Více o problémech a zadlužení Řecka na www.ihned.cz/recko


Zadlužené Řecko se stalo noční můrou evropských politiků. A řešení této krize může mít trvalý dopad na finanční trh. Evropští státníci mají strach. Bojí se, že se řecké problémy rozšíří do dalších států, které nemají veřejné finance úplně v pořádku. To by mohlo vést až k ohrožení existence celé eurozóny. Nemluvě o tom, že podle médií útočí právě kvůli Řecku spekulanti na euro, což způsobuje jeho oslabování.

Na evropské půdě tak vzniká myšlenka Evropského měnového fondu, který by měl pomoci z potíží státům, jako je Řecko. Sílí také volání po regulaci spekulantů s kontrakty, kteří sázejí na to, že některý stát nebude schopen splácet své dluhy.

Nutnost takové regulace potvrdila včera německá kancléřka Angela Merkelová i šéf Evropské komise José Manuel Barroso. V noci na dnešek kvůli tomu jednal v USA řecký premiér Jorgos Papandreu s americkým prezidentem Barackem Obamou.

Jak nová regulace, tak vznik Evropského měnového fondu samozřejmě ovlivní to, jak se do budoucna budou chovat finanční trhy. Jako každá regulace může i tato přinést kýžený krátkodobý efekt, tedy že poleví tlak na evropskou měnu a Řecko si bude moci půjčovat levněji, protože spekulanti nebudou moci šroubovat vysoko úroky z jeho dluhopisů.

Na druhou stranu spekulanti hrají podle mnoha ekonomů pouze okrajovou roli. "Je velmi sporné, zda mají spekulanti sílu pohnout eurem, či vyšponovat úroky z řeckých dluhopisů. Spíše jde o globální reakci trhu," tvrdí například komentátor deníku Wall Street Journal Michael Casey.

Stejný cíl, jiné řešení

Případný vznik Evropského měnového fondu bude mít zase po celém světě dopad na vnímání dluhopisů zemí, které používají euro.

Pokud totiž skutečně vznikne instituce, jež má zachraňovat země eurozóny před bankrotem, investoři je budou okamžitě považovat za bezpečnější. To znamená, že si země, které platí eurem, budou půjčovat levněji. Jenže problém je, že nikdo zatím neví, kdy dojde k dohodě a také jak bude nový měnový fond vlastně fungovat. Na to se liší názor Němců, kteří vznik fondu inicializovali, a Francouzů, podle nichž není zřízení fondu prioritou.

Němci si stále stojí za názorem, že žádná země rozhodně nesmí porušovat pravidla pro zdravé veřejné finance. Půjčku by podle nich země dostala jenom podle přísných pravidel na poměr zadlužení či deficitu k HDP. Němci navíc narozdíl od Francouzů chtějí zřízení měnového fondu zakotvit v Lisabonské smlouvě. To je však po peripetiích, jež schválení smlouvy provázely, pro Francouze těžko akceptovatelné. Zřízení fondu by tak podle nich trvalo léta.

"V případě měnového fondu bude velmi záležet na tom, jak bude fungovat, ale hlavně kdy tato instituce začne působit," říká hlavní ekonom Poštovní spořitelny Jan Bureš.

Je velký rozdíl mezi tím, zda bude evropský fond pouze jistou obdobou Mezinárodního měnového fondu (MMF), nebo zda bude pracovat jinak. "Pokud se bude podobat MMF, může to být i škodlivé. Státy budou mít snahu se více zadlužovat, protože budou vědět, že nemohou padnout. Kontrola nad fondem navíc nebude taková jako nad MMF, protože o tom budou rozhodovat samy evropské státy. Bude jim chybět pohled zvenčí," tvrdí Bureš. I proto proti zřízení fondu protestují představitelé Evropské centrální banky.

Jiná věc by byla, kdyby evropský fond fungoval jako prostředek k tomu, aby nějaká země mohla "bezbolestně" zbankrotovat. Její finanční problémy by se tak nešířily do dalších států. Právě s takovým návrhem přišli hlavní ekonom Deutsche Bank Thomas Mayer a šéf Centra pro evropská politická studia v Bruselu Daniel Gros.

Ti v článku v magazínu The Economist navrhují, aby poté, co předlužená země vyhlásí bankrot, vyměnil Evropský měnový fond investorům její bezcenné dluhopisy za zvláštní poukázky fondu. Ty však budou mít výrazně nižší cenu než původní dluhopisy. Jinými slovy, investor bude vědět, že dostane peníze zpátky - i když méně. A problémový stát nebude mít jistotu, že ho někdo zachrání. To by mohlo přispět k větší důvěře v evropské dluhopisy.

Nejdůležitější je přítomnost

Pro přístup trhů k problémům Řecka a případnému rozšíření krize do dalších zemí, jako jsou Portugalsko nebo Španělsko, však bude nejdůležitější aktuální vývoj. Ať už v jakékoli formě, Evropský měnový fond totiž jen tak fungovat nezačne.

Zatím trhy předpokládají, že žádný evropský stát nemůže reálně zbankrotovat. Tedy, že by se dostal do takové situace, kdy své dluhy skutečně nezaplatí. Avšak jestliže se to Řecku nakonec stane, vznikne na trzích panika.

Druhá věc je, že si ostatní státy EU jen těžko na Řecku vynutí dodržování pravidel pro zadlužení. Mohly zde přitom ukázat, že za jejich porušení následuje trest. To by opět posílilo důvěru zahraničních investorů.

Reakce politiků na problémy Řecka

Boj proti spekulantům

Vlády evropských zemí se shodují, že je třeba rázně zakročit proti obchodům se sázkami na to, že některá země zkrachuje. Tento názor vyjádřili německá kancléřka Angela Merkelová, šéf Evropské komise José Manuel Barroso i řecký prezident Jorgos Papandreu.

Účelem je snížit riziko pro investory a zajistit, že státy jako Řecko si budou moci půjčovat levněji, protože spekulanti nebudou moci šroubovat nahoru úroky z jejich dluhopisů.

Podle řady ekonomů však spekulanti hrají na trzích jen zanedbatelnou roli a regulace kýžený efekt nepřinese.

Evropský měnový fond

Nová instituce má pomoci zachránit každou zemi eurozóny, která se dostane do problémů se splácením dluhů.

Návrh Německa se liší od představ Francouzů, podle nichž teď není zřízení fondu prioritou. Němci požadují tvrdé podmínky pro přidělení půjčky z fondu a změny v Lisabonské smlouvě. Francie ale se změnou smlouvy kategoricky nesouhlasí.

Vznik fondu odmítají představitelé Evropské centrální banky. Tvrdí, že by pak byly znevýhodněny země se zdravými financemi.

S myšlenkou fondu přišli hlavní ekonom Deutsche Bank Thomas Mayer a šéf Centra evropských ekonomických studií v Bruselu Daniel Gros.

Jejich návrh zní: Teprve poté, co stát vyhlásí bankrot, vymění Evropský měnový fond investorům bezcenné státní dluhopisy za zvláštní poukázky fondu. Ty však budou levnější než původní dluhopisy.


JAK ZABRÁNIT ŠÍŘENÍ ŘECKÉ NÁKAZY
Německá kancléřka Angela Merkelová chce zřídit Evropský měnový fond, který by zachraňoval země jako Řecko. S francouzským prezidentem Nicolasem Sarkozym se liší v názoru na změny Lisabonské smlouvy. Uprostřed řecký prezident Jorgos Papandreu.
FOTO: REUTERS

Související