Vysedáváte v práci na internetu, přestože to nesouvisí s vaší profesí? Poškozujete firmu. Většina potrefených se ohání ochranou soukromí. Zkuste se ale vžít do role majitele, který ze svých peněz vybuduje firmu, a pak někomu platí hlavně zábavu. Změnil se váš úhel pohledu? Ne? Tak si zkuste představit, že zaplatíte více než půl měsíce někomu, kdo šedesát procent pracovní doby tráví na pornostránkách nebo si "jen" hrál.

Vloni vedení pražského Dopravního podniku sledovalo své zaměstnance. Audit odhalil, že hraním her v pracovní době strávili zhruba 42 tisíc hodin. Opustit zaměstnání muselo čtyřicet lidí.

Zneužívání internetu ukazuje na špatné vedení týmu

Zneužívání internetu v práci, ukazuje na selhání vedoucích. Podřízení nejsou pracovně vytíženi. Dopravní podnik určitě není jedinou firmou, která se začíná bránit. Podle průzkumu Ernst&Young 77 % firem pravidelně kontroluje aktivity svých zaměstnanců na internetu. Padesát osm procent podniků blokuje a omezuje zaměstnancům internet. Podle odhadů odborníků lze blokováním stránek s pornografií a hrami snížit vytížení přenosové linky až o padesát procent. Taková čísla naznačují, že se firmám vyplatí prevence.

Na řadu pak přichází monitoring doby strávené na internetu či sledování webových stránek, které zaměstnanci navštívili. Pokud se zaměstnavatel rozhodne provádět takovou kontrolu anonymizovaně (tedy bez spojení s jednotlivými zaměstnanci), bude se zpravidla jednat o oprávněnou kontrolu. Pokud však chce na internetu monitorovat určitého zaměstnance, může se v některých případech jednat o nedovolené sledování, které nelze provádět ani s jeho výslovným souhlasem.

Firmě se vyplatí směrnice pro práci s počítačem

Žádná firma nepochybí, když vypracuje směrnice pro práci s počítačem, v nichž budou jasně nastavena i pravidla pro používání internetu, včetně instalace "pirátských softwarů". Je prozíravé ve směrnici upravit odpovědnost zaměstnanců a jejich případný postih za porušování interních směrnic. Jinak vždy zásadní odpovědnost za používání pirátských softwarů nese zaměstnavatel.

Pokud firma směrnici nemá a chystá se dát někomu výpověď pro surfování na internetu, měla by počítat s "buldočí" obranou pracovníka.Nejspíše vytáhne argument, že nebyl dostatečně informován o pravidlech používání internetu a práci s počítačem a postrádá interní směrnice. Někdy představa soudních tahanic se zaměstnancem dotlačí šéfy k tomu, že ještě drzounovi, který zneužívá internet v práci, připraví měkký dopad a vyplatí mu odstupné.

V praxi došlo k případu, kdy "hříšnice" dostala výpověď pro surfování (dlouhodobě si sháněla byt na internetu), ale "uhrála" spor ve svůj prospěch právě pro chybějící interní pravidla. Když dostala výpověď, argumentovala tím, že na pracovišti chybějí směrnice pro zacházení s internetem a ona nedostala ani vytýkací dopis. Nakonec si vymohla odstupné.

Zaměstnavatel nesmí sledovat soukromou poštu

Kontrola práce s počítačem ze strany firmy má své hranice. Nepřiměřená a přespříliš zasahující do soukromí zaměstnanců jsou podle zákona na ochranu osobnosti například opatření, která zaměstnavateli umožňují sledovat obsah soukromé e-mailové korespondence doručené do soukromé schránky či obsah chatu zaměstnance na Skype nebo ICQ. Zaměstnavatel nesmí nikdy používat prostředky, které by mu umožnily obsah pošty číst.

Tato pravidla neplatí stoprocentně pro firemní poštu. Firemní schránka je totiž určena k přijímání pracovních e-mailů. Je-li pro to vážný důvod, zaměstnavatel může maily kontrolovat. O rozsahu takové kontroly a způsobu jejího provádění ale zaměstnavatel musí zaměstnance předem informovat, přičemž v některých případech může firemní poštu i číst (když je zaměstnanec nemocen a jsou ohroženy zájmy zaměstnavatele).

Časté surfování je závažné porušení pracovní kázně

Když zaměstnanec používá bez souhlasu zaměstnavatele internet k soukromým účelům, porušuje své pracovní povinnosti. Jestliže zaměstnavatel takové porušení zjistí, má několik možností, jak postupovat. Především může zaměstnance písemně upozornit na porušování pracovních povinností a na možnost výpovědi. Zároveň může využít některé jiné sankce - například mu snížit odměny či osobní ohodnocení. Pokud by se zaměstnanec "nepolepšil", pak bude na místě dát mu výpověď. "Okamžité zrušení pracovního poměru je nejtvrdší forma propuštění. Jde tady o porušení pracovních povinností zvlášť hrubým způsobem. Osobně bych však doporučila v případě častějšího surfování spíše výpověď pro závažné porušení pracovní kázně, což je o stupeň mírnější forma," vysvětluje Petra Sochorová, advokátka z právní kanceláře Havel Holásek.

Snaží se odhadnout, jak by asi vypadala situace při případném právním sporu. "V zásadě jde o obdobnou situaci, jako když člověk několik dní nevykonává práci. Byla bych opatrná," říká.

"V Česku je zákoník práce stále více na straně zaměstnance. Pokud soud dospěje k závěru, že o zvlášť hrubé porušení povinnosti nešlo, určí, že je okamžité zrušení pracovního poměru neplatné. Pak je zaměstnavatel povinen vyplatit zaměstnanci náhradu mzdy za celou dobu, která uplynula od dání okamžitého zrušení pracovního poměru či výpovědi. A to i přesto, že pro něj vůbec nepracoval," dodává Sochorová.

Je vhodné povolit zaměstnancům krátký přístup na internet pro soukromé účely za předpokladu, že budou řádně plnit svěřené úkoly.


20%

Podle auditorské společnosti TrueconneXion tráví Češi až pětinu pracovní doby hraním her a komunikací na sociálních sítích, jako je Facebook.


V případě častějšího surfování bych spíše doporučila výpověď pro závažné porušení pracovní kázně, což je o stupeň mírnější forma než okamžité zrušení pracovního poměru.

Petra Sochorová, advokátka Havel & Holásek


V praxi

Internet jako benefit

Internet je dnes běžným nástrojem komunikace, jehož používání může jen těžko zaměstnavatel svým zaměstnancům zakázat. Pokud chceme nadprůměrné výkony, v adekvátní hodnotě, musíme nabídnout také benefity. A přístup k internetu je jedním z nich. Ušetří zaměstnancům čas, který by jinak vyžadoval jejich absenci během pracovní doby. Netolerujeme však, pokud by docházelo k zanedbání pracovních povinností. Je také důležité přístup k internetu regulovat tak, aby nebyla ohrožena informační bezpečnost firmy a následně ztráta její reputace.



Peter Weiss, ředitel Expert Elektro


Surfování nekontroluji

Já osobně nebudu nikoho kontrolovat, jestli v pracovní době surfuje nebo nesurfuje na internetu. Mě zajímají výsledky podřízených, a ne kolik času tráví za počítačem. Myslím, že pokud firma začne kontrolovat, co zaměstnanci dělají v pracovní době na počítači, tak je to signál, že asi v celém tom procesu řízení lidí je něco špatně.



Pavel Klimuškin, obchodní ředitel HP