1. Světovost školy
Nejvíc bodů získala škola, která vyslala nejvíc studentů na alespoň jeden semestr do zahraničí (v poměru ke všem studentům); která vyučovala nejvíc předmětů určených českým studentům v cizím jazyce a nabízela nejvíc jazykových kurzů.
2. Zájem o školu
Zjišťovali jsme, kolik lidí bylo loni přijato; kolik z přijatých se skutečně zapsalo; počet doktorandů a podíl docentů do 40 let a profesorů do 50 let.
3. Průzkum absolventů
Pokud si škola zajišťuje průzkum ohledně absolventů, dostala bod, v opačném případě nula bodů.
4. Názor expertů
Odborníci školy "známkovali" od nejlepší po nejhorší.
5. Věda
V tabulce Rady vlády pro vědu a výzkum za rok 2009 jsme sledovali celkový počet vědeckých výstupů a počet bodů, který jim rada přidělila. Oba údaje jsme posuzovali v přepočtu na jednoho pedagoga.
Celkové hodnocení
Jednotlivé tabulky obsahují pořadí, název školy a jednotlivá kritéria s počtem obdržených bodů. Čím více bodů škola získala, tím výše se v žebříčku umístila.
Letošní srovnání čtyř tuzemských právnických fakult nepřineslo žádné zemětřesení. Žebříček opět vede Karlova univerzita v Praze, na kterou dotahuje brněnská Masarykova univerzita. Na třetím místě skončila Právnická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci, výčet uzavírá letošními skandály poznamenaná Západočeská univerzita v Plzni.
Pořadí je stejné jako v předchozích dvou letech, kdy HN tento žebříček rovněž sestavovaly. Studium práv patří mezi obory s nejvyšším převisem nabídky a poptávky. Pro představu: čtyři české právnické fakulty loni obdržely téměř 14 tisíc přihlášek (někteří lidé se samozřejmě hlásili na více škol současně), u přijímaček však uspělo jen 3200 uchazečů.
Nejvybíravější je Olomouc
HN letos právnické fakulty porovnávaly na základě čtyř kritérií - Světovost školy, Zájem o školu, Spokojenost absolventů a Věda.
Pokud uvažujete o studiu práv, vězte, že nejmenší šanci na přijetí máte v Olomouci, kde berou jen 12 procent přihlášených.
V Plzni akceptují pouze 15 procent uchazečů a dvě největší české univerzity - Karlova v Praze a Masarykova v Brně - rozesílají dopis o přijetí asi pětině lidí, kteří uspěli u přijímacích zkoušek.
Zajímalo nás také, kolik přijatých se ke studiu skutečně zapíše. Vypovídá to o prestiži školy - jestli se na ní lidé toužili primárně dostat, nebo jestli pro ně představovala pouze záchrannou variantu. I v tom vede Olomouc, kam se zapíše 99 procent přijatých. Následuje Plzeň, kam skutečně nastoupí 90 procent přijatých. V Praze se zapíše 87 procent uchazečů. Nejmenší zájem je v tomto ohledu o brněnská práva, kam skutečně nastoupí "jen" 74 procent přijatých.
Dalším posuzovaným kritériem byla jazyková výuka na škole a také podíl studentů, kteří mají šanci vyjet alespoň na jednosemestrální pobyt do zahraničí.
Do zahraničí nejlépe z Prahy
Do ciziny vysílá nejvíce studentů Karlova univerzita (3,4 procenta ze všech studentů) a Univerzita Palackého (2,9 procenta).
Nejmenší šance na poznání zahraničního univerzitního prostředí mají studenti z Plzně, odkud loni vyjelo jen 1,2 procenta posluchačů. Masarykova univerzita loni do světa vyslala 2,4 procenta budoucích právníků.
Nejširší výuku jazyků nabízí pražská a brněnská univerzita. Na UK si čeští studenti mohou zapsat až 57 odborných předmětů vyučovaných v cizím jazyce. Na Masarykově je to 31 předmětů, v Olomouci 16 a v Plzni 12 předmětů.
Dalším důležitým hodnotícím kritériem je věda. Před započtením badatelských výsledků bylo pořadí právnických fakult následující: Karlova univerzita, Palackého univerzita, Masarykova univerzita a Západočeská univerzita. Právě věda však Brno vyšvihla na druhé místo.
V Brně připadá na jednoho akademika 2,72 vědeckých výsledků za rok, v Praze je to 2,62 výstupů. Nejčastěji jde o články v českých odborných časopisech a kapitoly v knihách. Do prestižních časopisů, zařazených do světové databáze Web of 
Science, pražská i brněnská fakulta přispěly pouze po dvou textech.
Pořadí právnických fakult (pro zvětšení tabulky klikněte na obrázek)
V Plzni, a zejména v Olomouci to s vědou příliš slavné není. Palackého univerzita je v této kategorii zdaleka nejslabší, na osmaosmdesát přepočtených akademických úvazků tu za rok 2009 vyprodukovali pouze 14 vědeckých výsledků. Vyplývá to z aktuální tabulky Rady vlády pro vědu a výzkum, ze které HN čerpaly.
V Plzni je to 106 výsledků na 124 akademiků. Do takzvaných impaktovaných časopisů (periodika zařazená ve Web of Science) lidé z Plzně ani z Olomouce vůbec nepřispěli.
Anketa: Jaká je úroveň právnických fakult v Česku?
Josef Baxa, šéf Nejvyššího správního soudu
Nevidím nějak podstatný rozdíl mezi premianty jednotlivých fakult, rozdíly budou pravděpodobně až v počtu průměrných nebo podprůměrných studentů. Je těžké ale určit tu mez. Dobrý právník musí mít velmi dobře vyvinuté právní myšlení a jednat eticky, tyto schopnosti jsou důležitější než výuka "paragrafů" nazpaměť.
Jan Komárek, expert na právo EU, doktorand z Oxfordu
Dobří absolventi vychází ze všech fakult, stejně jako ti špatní. Problém u českých absolventů je, že nejsou dostatečně poučeni v oblasti právní etiky. Být právníkem není jako prodávat housky, člověk má ohromnou zodpovědnost. Z informací, které mně zatím byly dostupné, vím, že olomoucká právnická fakulta má předmět právní etika a dokonce má i svoji učebnici.
