Výnosný byznys se zelenou energií, který díky štědrým dotacím přilákal tisíce investorů i spekulantů, se výrazně mění. Po včerejšku už prakticky nebude možné získat povolení na připojení nové sluneční nebo větrné elektrárny.

Dva největší distributoři energie - ČEZ a E.ON - totiž oznámili, že vyhoví provozovateli páteřní sítě ČEPS a další zdroje už do sítě nepustí. Moratorium podporuje i Energetický regulační úřad: jednak proto, že boom dotovaných elektráren zvedá cenu elektřiny, ale i proto, že vzrůstá riziko black-outů.

Trh se ale uzavírá jen pro ty, kdo zatím nemají vyjednané povolení. Naopak ti, kdo už mají v kapse souhlas k připojení do sítě, mohou dál stavět. A právě ti představují hlavní problém: schváleno je totiž daleko větší množství elektráren, než jich zatím stojí. Pokud by vznikly všechny, jejich celkový výkon by odpovídal třem Temelínům. A na dotacích by spolykaly v příštích dvaceti letech nejméně 800 miliard korun, tvrdí šéf regulačního úřadu Josef Fiřt.

Solární elektrárny jsou nyní takřka bezrizikovým zdrojem zisků. Stát garantuje výkupní cenu 12,15 Kč za kilowatthodinu, přitom průměrná cena , kterou za kilowatthodinu platí domácnosti, je kolem 5,50 Kč.

Důsledky boomu vylekaly i poslance. I když je nyní jednání ve sněmovně zablokované, schyluje se k hlasování o zákoně, který by umožnil dotace výrazně snížit.

6730

Počet slunečních elektráren v Česku

Jen za leden se do sítě připojilo 700 nových elektráren, mezi nimi jsou velká solární pole i malé domácí zdroje. Jejich celkový výkon je nyní 486 MW, ale mnohem více elektráren se má teprve stavět. Vzniknou-li všechny, které mají povolení, výkon stoupne až na 6000 MW.

800 miliard

Pokud by se všechny schválené elektrárny uvedly do provozu, výdaje na dotace by dosáhly astronomické výše. Peníze na dotace se vybírají v ceně elektřiny, částka 800 miliard je včerejší odhad šéfa Energetického regulačního úřadu Josefa Fiřta pro období příštích dvaceti let - nezmění-li se zákony.