Mluví se o neodvratném konci světa, který způsobí exploze v urychlovači. Mnoho skeptiků je přesvědčeno, že fyzikální experiment na švýcarsko-francouzském pomezí způsobí vznik černé díry, která pohltí veškerý svět, který známe.
To už tady jednou bylo. Když byl urychlovač v prstencovém tubusu spuštěn v srpnu 2008. Už tehdy zazněly vážné obavy, co způsobí srážky nejmenších částeček atomu.
Podle vědců ale nemá urychlovač na zformování černé díry dostatek energie. To však obavy neztišilo.
Německý ústavní soud nedávno zamítl stížnost jisté Němky, která požadovala ukončení účasti své země na experimentech. Žena se obává, že exploze v urychlovači povede k zániku světa.
Obava Němky z obřího urychlovače není ojedinělá. Soud v Karlsruhe však stížnost založenou na takové obavě zamítl kvůli údajnému nedostatku důkazů. Podle něj nestačí žalobu opírat o všeobecnou nedůvěru vůči fyzikálním zákonům, tedy vůči teoretickým tvrzením moderních přírodních věd. Kromě toho prý žalující nedostatečně doložila, že pokusy narušují její základní práva.
Obavy ale podporují nucené odstávky projektu, které přiživují konspirační teorie. Krátce po spuštění urychlovače trvala vynucená přestávka v důsledku úniku tuny helia 14 měsíců. Další technická přestávka začala loni v prosinci, kdy vědci začali připravovat zařízení na druhou fázi výzkumu, při níž se srážejí elektrony o rekordní energii až sedmi teraelektronvoltů (TeV).
Německá stěžovatelka žijící v Curychu tvrdila, že Německo jako člen CERN by se mělo zasadit o to, aby množství energie používané při experimentování bylo omezeno na "neškodnou úroveň". Němečtí ústavní soudci však konstatovali, že převažující vědecký názor je takový, že experimenty CERN nepředstavují žádné potenciální nebezpečí.
Mluvčí CERN podle deníku Die Welt rozhodnutí spolkového ústavního soudu uvítal. Tím byla podle něj za nejpřísnějších měřítek ochranné povinnosti státu potvrzena bezpečnost urychlovače.
