Novelizací reagovalo Slovensko na upozornění Evropské komise. Ta nedávno pohrozila, že pokud se vláda nebude víc zabývat vlivem velkých projektů na životní prostředí a zlepšením postavení veřejnosti pozastaví čerpání eurofondů. Slovensko tak mohlo přijít až o osm miliard korun.
Poslanecká nadpráce
Poslanci ale udělali víc, než o co žádal Brusel. Úřady se podle novely musejí zabývat námitkami nikoliv pouze vlastníka pozemku, na kterém má stavba stát, ale například i připomínkami ochránců přírody či jiných občanských sdružení, což dosud v zákonu nebylo.
Účastníkem řízení nebyli například lidé v jejichž sousedství se stavba budovala. Neměli právo nahlížet do schvalovacích dokumentů, ani se domáhat změny soudní cestou.
Paradoxně a v rozporu s tím, co žádala Evropská komise v souvislosti s větší informovaností občanů, sněmovna před veřejností naprosto utajila informace o jaderných elektrárnách. K nim se běžný občan už nedostane. Nemá právo ani na informaci o tom, že se v jeho okolí bude atomka stavět.
Opět je tu nástěnka
„Stavební úřad účastníkům řízení odmítne zpřístupnit informace, pokud by mohlo jejich zpřístupnění nepříznivě ovlivnit bezpečnost veřejnosti,“ zní příslušný paragraf. Rozhodnutí o povolení výstavby jaderné elektrárny bude ze zákona zveřejněné pouze na úřední nástěnce Úřadu jaderného dozoru.
Slovenští zákonodárci šli ještě dál. Podle novely zákona bude tajná například i zpráva prokazující plnění podmínek na bezpečnost jaderné elektrárny. Na světlo nesmí ani to, jak bude elektrárna nakládat s radioaktivním odpadem nebo s vyhořelým palivem. Lidé se nedozví, kde se plánuje skládka radioaktivního odpadu a nepřístupné pro ně budou i výsledky radiační kontroly.
Pochopitelné z bezpečnostního hlediska je snad jen utajení plánu fyzické ochrany objektu.
„Je šokující, že poslanci před veřejností utajili informace o povolování jaderných elektráren a zařízení… Je navíc nehorázné, že taková důležitá změna zákona o svobodě informací byla přijata prostřednictvím pozměňujícího návrhu, zveřejněného pouze v pondělí. Zákon je protiústavní a v rozporu s předpisy Evropské unie, “ řekl tisku právník Peter Wilfling.
Zdvižený prst ignorovali
Evropská komise upozorňovala Slovensko na nesoulad mezi zákonem o posuzování vlivů velkých projektů na životní prostředí a evropskou legislativou už v září roku 2008.
Tehdy reagovala na mimořádná opatření vlády týkající se urychlení stavby dálnic, které parlament podpořil rok před tím. Na tuto výhradu sice Slovensko zareagovalo, ale jen částečně. Komise považovala úpravy týkající se práv občanů za nedostatečné.
Topolánek s Ficem: Když příště nepůjde plyn, je tu jádro - čtěte ZDE
Fico: Spouštíme Jaslovské Bohunice, hrozí nám blackout - čtěte ZDE
Resort pod vedením SNS ale veškerá upozornění naprosto ignoroval. Vláda se vzpamatovala až po té co jí Brusel pohrozil odebráním eurofondů a protlačila do sněmovny novelizaci ve zkráceném legislativním řízení.
Deník SME napsal, že údajně hrozí pozastavení plateb veškerým infrastrukturním projektům financovaným z Evropského fondu regionálního rozvoje a z Kohézního fondu, což by ohrozilo až dvě třetiny ze zhruba 12 miliard eur určených pro Slovensko na léta 2007 až 2013.
Starosti si z varování nedělal ani šéf resortu financí Ján Počiatek. „To je standardní formule, kterou Brusel běžně používá, když pohrozí členské zemi, že mu vezme eurofondy. Celá věc vůbec není v tak havarijním stavu, aby nám Evropská unie mohla na ně sáhnout,“ prohlásil s tím, že vláda všechno napraví tak, aby k zastavení čerpání prostředků nedošlo.
Evropská komise vyčkává
Podle Institutu pro ekonomické a sociální reformy je čerpání evropských fondů nedostatečné. Loni muselo Slovensko vrátit více než 38 milionů eur. Většinou pro nedodržení podmínek. Brusel upozorňoval na netransparentnost procesů veřejného obstarávání.
Slovensko kritizuje za zákon o zákazu zisku zdravotním pojišťovnám, tzv. nástěnkový tendr, za který byl ve čtvrtek odvolán už druhý ministr výstavby, a nedávno ho kritizoval i za výběrové řízení na realizaci mýta.
Současnou novelu, která zakazuje informace o jaderných elektrárnách Evropská komise znovu posoudí. V novele zákona, se kterým ji Slovensko seznamovalo, před nynějším schválením sněmovnou, totiž žádné „tajné informace“ nebyly. Pokud opět zjistí nedostatky či nesoulad s evropskou legislativou bude v řízení týkajícím se čerpání eurofondů vůči Slovensku pokračovat.
