Ministryně zdravotnictví Dana Jurásková slíbila mladým lékařům, že udělá změny ve vyhlášce upravující přípravu na atestaci. Norma by podle ní mohla vyjít zhruba za dva měsíce, na změnách se ale musí většinově shodnout celá odborná lékařská veřejnost. Žádný návrh však prý dosud nedostala.

Na ustavujícím shromáždění občanského sdružení Mladí lékaři kritizovali jeho členové také nízké finanční ohodnocení během odborné přípravy. Hrozí kvůli tomu odchodem do ciziny.

Ministryně více než 2,5 hodiny debatovala se třemi stovkami mladých lékařů, se zástupci lékařských fakult, České lékařské komory a odborných společností o tom, jak nynější nevyhovující systém vzdělávání upravit. Připomněla, že od doby, kdy nastoupila do úřadu a kdy loni v červnu vyhlášku podepsala, byla připravena o ní jednat. Přiznala, že už při jejím podpisu věděla, že není ideální a že nevyhovuje všem.

Musíte se nejprve všichni domluvit, vzkazuje Jurásková

"Nicméně odborná lékařská veřejnost nebyla schopna se stoprocentně dohodnout na tom, jak má vyhláška vypadat. A vzhledem k tomu, že financování rezidenčních míst pro lékaře v nemocnicích na rok 2010 bylo vázáno mimo jiné i touto vyhláškou, podepsala jsem ji," vysvětlila Jurásková. Ministryně předpokládá, že výzva mladých lékařů přiměje odbornou veřejnost k dohodě o tom, jaké změny je třeba udělat.

Řada mladých lékařů v diskusi uvedla, že jim nemocnice, kde se připravují na atestaci, dává i jen desetinový úvazek, tomu odpovídá také plat. Pracují ve skutečnosti 8,5 hodiny denně a to pak nemocnice v zápisu o praxi také vykáže. Lékaři se cítí být zneužíváni.

Ministryně označila tuto praxi za porušování zákoníku práce. Vyzvala lékaře, ať vše sdělí odborové organizaci v nemocnici nebo zřizovateli, což v případě fakultních nemocnic je ministerstvo zdravotnictví. Lékaři v diskusi přiznali, že se do sporů s nemocnicí pouštět nechtějí, jsou prý rádi, že získali místo ve zvoleném oboru.

Jurásková předá tyto poznatky ministerstvu práce a sociálních věcí, úřady práce provedou pak v nemocnici kontrolu. Jedině tak lze podle ní dosáhnout toho, aby nemocnice nevyužívaly mladé lékaře k "otrocké práci".

"Velmi apeluji na zdravotnická zařízení, aby zaměstnávali tyto lékaře za standardních podmínek odpovídajících zákoníku práce, protože rezidenční místo a finanční prostředky, které na ně plynou, jsou na vzdělávání. Není to jediný finanční zdroj pro jeho plat, to je naprosto mylný výklad, poškozuje lékaře a to je špatně," řekla ministryně.

Lékař absolvent má mít při plném úvazku měsíčně 17.340 korun hrubého, v atestační přípravě 18.790 korun. Při částečném úvazku odpovídající část. V Německu může na stejné pozici údajně počítat s čistým měsíčním příjmem v přepočtu až 80.000 korun. Nemusí si plat navyšovat přesčasy, kterých mají lékaři v českých nemocnicích obvykle víc, než dovoluje zákoník práce.

Mladí lékaři hrozí, že odejdou pracovat do ciziny, kde se také mohou připravit na atestaci a dostanou výrazně lepší plat. Jurásková řekla, že jejich pobyt v cizině pro získání větších zkušeností podporuje. "Ale nepovažuji za dobrou zprávu pro českého pacienta, že se takto vzdělaný lékař do českého zdravotnictví nevrátí," řekla ministryně.

Podle platné atestační vyhlášky se absolventi připravují první dva roky pětiletého specializačního vzdělávání v některém z deseti základních "kmenů", ty ale nezahrnují všechny obory. Budoucí oční lékař tak přijde po dvou letech k pacientům, umí ošetřit zlomenou ruku, ale neumí nic z očního lékařství. Měl by přitom provádět 80 procent výkonů sám. Podle ČLK by mělo být vzdělávacích kmenů 18, což by pokrylo všechny specializace.