Koalice současného iráckého premiéra Núrího Málikího se po nedělních parlamentních volbách ujímá vedení v hlavním městě Bagdádu. Podle předběžných výsledků, které dnes zveřejnila ústřední volební komise, má před před svými rivaly náskok 50.000 hlasů.
Vítězství v hlavním městě je velkou výhrou, protože tam může získat nejvíce křesel. Bagdád bude mít v iráckém parlamentu 68 z 325 křesel. Další dvě křesla jsou vyhrazena bagdádským náboženským menšinám.
Druhé místo v Bagdádu má za Málikího koalicí Právní stát šíitská koalice Národní irácké spojenectví (NIA). Za ní těsně následuje sekulární šíitsko-sunitská koalice Národní irácké hnutí (MNI) bývalého premiéra Ajáda Alávího. Tyto dvě aliance dělí podle předběžných výsledků jen 3000 hlasů.
Málikí získal mírné vedení také v pěti provinciích, MNI vede ve třech a NIA ve dvou. Kurdské strany si upevnily vedení v provincii Irbíl na severu země. V sedmi iráckých provinciích je zatím poměr odevzdaných hlasů vyrovnaný.
Konečné výsledky voleb, které se konaly sedm let po svržení režimu Saddáma Husajna, budou známy zřejmě až za několik týdnů. Sčítání hlasů provází chaos a neustále jsou odsouvány i termíny zveřejnění výsledků ze všech provinci.
Roste i počet obvinění z volebních podvodů. Vysoký představitel volební komise Hamdíja Husajní popřel obvinění Alávího koalice, podle níž došlo k vážným podvodům, včetně hlasů vyhozených do odpadků či absence jmen 200.000 vojáků na volebních seznamech.
Stížnosti zpochybňující čistotu voleb předznamenávají pravděpodobně dlouhé a nesnadné rozhovory o zformování budoucí vlády. Pak by podle analytiků mohla také propuknout nová vlna násilností, které sice v minulých dvou letech výrazně zeslábly, nicméně v této etnicky i nábožensky roztříštěné zemi pokračují.
Po minulých parlamentních volbách v Iráku koncem roku 2005 vypukla vlna násilností na pozadí vleklých pětiměsíčních jednání, která předcházela sestavení vlády.
Tentokrát bude nadcházející období klíčové i pro vládu amerického prezidenta Baracka Obamy, která čelí eskalaci války v Afghánistánu a plánuje stáhnout zhruba polovinu amerických vojáků z Iráku do konce letošního srpna a všechny pak do konce příštího roku.
Vítězství v hlavním městě je velkou výhrou, protože tam může získat nejvíce křesel. Bagdád bude mít v iráckém parlamentu 68 z 325 křesel. Další dvě křesla jsou vyhrazena bagdádským náboženským menšinám.
Druhé místo v Bagdádu má za Málikího koalicí Právní stát šíitská koalice Národní irácké spojenectví (NIA). Za ní těsně následuje sekulární šíitsko-sunitská koalice Národní irácké hnutí (MNI) bývalého premiéra Ajáda Alávího. Tyto dvě aliance dělí podle předběžných výsledků jen 3000 hlasů.
Málikí získal mírné vedení také v pěti provinciích, MNI vede ve třech a NIA ve dvou. Kurdské strany si upevnily vedení v provincii Irbíl na severu země. V sedmi iráckých provinciích je zatím poměr odevzdaných hlasů vyrovnaný.
Konečné výsledky voleb, které se konaly sedm let po svržení režimu Saddáma Husajna, budou známy zřejmě až za několik týdnů. Sčítání hlasů provází chaos a neustále jsou odsouvány i termíny zveřejnění výsledků ze všech provinci.
Roste i počet obvinění z volebních podvodů. Vysoký představitel volební komise Hamdíja Husajní popřel obvinění Alávího koalice, podle níž došlo k vážným podvodům, včetně hlasů vyhozených do odpadků či absence jmen 200.000 vojáků na volebních seznamech.
Stížnosti zpochybňující čistotu voleb předznamenávají pravděpodobně dlouhé a nesnadné rozhovory o zformování budoucí vlády. Pak by podle analytiků mohla také propuknout nová vlna násilností, které sice v minulých dvou letech výrazně zeslábly, nicméně v této etnicky i nábožensky roztříštěné zemi pokračují.
Peter Harling: Rychlý "sprint" z Iráku se může vymstít - čtěte ZDE
Irácké voliče nezastrašily ani výbuchy bomb. Násilí si vyžádalo 38 obětí - čtěte ZDE
Tentokrát bude nadcházející období klíčové i pro vládu amerického prezidenta Baracka Obamy, která čelí eskalaci války v Afghánistánu a plánuje stáhnout zhruba polovinu amerických vojáků z Iráku do konce letošního srpna a všechny pak do konce příštího roku.
