K násilnostem došlo v noci ze soboty na neděli, kdy stovky muslimských pastevců zaútočily na tři křesťanské vesnice. Obyvatelé vesnic byli nejdříve vyhnáni ze svých domovů a poté posekáni mačetami. Mezi oběťmi bylo také mnoho žen a dětí. Podle vyšetřovatelů šlo zřejmě o odvetu za lednové násilí, při kterém zemřelo více než 300 lidí, převážně muslimů.
OSN s USA tlačí na Nigérii, aby prošetřila tamní masakry - ZDE
Etnické násilí v Nigérii: Stovky mrtvých, hlavně ženy a děti - čtěte ZDE
Podle Červeného kříže kvůli náboženským střetům opustilo své domovy více než 8000 lidí.
Policie v souvislosti s násilím zatkla 200 podezřelých. V oblasti nyní hlídkují policejní a vojenské jednotky. Nigerijský viceprezident Goodluck Jonathan, který se dočasně ujal funkce hlavy státu po dobu rekonvalescence prezidenta Umara Yar'Aduy, nařídil již v neděli pohotovost všech místních bezpečnostních složek. Vláda byla ale kritizována, že se jí nepodařilo střetům předejít.
K odhalení příčin konfliktu a k postavení útočníků před soud vyzývali například vysoká komisařka Rady OSN pro lidská práva Navi Pillayová, americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová a generální tajemník OSN Pan Ki-mun. Ve středu se k nim připojil také papež Benedikt XVI., který násilnosti označil za "děsivé".
Kromě nedávných střetů se Nigérie v současné době potýká také s vládní krizí způsobenou špatným zdravotním stavem prezidenta Yar'Aduy. Před prezidentskou vilou ve středu protestovaly tisíce lidí, kteří požadovali Yar'Aduovo odstoupení a předání úřadu Jonathanovi. Politická nejistota v Nigerii, která patří k předním africkým vývozcům ropy, zneklidňuje také zahraniční investory.
