Česká republika má v rámci Evropské unie podprůměrnou infrastrukturu a v této oblasti zaostává i ve srovnání s mnoha rozvinutými zeměmi světa. Nekvalitní dopravní, energetická a telekomunikační infrastruktura přitom může brzdit hospodářský rozvoj Česka. Vyplývá to z Analýzy konkurenceschopnosti ČR, kterou vypracovalo ministerstvo průmyslu a obchodu. Materiál v úterý novinářům poskytl náměstek ministra průmyslu a obchodu Martin Tlapa.
Česku v EU patří z hlediska kvality infrastruktury až 19. místo v sousedství Řecka, Irska a Itálie. Nejkvalitnější infrastrukturou nyní v EU disponuje Německo, Francie a Rakousko. V celosvětových statistkách pak Česku připadla 48. příčka, čím se zařadilo do skupiny zemí jako je Čína, Chorvatsko nebo Kuvajt.
Podle kvality silnic byla ČR mezi všemi hodnocenými státy zařazena až na 79. místo. "Hustota silniční infrastruktury je v ČR srovnatelná se západní Evropou, ale celková délka dálnic na rozlohu a kvalita infrastruktury je výrazně horší," stojí ve zprávě MPO. Hustota železnic je v ČR sice spolu s Belgií nejvyšší v Evropě, ve srovnání se západní Evropou má ale Česko slabinu v podobě nedostatečně rozvinutých vysokorychlostních koridorů.
Podle údajů MPO Česko zaostává také v rozšíření širokopásmového internetu, který má doma 17,2 procenta populace, což pro ČR znamená 22. místo. Nejvyšší hodnoty v této oblasti vykazuje Dánsko (37,2 procenta) a Nizozemsko (35,8 procenta).
Třeba využít výhodné zeměpisné polohy
ČR má sice z pohledu zahraničního obchodu velmi výhodnou geografickou polohu, nekvalitní infrastruktura ale může být překážkou pro další rozvoj obchodních vztahů s okolními zeměmi, které tvoří hlavní odběratele českého zboží. "Bez investic do zkvalitnění dopravní infrastruktury ČR nebude schopna využít geografické dostupnosti hlavních exportních trhů," varovalo MPO.
Stát by měl proto podle doporučení MPO investovat do nových tratí pro vysokorychlostní železnice a dokončit dálniční síť, což by zvýšilo přepravní kapacitu. "Prioritou v oblasti přenosových soustav je zlepšit propojení zejména s Německem a Rakouskem," uvedlo MPO.
Analýzu, které se zabývá také například technologických prostředím, kvalitou státních institucí, školstvím či vývojem veřejných rozpočtů, MPO podle Tlapy rozeslalo ostatním ministerstvům i politickým stranám, které ji mohou využít například při tvorbě volebních programů.
