Kde se vzali, tu se vzali dva mladí kluci s kbelíky plnými vody. S rozběhem je velkým obloukem vychrstli mezi děvčata v krojích, která čekala na své vystoupení za pódiem. Následný jekot hravě přehlušil vystupující kapelu i zpěváky, ale oba výrostci se ani nezastavili a zmizeli v davu.
Za chvíli byl slyšel ženský jekot z druhého konce ulice. Tak přece jenom to jsou Velikonoce, jak se patří, napadlo mě. Až dosud totiž všechno vypadalo náramně spořádaně, především jako velká a barvitá folklorní slavnost.
Vesnice Hollókö je ukrytá mezi kopci příjemně zvlněné pahorkatiny Cserhát na severu Maďarska, zhruba v polovině cesty mezi městy Bálassgyarmat a Salgótarján. Když jedou Maďaři do tohoto kraje, tak jedou "do hor", ale krajina kolem připomíná skutečné hory jen velmi vzdáleně. Z Budapešti je to sem asi 90 kilometrů a k hranicím se Slovenskem jen co by kamenem dohodil.
Vesnice má pouze nějakých 380 stálých obyvatel, nazývaných Palóci podle okolního kraje Palócföld. Ten kdysi dávno osídlili lidé patrně kumánského původu. Původně žili okolo Kaspického moře, ale ve 12. a 13. století uprchli ze své domoviny před Mongoly a zastavili se až tady. Dodnes si uchovali svůj zvláštní dialekt, charakteristickou kuchyni, lidové kroje a také řadu dávných zvyků a tradic, ke kterým bezesporu patří i každoroční oslava Velikonoc.
Fronta před kostelem
Do vesnice jsme dorazili brzy ráno. Slunce se právě přehouplo přes okolní vršky a jednotlivá stavení začala zářit bělostnými fasádami. Stále se tu dodržuje zvyk bílit stěny nejméně třikrát za rok. Na ulici ale není ani noha. Dřevěné ploty ohraničují upravené zahrádky, okna zdobí květiny a z komínů stoupá bělavý dým, ale lidi nikde. Až najednou zazní vesnicí sborový zpěv. Zamířili jsme po zvuku ke kostelu, kde právě probíhala ranní mše.
Malý kostelík na návsi stojí v místech, kde se setkávají jediné dvě ulice starého Hollókö. Podle dochovaných záznamů tu křesťanská svatyně stála už v roce 1343, ale v 16. století ji při svém vpádu pobořili Turci. Dnešní kostelík byl postaven o tři staletí později a je tak malý, že se do něj všichni obyvatelé vesnice ani nevejdou a část musí stát venku. Přesto jsou na svůj kostel patřičně hrdí. Vždyť jeho věž je postavena bez jediného hřebíku a je jednou ze dvou dominant vesnice. Tou druhou je zřícenina hradu na návrší nad vesnicí.
Název vesnice i stejnojmenného hradu se skládá ze slov "holló", tj. havran, a "kö", což znamená kámen - v překladu Havraní skála. Hrad je v dokumentech poprvé zmiňován ve 13. století, avšak legenda o něm se předávala ústně z generace na generaci mnohem dřív.
Ženy ochrání havrani
Kdysi dávno se prý stalo, že jakýsi vojenský velitel unesl krásnou dívku a zavřel ji ve své pevnosti. Nevěděl však, že dívčina chůva byla čarodějnice. Ta, když zjistila, co se stalo, vyhledala samotného čerta, aby dívku osvobodil. A ďábel jí pomohl. Přeměnil své potomky v havrany a ti krásku osvobodili a pevnost zničili. Z jejích kamenů poté vystavěli hrad na skále. I nadále pak dívku, která z hradu vládla kraji, hlídali.
Dodnes se říká, že ženy z Hollókö jsou potomky této dívky a že mají nad muži kouzelnou moc. Podle pověsti je také jisté, že v blízkosti hradu jsou ženy vždy v bezpečí, protože havrani je chrání před nechtěným dotíráním.
Při návštěvě vesnice si můžete na vlastní kůži vyzkoušet tradiční řemesla. Zajděte k řezbáři, do Domu tkalců nebo do Domu řemeslníků.
Ve skutečnosti byl hrad postaven jako opora proti Turkům a ti ho při svých vpádech do Evropy dvakrát dobývali. V roce 1442 sem dokonce zavítali i husitští bratříci a vedli svá jednání s představiteli kraje. V roce 1702 byl ovšem hrad - jakožto hlavní základna protihabsburského povstání - na příkaz Vídně pobořen.
Hradní vrch má nadmořskou výšku pouhých 363 metrů. Je to vlastně zbytek sopouchu prastaré sopky. Miliony let působící eroze odplavila měkké horniny původní sopky a zůstala jen tvrdá, tmavě šedá andezitová skála, která dodnes ční nad krajinu jako sloup.
V UNESCO spolu s Budapeští
Kolem hradu vede asi čtyři kilometry dlouhá naučná stezka s informačními panely a celá vesnice je tak výjimečná, že se v roce 1987 objevila na Seznamu světového dědictví UNESCO. Spolu s Budapeští to bylo první místo z celého Maďarska, které se na tento prestižní seznam dostalo.
Hollókö je údajně nejkrásnější vesnicí v Maďarsku, a i když má každý pro posuzování těchto měřítek svou hlavu, něco na tom opravdu bude. Nesporné je, že se tady podařilo zachovat prakticky celou ves tak, jak asi vypadala někdy v 17. století. Ve vesnici se nachází 65 památkově chráněných domů, které patří k architektonickým skvostům etnické skupiny Palóc.
Původní tradiční domy palóckých rolníků mívaly krytý vchod, šindelové zdi a štítovou střechu, kterou kryly došky. Roku 1909 ale došlo k požáru a mnoho domů bylo poškozeno. Záhy byly vystavěny znovu - na původním místě, s původním půdorysem i vnějším vzhledem starších staveb, ale jako stavební materiál posloužila kombinace kamene, dřeva a hlíny.
Velikonoční slavnost
Dochovaný komplex domů doplňuje římskokatolický kostelík z roku 1889, který má dřevěnou věž a šindelovou střechu. Ranní mše skončila a náves před kostelem se zaplnila lidmi.
Ani ve všední dny není vzácností potkat ve vesnici babičku v místním nádherném kroji, ale ve sváteční dny si kroj obleče také řada obyvatel včetně dětí, které jinak mají kroj schovaný jen někde v truhle.
Zvláště oblečení žen a dívek září barvami. Četné sukně oblečené jedna na druhou, bílé živůtky zdobené výšivkou a pak je také důležitá pokrývka hlavy - podle té se pozná, zda je žena vdaná, nebo svobodná. Zatímco svobodné dívky nosí v copech zapletené ozdobné stužky, o vdaných ženách platí doslova, že jsou "pod čepcem". Zdejší nazdobená pokrývka hlavy s perlami je tak specifická, že se pozná na první pohled.
Pravidelná dvoudenní oslava Velikonoc se v Hollókö rozjíždí tak nějak s rozvahou a pomalu. Je vidět, že místní si pravidelný vesnický rytmus hned tak něčím nenechají rušit. Tady po sousedsku klábosí ženské v krojích, tu roztápějí dřevem starou pec, aby mohly pro hosty připravovat domácí dobroty s nevyslovitelnými jmény. Zrovna vytáhly první plech a tlustou placku natřely nejdříve ušlehanou smetanou a pak ji posypaly nakrájenými rajčaty, paprikou a posypaly kořením. Vše zase vrátily do pece, aby se to ještě jednou zapeklo. Kolem stánku to už náramně voní, a tak jsme dnes prvními zákazníky.
O kus dál se pomalu staví stánek s černou keramikou. Nabízí se také proutěné koše, svetry a výrobky upletené z vlny, lidové výšivky nebo obarvená vajíčka. K dostání jsou i panenky oblečené v místním kroji. Každoročně se v obci pořádá několik folklorních akcí - procesí o Božím těle, letní festival, v kulisách hradu středověké klání či říjnové vinobraní, ale Velikonoční slavnosti patří k těm nejznámějším.
Kočár místo taxíku
Po jedenácté dopoledne jsou už všechna parkoviště v obci plná a auta se začínají odstavovat na pole kolem vesnice. Ti, co přijedou až odpoledne, už stojí pořádně daleko. Od parkoviště jezdí k hradu místo taxíku otevřený kočár tažený koňmi. To už se ale na pódiu střídá jeden soubor za druhým a vesnicí zní cimbálová muzika, zpěv i dupot temperamentních tanečníků.
Oslavit Velikonoce pod Havraní skálu přijíždějí soubory prakticky z celého Maďarska, prim ovšem hrají ty z nejbližšího okolí. Děti si připraví pásmo věnované velikonočním zvykům, dospělí zase předvedou, jak se tančí palócké tance i ten správný maďarský čardáš. A všemu tomu dění dělají nezapomenutelnou kulisu bílé fasády vesnických domků, čerstvá zeleň jarní trávy a zlatý déšť rozkvetlý v zahradách Hollókö.
Jak se tam dostat
Autem
Ze Slovenska je nejsnadnější příjezd ze směru od Lučence přes Szécseny a Nagylóc (52 km).
Jak na to
Húsvéti Fesztivál
Letošní Hollóköi Húsvéti Fesztivál se bude konat v neděli a pondělí 4.-5. dubna. V Hollókö sídlí také informační kancelář, zde nazývaná Hollóköért Közalapítvárny.
Kde se ubytovat
Panoráma Camping
Zajímavou možností je ubytovat se přímo v některém z historických vesnických domů. Ve vesnici funguje i Panoráma Camping, který nabízí kromě kempu i přespání v malém penzionu a bungalovech.
Kam na jídlo
Bableves
Přímo ve vesnici je několik restaurací, které fungují celoročně. Turisté se ale často stavují u obce Alsótold v proslulé zájezdní čárdě Bableves, která už svým názvem napovídá, že místní specialitou je oblíbená maďarská fazolová polévka.
Užitečné internetové stránky
www.holloko.hu oficiální stránky obce v maďarštině
www.madarsko.cz turistické informace v češtině
Http://wHc.unesco.org/en/list/401 stránky UNESCO věnované Hollókö
Kam na výlet
Do Tokaje za vínem
V severním Maďarsku se můžete zastavit v některé ze čtyř zdejších vinařských oblastí - Mátraalja, Eger, Bükkalja, Tokaj-Hegyalja - a zblízka poznat vyhlášená maďarská vína.
