Jsou to čtyři roky, co se tehdejší ministr obrany Karel Kühnl pochlubil: Odteď už žádné miliardové nákupy zbraní bez výběrových řízení. Slíbil to v den, kdy vláda schválila, že přistoupí k evropské dohodě o průhledném obchodu ze zbraněmi.

A teď skok v čase: podle zjištění HN od té doby nakoupila bez výběrového řízení zbraně, auta a letadla za osm miliard. A to jsou jen ty největší obchody. Pouze jedinkrát otevřela miliardovou soutěž dalším zájemcům – když loni hledala dodavatele nových samopalů.

Skandál s obrněnými vozy Pandur, jejichž nákup provází podezření z korupce, znovu otvírá otázku, jak vlastně ministerstvo obrany utrácí peníze. A odpověď zní: Neprůhledně, bez soutěží výrobců a za utajování.

Politici: Zrušíme výjimky

Jen v letech 2007 a 2008 armáda nakoupila bez výběrových řízení techniku a zbraně za šest miliard. Pro toho, kdo se chce ptát na důvody, mají vojáci připraveny dvě odpovědi. Buď: zbraně potřebujeme rychle, na soutěž není čas. Nebo: tenhle typ výzbroje je vyzkoušený. S těmito argumenty armáda v minulých letech nakoupila třeba lehká obrněná auta Iveco a Dingo za 4,75 miliardy.

Politici si teď po aféře s pandury vzpomněli, že by zakázky měly být průzračnější – a že by se měly zrušit výjimky, podle nichž nemusejí procházet klasickým tendrem. „To je problém,“ říká šéf ODS Mirek Topolánek. Potíž je, že jako premiér mohl systém změnit, ale neudělal to.

A na změnu naléhají také sociální demokraté, kteří zase měli významné slovo ve vládě do roku 2006. „No samozřejmě – průhlednost, žádné výjimky, žádné nákupy od prostředníků,“ vyjmenovává jejich stínový ministr obrany Petr Hulinský.

Za neprůhledným pozadím mnoha nákupů se skrývá ještě jedna důležitá věc: 15 let starý zákon, podle nějž může armáda nakupovat zahraniční zbraně pouze přes domácího zprostředkovatele. Tedy přes firmu s příslušnou licencí, která techniku od zahraniční zbrojovky nakoupí, a pak ji prodá české armádě – samozřejmě se ziskem. „V Evropě to patří mezi rarity,“ říká Tomáš Valášek, expert na zbrojařské zakázky z londýnského think tanku Centrum pro evropskou reformu.

Podle znalců zákulisí pak na podobných obchodech vydělávají zejména firmy s vazbami na politické strany. Nejznámější z nich je Omnipol spojovaný svého času s lidovci a Miroslavem Kalouskem. Šéf společnosti Richard Háva prosazoval například stíhačky Gripen.