Metodika, kterou HN použily při zpracování tabulek

1. Světovost školy
Nejvíc bodů získala škola, která vyslala nejvíc studentů na alespoň jeden semestr do zahraničí (v poměru ke všem studentům); která vyučovala nejvíc předmětů určených českým studentům v cizím jazyce a nabízela nejvíc jazykových kurzů.

2. Zájem o školu
Zjišťovali jsme, kolik lidí bylo loni přijato; kolik z přijatých se skutečně zapsalo; počet doktorandů a podíl docentů do 40 let a profesorů do 50 let.

3. Průzkum absolventů
Pokud si škola zajišťuje průzkum ohledně absolventů, dostala bod, v opačném případě nula bodů.

4. Názor expertů
Odborníci školy "známkovali" od nejlepší po nejhorší.

5. Věda

V tabulce Rady vlády pro vědu a výzkum za rok 2009 jsme sledovali celkový počet vědeckých výstupů a počet bodů, který jim rada přidělila. Oba údaje jsme posuzovali v přepočtu na jednoho pedagoga.

Celkové hodnocení

Jednotlivé tabulky obsahují pořadí, název školy a jednotlivá kritéria s počtem obdržených bodů. Čím více bodů škola získala, tím výše se v žebříčku umístila.

Výsledky letošního žebříčku v oboru medicína připomínají jazykolam: první skončila 2. lékařská fakulta UK, druhá skončila 3. lékařská fakulta UK a třetí je 1. lékařská fakulta UK. Pokud se ztrácíte, prostudujte si níže uvedenou tabulku. 

HN stejně jako loni porovnávaly osm medicínských fakult, a to v oboru všeobecné lékařství. Školy jsme posuzovali na základě čtyř kritérií: Světovost školy, Zájem o školu, Průzkum absolventů a Věda.

2. lékařská fakulta UK, která sídlí v nemocnici v pražském Motole, obhájila svoje loňské prvenství. Naopak třeba medicínská fakulta brněnské Masarykovy univerzity, která loni skončila třetí, se letos posunula až na páté místo. Meziročním skokanem je 3. lékařská fakulta UK, která se z loňského pátého dostala na druhé místo. Pomohly jí k tomu zejména vědecké výsledky.

Ve vědě exceloval Hradec

Velmi dobrého výsledku - čtvrtého místa hned za třemi pražskými školami - letos dosáhla Lékařská fakulta Univerzity Karlovy se sídlem v Hradci Králové. Hradec exceloval zejména ve vědě, ve které získal nejvíce bodů ze všech.

HN vědecké výsledky porovnávaly v tabulce Rady vlády pro vědu a výzkum za rok 2009. Rada sleduje příspěvky v prestižních periodikách zařazených do světové databáze Web of Science, texty v domácích odborných časopisech či třeba nové patenty.

V Hradci Králové připadá na jednoho akademika v průměru osm vědeckých výstupů za rok. Nejčastěji jde o odborné texty v zahraničních odborných časopisech. Na 3. lékařské fakultě UK, která byla ve vědě hned po Hradci druhá nejlepší, je to asi pět výsledků za rok na jednoho akademika.

Nejvíce si vybírá Motol

Přijímačky na medicínu jsou pověstné svou náročností. České lékařské fakulty si své budoucí studenty pečlivě vybírají - v průměru uspěje jen třetina přihlášených.

Nejhustší síto nastavili na 2. lékařské fakultě UK: dopis o přijetí zasílají jen 13 procentům uchazečů. O něco vyšší šance je na Fakultě vojenského zdravotnictví Univerzity obrany a 3. lékařská fakultě UK v Praze, kde přijímají asi pětinu přihlášených. V Olomouci, Hradci Králové a Plzni uspěje třetina. Nejvíce zájemců o studium medicíny uspokojí 3. lékařská fakulta UK v Praze, kde berou asi 43 procent lidí.

HN sledovaly i to, kolik přijatých se pak na školu skutečně zapíše. Napoví to, která fakulta má mezi uchazeči nejprestižnější pověst. Tady přesně platí úměra: čím těžší přijímačky, tím více si uchazeči úspěchu váží a na školu se pak i skutečně zapíší.

Ke studiu na 2. lékařskou fakultu UK reálně nastoupí 87 procent přijatých, na Univerzitu obrany je to 82 procent. Nejmenší zájem je v tomto ohledu o regionální lékařské fakulty Univerzity Karlovy - plzeňskou a hradeckou, kam se zapíše jen polovina těch, kterým přišel dopis o přijetí.

Studenti by měli mít možnost poznat zahraniční univerzitní prostředí. Sledovali jsme proto, kolik studentů lékařství má šanci vycestovat "ven" alespoň na jeden semestr. Nejvíce studentů vysílá 1. lékařská fakulta UK (6,7 procenta ze všech tabulka_medicina.jpgstudentů) a olomoucká univerzita (4,7 procenta). Nejhůře jsou na tom Masarykova univerzita a lékařská fakulta v Hradci, kde loni vyjelo jen kolem 2,6 procenta studentů.

Pořadí lékařských fakult (pro zvětšení tabulky klikněte na obrázek)

České medicínské fakulty mají mezi 13 až 33 procenty doktorandů v poměru k celkovému počtu studentů. Nejvíce je to na Univerzitě obrany, Masarykově univerzitě a 2. lékařské fakultě UK, nejméně v Plzni a v Hradci Králové.

Všechny lékařské fakulty také sledují profesní dráhu a spokojenost svých absolventů. "Absolventi hodnotí výuku dobře. Díky modernímu kurikulu nemají problémy s uplatněním na zahraničních pracovištích," napsala v dotazníku třeba 1. lékařská fakulta UK.

Podle výzkumu brněnské Masarykovy univerzity hodnotí 60 až 70 procent absolventů úroveň výuky uspokojivě, stěžují si však na příliš mnoho teorie. Šetření vítěze letošního žebříčku, 2. lékařské fakulty UK, pak ukázalo, že tuto školu by si ke studiu znovu zvolilo 90 procent absolventů.

Anketa: Jak hodnotíte úroveň lékařských fakult? Obstojíme v porovnání se světem? 

Jan Pirk, přední český kardiochirurg

Všechny lékařské fakulty mi připadají stejné, co se výuky týče. Záleží spíš na jednotlivém studentovi, jak se ke studiu postaví. Obecně si ale myslím, že úroveň fakult klesá. Za minulého režimu byla lékařská fakulta jediná, která nebyla politicky zaměřená. Na medicínu tak chodil výkvět inteligence.

Po revoluci se politicky svobodná stala také škola ekonomická, právnická a jiné. Nemyslím to zle, ale medicína se tak stala oborem, který vyžaduje víc práce pro menší ohodnocení. Proto si myslím, že nyní na lékařských fakultách není tolik chytrých lidí jako dříve. Aby se ale docílilo vhodného poměru, školy by musely snížit stav studentů na polovinu, což by je finančně zruinovalo. 

David Marx, šéf akreditační komise nemocnic

Vzhledem k západní Evropě musíme zohlednit tři parametry. Prvním z nich je vědecký výkon. Druhý je kvalita vzdělávání. Ve světě je několik modelů, někde se učí medicína čtyři roky, někde šest, stejně jako u nás. Lze sem zahrnout i tzv. klientskou dovednost, v této oblasti máme značné rezervy oproti západnímu světu. Naši studenti nejsou dostatečně vzděláváni po praktické stránce. Třetím a posledním parametrem je výchovná rovina, tedy lékařská etika. I zde máme co dohánět. 

Leoš Heger, bývalý ředitel FN Hradec Králové

V Praze bývají tradičně vyšší možnosti, například studium v cizině, a tak bývají pražské fakulty tradičně umisťované v žebříčcích vysoko. Nemyslím si ale, že jsou velké rozdíly mezi absolventy jednotlivých fakult v rámci České republiky. Podstatný rozdíl mezi českými absolventy a absolventy ze zahraničí spatřuji v nedostatečné praxi během studia. Například ve Spojených státech umí lékař po ukončení studia diagnostikovat vcelku bez potíží základní problémy u pacientů. Je o jeden až dva roky napřed před českým lékařem.

Související