Americký prezident Barack Obama se ve čtvrtek v Bílém domě sešel s tibetským duchovním vůdcem dalajlamou. Před schůzkou, již nedoprovází žádné vyjádření pro novináře, dopředu varovala Čína, která setkání považuje za zpochybnění svého nároku na Tibet. Dalajlama nicméně již několikrát zopakoval, že o nezávislost země, kterou Čína okupovala v roce 1950, neusiluje.

Dalajlama je ve Spojených státech populární a americké celebrity si kladou za čest považovat ho za přítele. Stanice CNN ve čtvrtek navíc zveřejnila průzkum, podle kterého jsou pro nezávislost Tibetu téměř tři čtvrtiny Američanů. Čína ale trvá na tom, že Tibet, který okupovala v roce 1950, je po staletí její součástí a návštěvy tibetského vůdce u představitelů západních zemí vnímá nevraživě.

Ústupek kvůli Číně 

Obama v tomto ohledu loni na podzim vyšel Pekingu vstříc, když se s dalajlamou odmítl setkat před svou návštěvou Číny. Učinil tak jako první americký prezident od roku 1991. Zrušené setkání mu ale vyneslo velkou kritiku. Podle většiny nesouhlasných hlasů prezident Číně ustoupil zbytečně.

Šéf Bílého domu se k Číně choval vstřícně, protože na ni Spojené státy spoléhaly v otázce boje proti klimatu či nátlaku na Írán ohledně jeho jaderného programu, a zahrávaly tak do autu otázku lidských práv v zemi. Jen opatrně se také vyjadřovaly o uměle podhodnoceném kurzu čínského jüanu, který USA, ale i další země značně ekonomicky znevýhodňuje.

Nyní však Washington vůči Číně přitvrdil, částečně i proto, že politika podané ruky nepřinesla žádné výsledky. "Všechna ta snaha o spolupráci nepřinesla příliš plodů," řekl internetovému deníku Politico odborník na čínsko-americké vztahy John Delura.

Informační imperialismus

USA tak nedávno rozhněvaly Peking, když prodaly zbraně za 6,4 miliardy dolarů Tchaj-wanu, na nějž si Čína dělá nárok. Další roztržku mezi oběma zeměmi pak vyvolal útok zřejmě čínských hackerů na službu elektronické pošty americké internetové společnosti Google. Americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová krátce pronesla projev, ve kterém volala po svobodném internetu pro všechny a postihu pro země, jež podporují počítačovou kriminalitu. Čína poté USA obvinila ze snah o informační imperialismus.

Její důrazné varování americkému prezidentovi, aby se nesetkával s dalajlamou, je tak jen zatím poslední kapitolou čínsko-amerických třenic z poslední doby. Podle Kelley Currieové z washingtonského ústavu pro mezinárodní politiku Project 2049 si ji přitom Obama mohl ušetřit, kdyby se na podzim s dalajlamou setkal.

"V okamžiku, kdy se (Obama) ujal úřadu, byly prezidentská setkání s dalajlamou takovou rutinou, že Číňané své protesty téměř vyřizovali po telefonu. Obama v tom mohl pokračovat, kdyby chtěl. Místo toho proměnil jednodenní rutinní setkání s dalajlamou, které by se objevilo na zadních stránkách novin, ve velký domácí i diplomatický bolehlav," napsala Currieová v deníku The Wall Street Journal.

Podle Bílého domu ale Obamovo setkání s dalajlamou vztahy obou zemí nemůže poškodit. "Myslím, že máme s Čínou dostatečně vyspělé vztahy. Můžeme se tak shodovat ve věcech vzájemného zájmu, ale zároveň víme, že dvě země na této planetě se vždy neshodnou na všem, a budou mít tyto neshody," podotkl prezidentův mluvčí Robert Gibbs.