Zatímco poruchy spánku zvyšují riziko deprese, nemocí srdce a cév, cukrovky či obezity, vyřazuje narkolepsie pacienty z běžného života. Upadají několikrát za den nečekaně do spánku.

Nemoc ale bývá málokdy poznána, a tak nedostanou vhodnou léčbu, říká profesorka Soňa Nevšímalová z neurologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice.

"Narkolepsie je chronické onemocnění, které doprovázejí záchvaty nezladatelné spavosti a také náhlé ochabnutí svalů. Pacienti mají při usínání či probouzení zrakové, sluchové či hmatové halucinace. Trápí je živé až děsivé sny," popsala v úterý novinářům projevy nemoci, která je zatím veřejnosti málo známá. První příznaky narkolepsie se objevují většinou v pubertě, nemoc pak provází pacienty celý život.

Kvalitě spánku se věnuje Mezinárodní den spánku, který bude 19. března, narkolepsii Evropský den narkolepsie o den dříve.

Profesor Karel Šonka ze stejného pracoviště doplnil, že trvání spánku ovlivňuje nejen vznik některých nemocí, ale i délku života. "Lidé s chronicky velmi krátkým nebo naopak velmi dlouhým spánkem mají kratší výhled dožití než ti, kteří spí denně sedm až osm hodin," řekl.

Narkolepsii zřejmě spouští streptokoková infekce

Profesorka Nevšímalová ocenila pokroky z poslední doby v poznání příčin narkolepsie. "Letošní rok přinesl nové poznatky o podílu genetiky i vnějších vlivů na jejím vzniku. Britští vědci prokázali, že onemocnění má s vysokou pravděpodobností autoimunitní původ a že je zřejmě spouští streptokoková infekce," řekla.

Letos se také začala tvořit Evropská databáze dětských i dospělých pacientů s narkolepsií. Má přispět k lepší informovanosti o nemoci a zkvalitnění diagnostiky, což umožní podle profesorky včasné nasazení léčby. Tím se zmírní i nepříznivé společenské důsledky choroby.

V Česku bylo letos založeno občanské sdružení Diagnóza narkolepsie, první setkání má symbolicky 18. března v pražském kině MAT.