ceny ropy, které se loni odrazily ode dna a během poslední roku podstatně stouply. Při prvním pohledu jsou akcie levné i v Česku, třeba při srovnání s Polskem. Ale polský akciový trh má ve srovnání s tím českým dvě výhody. Za prvé, polská ekonomika je mnohem uzavřenější než hospodářství Česka. To znamená, že je mnohem méně závislé na tom, jak rychle se zotaví německá ekonomika. Naopak, Česko potřebuje oživení v okolních zemích. A za druhé, úrokové sazby jsou v Polsku dlouhodobě mnohem vyšší než v Česku. Do budoucna ale budou s největší pravděpodobností klesat, což dává polskému trhu větší prostor pro konvergenci. Polský akciový trh proto podle nás má mnohem větší růstový potenciál, než ten český.

HN: Máte tedy nějaký odhad, o kolik burzy letos vyrostou?

Když si pomůžeme čísly z historie, vidíme, že akcie na rozvinutých trzích v posledních deseti letech zůstaly v průměru každý rok na nule. Jinými slovy, krize připravila evropské a americké akcie o všechny zisky od roku 2000. Trochu to vylepšil loňský prudký růst. Letos by podle našeho předpokladu měly burzy ve vyspělých zemích vyrůst o deset procent. Pro rozvíjející se trhy, kam počítáme Českou republiku, Polsko, Čínu a další země, byl průměrný růst za posledních deset let o deset procent ročně. A dařit lépe se jim bude i nadále. I když teď, v době všeobecného růstu, to nebude již takový rozdíl. Čekáme, že letos přidají kolem 15 procent.

HN: Čekáte takový růst i přesto, že trhy celý rok prudce rostly?

Ano, vidím tu potenciál i přes ten rychlý růst v roce 2009.

HN: Co když ale my, skeptikové, namítneme, že optimistická očekávání ohledně budoucnosti jsou již zahrnuta v současných cenách akcií?

Část je pochopitelně v cenách akcií již zahrnuta. Ale dosud existuje na trzích významná nejistota. Spousta lidí ještě nebyla dostatečně přesvědčena, že je ten správný čas na trhy vstoupit. A tato nejistota prozatím tlačila ceny akcií dolů. Až odezní, může příliv nových peněz trhy posunout nahoru.

HN: Říkáte, že rozvíjející se akciové trhy čeká letos růst o 15 procent. Jak se bude dařit Česku?

Vyjádřit se ke konkrétním zemím je velmi těžké. Česko by se mohlo pohybovat kolem průměru pro rozvíjející se trhy. Mohu ale říct, že na tom bude hůře než sousední Polsko. Z důvodů, které už jsem zmínil, je tam potenciál vyšší a burza tam pravděpodobně bude růst rychleji, než je těch patnáct procent.

HN: Na pražské burze, ostatně jako v celé střední Evropě, jsou nejdůležitější v podstatě dva sektory. Jsou to energetické firmy, především ČEZ, s jehož akciemi často proběhne i polovina všech obchodů, a banky. Jak se bude dařit těmto oborům?

Co se týče energetických firem, ty patří mezi obory, kde čekáme zlepšení. S tím, jak se zotavuje světová ekonomika, by se měly zvedat i akcie těchto firem, protože porostou ceny energií. Záleží to však na konkrétních komoditách.

HN: Jak se tedy povede akciím ČEZ?

Ke konkrétním firmám se nemůžeme vyjadřovat. A ani nemám dostatek podrobných informací. Ale obecně energetika půjde nahoru.

HN: A banky?

To je jedna velká neznámá. Důvod je jednoduchý, pravidla pro bankovnictví se právě velmi výrazně mění. Politici vymýšlejí nové regulace a chtějí silnější a bezpečnější banky. To znamená, že banky budou muset mít více kapitálu a budou méně půjčovat. Teď přitom nikdo neví, jak bude regulace vypadat. To z bank dělá velmi těžko předvídatelný obor. Každopádně bude více než jinde důležité sledovat dění v jednotlivých bankách. Nedají se brát úplně jako jeden sektor, kterému se bude dařit stejně.

HN: Kterým akciím by se globálně mělo dařit nejlépe?

Už jsme mluvil o energetických firmách. Cena komodit je nízko a měla by se začít zotavovat. Dalším sektorem, který by na tom měl být výrazně lépe než zbytek trhu, jsou informační technologie. Když přijde něco jako odeznívající finanční krize, jedna z věcí, do kterých přestanou firmy investovat, je právě IT vybavení. Určitě to sami znáte, v kancelářích máte jistě horší počítače, než doma. I u nás, ve firmě, jako je UBS, je to také tak. Až se situace firem začne zlepšovat, začnou obměňovat zastaralé vybavení. To je velký impulz pro akcie technologických společností.

HN: Hodně se mluví o "bublinách" v nastupujících ekonomikách, třeba Číně. Vidíte tam také problémy?

Někteří experti se obávají, že v Číně splaskne nemovitostní bublina, jako se před pár lety stalo v USA. Argumentují přitom vysokými cenami domů. Cenová úroveň ale není v tomto případě důležitá - to hlavní je dostupnost. A ta je stále dobrá. V Číně - na rozdíl od USA - rostou mzdy mnohem rychleji než ceny domů nebo hypoték. Proto si nemyslím, že by tam byla bublina. A navíc, lidé kupují v Číně domy tradičně za hotové, za peníze rodičů. Když si půjčíte od banky, musíte dát ze svého skoro polovinu ceny. I kdyby přišla na čínský nemovitostní trh korekce, ekonomiku to nemusí příliš postihnout. Lidé nebudou nuceni prodávat nesplacené domy.

HN: Existují v Číně jiná rizika?

To určitě. Když se před dvěma roky rozjížděla krize, Číňané reagovali velmi rychle, otevřeli kohoutky a banky začaly půjčovat obrovské částky. Jenže některé z těchto projektů, které se za tyto peníze pořídily, nebyly dobré investice. Proto se v následujících letech můžeme setkat s nárůstem špatných dluhů, které bude z velké části platit vláda. Ale Čína má stále cash, nebude si na to muset příliš půjčovat. A to platí pro většinu rozvíjejících se trhů - nejsou svázané dluhem.

HN: Právě Česko bylo však nedávno pokáráno Evropskou komisí za neudržitelnost svého dluhu. Jak vážná je podle vás, jako experta, který rozhoduje o investicích velké globální banky, situace kolem českého dluhu?

Je to lekce této krize. Když si půjčujete neuváženě, můžete dopadnout jako Řecko. A politici to dělají, půjčují si, protože je nic nenutí vracet. Jsou ve funkci na čtyři roky, dostanou se levně k penězům a problémy, které nadělají, bude muset řešit někdo jiný. To se stalo v Řecku. Česká republika má nyní velmi silnou důvěryhodnost mezi světovými investory, její dluh je považován za bezpečný. Ale musíte teď dělat všechno proto, abyste si tuto skvělou image udrželi. Protože teď máte jedinečnou šanci půjčovat si levně. To se však může rychle změnit. V momentě, kdy to nejméně čekáte, si trhy najednou řeknou dost a odvrátí se od vás.

HN: Když mluvíte se svými kolegy stratégy dalších velkých hraničních bank, máte z toho pocit, že právě tohle Česku hrozí?

Když se podíváme na celý region střední Evropy, vidíme, že takový šok již jednou přišel. Bylo to před dvěma lety, kdy se investoři od regionu během krize prostě odvrátili. Žádný fond najednou nechtěl držet středoevropské dluhopisy, protože se bál, že krize tyto země velmi poškodí. Aniž by rozlišoval, jak na tom která země vlastně je. Teď je situace úplně jiná. Investoři rozlišují mezi jednotlivými zeměmi a vidí, že třeba státy jako Česko skutečně oproti západní Evropě nejsou příliš zadlužené. Uvažování investorů je třeba vidět i na příkladu Chile. Bylo tam velké zemětřesení, ale finanční trhy to příliš nezneklidnilo. Vědí, že Chile si s tím dokáže poradit, má nízký dluh i deficit. Kdyby se to stalo v zemi, která je těžce zadlužená, mělo by to mnohem rozsáhlejší odezvu na finančních trzích.

HN: Mohou se Česka dotknout problémy zemí eurozóny?

Jistě je to kurz eura, které oslabuje. Ale dá se říct, že Česko z celé situace spíše těží. Je tu mnoho lidí, které ho vidí jako bezpečné a investují sem peníze. V každé krizi jsou vítězové a poražení. Na straně vítězů jsou teď země, které nemusí žádat MMF o pomoc a které díky lepším ekonomickým podmínkám přitáhnou pozornost investorů.

HN: Dá se tedy říci, že Česko je vítězem krize?

Pod jednou podmínkou - kdyby mělo Česko nízký rozpočtový deficit. Teď se na to sice nikdo nedívá, všichni jsou slepí, v dalších letech to ale trhy už zajímat bude. Teď jste odměňováni za tvrdou práci, kterou jste udělali v minulých letech. To není štěstí, udělali jste řadu dobrých rozhodnutí, jenže v tom musíte pokračovat. Ale mohu říct, že Česko zatím jistě patří k těm lépe řízeným zemím.

HN: V Česku se blíží volby, které však mohou mnohé změnit. Vnímají toto trhy jako nebezpečí?

Dobrá věc je, že z čím větší dálky se díváte, tím vás věci jako domácí politika zajímají a znepokojují mnohem méně. Pravda je, že čím méně znáte detailů, tím je to lepší. Lidi venku zajímá "big picture" - fungující státní instituce a v zásadě dobrá politika. Trhy vám zatím věří. Není tak důležité kdo bude zvolen; je však důležité, aby dělal nadále správná rozhodnutí. Takže trh teď není nervózní. Naopak budete se těšit z přízně investorů až do bodu, kdy se ukáže, že nová vláda třeba dobrá rozhodnutí nedělá. Potom mohou přijít problémy.


10 procent

O tolik stoupnou letos podle odhadu UBS vyspělé akciové trhy. Za uplynulých deset let si ovšem nepřipsaly v průměru "nic".

15 procent

O tolik se letos zvednou akcie na rozvíjejících se trzích. Podobně i v Česku. Místní burzu ale podle analytiků z UBS předběhnou Poláci.


UBS

Švýcarská banka

Švýcarská UBS patří k největším bankám na světě. Spravuje aktiva dohromady v hodnotě 25 bilionů korun. Sídlí v Curychu a Basileji. Zaměřuje se především na švýcarské drobné klienty a správu aktiv movitých klientů po celém světě.

Světová korporace

UBS působí ve všech světových finančních centrech, pobočky má v 50 zemích světa. Dohromady zaměstnává přes 65 tisíc lidí. Z toho 36 procent pracuje ve Švýcarsku, 36 procent ve Spojených státech, 15 procent ve zbytku Evropy a ostatní v Asii a Pacifiku. S jejími akciemi se obchoduje na burzách ve Švýcarsku, New Yorku a Tokiu.

Wealth management

UBS Wealth management se stará o nejbohatší klienty z celé Evropy i ze Švýcarska. Nabízí jim kompletní servis služeb a investičních možností a strategií.


Costa Vayenas (46)

Švýcarský ekonom. Studoval v Jižní Africe a dokončil International Executive Programme ve Francii. Do UBS přišel v roce 1991 jako ekonom bankovnictví v Curychu. V roce 2007 se stal hlavním stratégem pro rozvíjející se trhy v UBS Wealth Management.

Související