Metodika, kterou HN použily při zpracování tabulek

1. Světovost školy
Nejvíc bodů získala škola, která vyslala nejvíc studentů na alespoň jeden semestr do zahraničí (v poměru ke všem studentům); která vyučovala nejvíc předmětů určených českým studentům v cizím jazyce a nabízela nejvíc jazykových kurzů.

2. Zájem o školu
Zjišťovali jsme, kolik lidí bylo loni přijato; kolik z přijatých se skutečně zapsalo; počet doktorandů a podíl docentů do 40 let a profesorů do 50 let.

3. Průzkum absolventů
Pokud si škola zajišťuje průzkum ohledně absolventů, dostala bod, v opačném případě nula bodů.

4. Názor expertů
Odborníci školy "známkovali" od nejlepší po nejhorší.

5. Věda

V tabulce Rady vlády pro vědu a výzkum za rok 2009 jsme sledovali celkový počet vědeckých výstupů a počet bodů, který jim rada přidělila. Oba údaje jsme posuzovali v přepočtu na jednoho pedagoga.

Celkové hodnocení

Jednotlivé tabulky obsahují pořadí, název školy a jednotlivá kritéria s počtem obdržených bodů. Čím více bodů škola získala, tím výše se v žebříčku umístila.

Nejlepší chemie je letos podle srovnání HN na Přírodovědecké fakultě UK v Praze.

Souboj o druhé a třetí místo dopadl těsně - podělily se o něj VŠCHT v Praze, která údaje zaslala za všechny čtyři fakulty, a Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity v Brně. Rozdíl mezi těmito dvěma školami byl na úrovni statistické chyby.

Letos jsme porovnávali celkem osm škol. 

Pořadí chemických fakult (pro zvětšení tabulky klikněte na obrázek)

Odborníci chválí UK a VŠCHT

Pro žebříček jsme oslovili dvacet odborníků z oboru, vědců i zástupců chemických firem, aby porovnali úroveň výuky na jednotlivých školách. Experti si pochvalují zejména VŠCHT a Přírodovědeckou fakultu UK. Velmi dobré hodnocení získala i Univerzita Pardubice - většina odborníků tuto školu umístila na druhé místo. Nejslabší je podle expertů zlínská Univerzita Tomáše Bati a Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích.

Pokud očekáváte, že se během studia podíváte do zahraničí, přihlaste se na českobudějovickou přírodovědu. Loni odsud do ciziny vyjelo 55 procent studentů. To je nejvíce nejen mezi chemickými, ale mezi všemi školami devíti oborů, které HN letos do žebříčku zařadily. Je to však dáno specifickým studijním programem. Jihočeská přírodověda úzce spolupracuje s univerzitou v rakouském Linci. Studenti tak stráví polovinu bakalářského studia v Česku a polovinu v Rakousku.

Druhou nejlepší šanci vyjet na zahraniční stáž mají studenti Fakulty chemické na VUT v Brně. Odsud loni odcestovalo 4,4 procenta posluchačů. Nejvíce předmětů v cizím jazyce určených pro české studenty nabízejí VŠCHT (90 předmětů na všech čtyřech fakultách) a na Univerzitě Pardubice (53 předmětů).

Nejvíc lidí berou v Pardubicích

Studium chemie je dostupné velké většině uchazečů. Výjimkou je olomoucká přírodověda, kde přijímají pouze dvě pětiny přihlášených. Z těch, kteří u zkoušek uspěli, se pak 95 procent i skutečně zapíše. Ostatní školy přijímají 63 až 85 procent z těch, kteří zašlou přihlášku.

Vůbec nejlepší šance na přijetí je na Univerzitě Pardubice. Na přírodovědě Masarykovy univerzity loni přijali 83 procent uchazečů, jen 44 procent ale ke studiu skutečně nastoupilo. O výchovu doktorandů dbají nejvíce na UK v Praze, kde jich mají 45 procent v poměru k celkovému počtu studentů. Nejméně posluchačů postgraduálního studia mají v Olomouci (2,8 procenta) a ve Zlíně (6,6 procenta).

Chemie je oborem, který ze své podstaty produkuje značné vědecké výsledky. Nejlepší vědecké výsledky ale loni podle tabulky Rady vlády pro vědu a výzkum měly přírodovědecké fakulty dvou největších českých univerzit - Karlovy v Praze a Masarykovy v Brně.

Na UK připadá na jednoho akademika v průměru skoro deset vědeckých výsledků za rok, v Brně je to osm výstupů. Nejslabší je ve vědě chemie vyučovaná v Olomouci a ve Zlíně.

Související